Vojenské prostory respektive vojenské újezdy sloužily a i nyní slouží armádě k výcviku nebo působení ozbrojených sil. Vojenský újezd Dobrá Voda patří k těm výcvikovým prostorům, které jsou v současnosti již zrušeny. Újezd byl zřízen na začátku roku 1952, tedy v době, kdy v pohraničí teprve druhým rokem působila Pohraniční stráž. Újezd v Dobré Vodě byl zrušen až po pádu železné opony ve druhé polovině roku 1991.
Kde se Vojenský újezd Dobrá Voda nacházel respektive promítl se do oblasti Modravských plání? Pokusím se o podrobnější ohraničení na základě mapových podkladů, které mám k dispozici. Ze západu hranice Újezdu běžela úbočími hor Javorná, Sklářský vrch, Polom a Plesná-Debrník. Jižní hranice Újezdu byla totožná se státní hranicí. Východní ohraničení Újezdu začínalo pod Poledníkem v místech, kde je turistický (sezónní) hraniční přechod Poledník/Buchenau a pokračovalo ke Kostelnímu vrchu. Dále hranice pokračovala na úbočí hory Spálený a posléze vedla podél řeky Otavy až k Rejštejnu. Odtud již severní hranice Újezdu vedla k prostoru mezi Dobrou Vodou a Hartmanicemi a dále všelijakými kličkami pokračovala až na úbočí hory Javorná. Je vhodné uvést, že výcvik byl výrazně omezen z jihu blízkostí státní hranice. Celý vojenský prostor byl pojmenován podle osady Dobrá Voda nacházející se kousek od Hartmanic.
Hranice Vojenského újezdu Dobrá Voda byly označeny velkými tabulemi. V prostoru Újezdu se nacházela různá výcviková zařízení – například součinnostní střelnice Vysoké Lávky, tanková střelnice Gruberg u Prášil, dělostřelecká střelnice Stodůlky, ženijní cvičiště Souš, střelnice bojových vozidel pěchoty na Hůrce a radiotechnická rota Zhůří. V prostoru Zhůří se nacházela základna letky vrtulníků - vzdušná obrana měla možnost rychlejší reakce ve členitém horském pohraničním terénu proti nepřátelským strojům.
Vojenský újezd Dobrá Voda posloužil i pro filmování. Vzpomeňme táhnoucí se zatemnělé bažiny v kultovním filmu Král Šumavy. Bylo to právě území Újezdu Dobrá Voda, kde umělé bažiny vznikly. Dané místo se nachází u přemostění Křemelné u soutoku této řeky s Prášilským potokem. Vojáci zde pro potřeby natáčení nejprve uměle přehradili Prášilský potok a následně do prostoru před umělou hrází vystříleli miny. Do vzniklých kráterů po minách byl posléze potok vypuštěn. Takto vznikly filmové bažiny. Ostatně jámy respektive oka po vybuchlých minách jsou dobře patrné ve filmu. V současnosti po nějakých bažinách nebo mokřadech na místě samém nemůže být ani řeč.
Co nám zbylo z lokality Vojenského újezdu Dobrá Voda do současných dnů? Podíváme-li se na mapu, zjistíme, že prostor je protkán turistickými cestami s množstvím zaniklých osad a samot. Právě tyto civilizace musely v důsledku vybudování Vojenského újezdu ustoupit. Zmiňme například obec Hůrka a zdejší malebný kostelík, kde se ještě v roce 1949 natáčel film Divá Bára, dále vesnice Zhůří, Skelná (zde do současnosti přetrval bývalý hostinec stojící přímo u silnice), Rovina, Vysoké Lávky, Paseka a v neposlední řadě Stodůlky. Chceme-li v lokalitě bývalého Újezdu vypozorovat pozůstatky týkající se přímo vojenských aktivit, i toto je možné. Jedná se především o prostory střelnic a cvičišť zarůstající náletovými dřevinami. A pak jsou to tabule upozorňující na nebezpečí nevybuchlé munice – především prostory kolem střelnic jsou doposud zamořené nevybuchlou municí.
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: Vojenský újezd Dobrá Voda (1-4, z toho tanková střelnice Gruberg 3, radiotechnická rota Zhůří 4, zdroj 3: Jiří Šustek, zdroj 4: Lucie Točeková), srovnávací snímky - film Král Šumavy a přemostění Křemelné u soutoku této řeky s Prášilským potokem (5-7), varovná tabulka (8).
