Luzný / Lusen (1 373 m. n. m.)

Hora Luzný respektive její tvar nemá v oblasti Šumavy obdoby. Je jediným vrcholem v rozlehlých částech Šumavy, která má tvar pyramidy nebo chcete-li kuželu a výrazně převyšuje své okolí. Luzný odedávna přitahoval roj turistů. Jeho krása učarovala umělce a básníky. Ze šumavských literátů i toho nejslavnějšího, Karla Klostermanna, který půvab hory vepsal do románu Ze světa lesních samot. Vrcholek hory Luzný je situován coby kamenem dohodil (300 metrů) k ohbí státní hranice, která se zde lomí z východu na sever.

 

Holý kužel Luzného je tvořen tvrdou žulou, která se následkem mrazové destrukce v poslední době ledové rozsypala do velkých hromad kamení. Díky této „konstrukci“ Luzný mezi šumavskými horami vyniká největším kamenným mořem, které pokrývá jeho svahy i vrchol. Vrcholová plošina je pokryta kamennou sutí, do její jižní části je však situován souvislý mladý smrkový porost s místy roztroušeným jeřábem. Na okraj vrcholové plošiny je posazen dřevěný kříž. Ve svažitém kamenném moři je zapracována kleč borovice, klimatická smrčina, jeřáb, trsy borůvčí a kapradiny.

 

Na českých svazích Luzného se rozkládají četná prameniště Luzenského potoka. Do pramenišť je situován jižní okraj rozsáhlé soustavy Hraniční slatě. Na bavorských svazích Luzného pramení potoky Kleine Ohe, Sagwasser a Kleiner Scharz Bach.

 

Šumavský průvodce 1923 k Luznému mimo jiné uvádí: „Žulová hora, jejíž vrchol má podobu zploštělého kužele. Do poloviny vystupuje nízká smrč a kleč a nad ně vyniká temeno poseté žulovými balvany. Na severním svahu hory pramení řeka Otava (Lužný). Zde vidíme velkou kotlinu, ohraničenou z jihu Lužným, z východu horami Modrou (Moorberg) a Mokravou (Moorkopf) a na severu ostrohem břežnickým. Stará pověst dí, že v této kotlině bylo za dávna jezero, z něhož pod Břežníkem vytékala Otava. Dodnes nazývá se tato kotlina „v luži.“ Z vod jezerních zbylo jen úzké koryto potoka Lužné (horní Otavy) a na bývalé jezero upomíná dnes jen „hora nad luží“ – Lužný. Ke ztracenému, rašelinným dnem pohlcenému jezeru připíná se krásná, starobylá pověst o sedmi jezerech šumavských. Na pověsti jest Lužný velice bohat. Jest Blaníkem Šumavy. Že na vrcholu jeho bylo stražiště, jest dokázáno.“

 

Navzdory okolním horám je panoramatický výhled z vrcholu Luzného nezapomenutelným zážitkem. Z Modravských plání je Luzný viditelný z Březníku a podél Luzenského údolí. Na vrchol Luzného vedou tři turistické cesty.

 

Pouhých 150 metrů jižně od vrcholu Luzného se nachází horská chata Lusenschutz Haus. Chata v nadmořské výšce 1 345 metrů poskytuje občerstvení a ubytování. Postavena byla v roce 1938.

 

Při okrajích severních svahů Luzného, jenž oddělují jižní svahy Velké Mokrůvky, probíhá státní hranice. Do mělkého sedla mezi obě hory je situován takřka 90 stupňový ohyb státní hranice. U ohybu státní hranice se nacházejí tři historické hraniční kameny. Nejstarší z nich je nenápadný a nese letopočet 1692. Vyznačoval správní hranici mezi Bavorskem a Pasovem. Druhý mezník je trojmezní –  na západní straně kamene je český dvouocasý lev s úředním číslem mezníku (30/18-0/1) a letopočtem 1772, na jižní straně znak bavorské šachovnice a na severovýchodě erb se dvěma psy. Tento kámen označoval trojmezí mezi Českým královstvím na západě, Bavorskem na jihu a Pasovským biskupským knížectvím na severovýchodě. V době vztyčení hraničního kamene byl biskupem v Pasově Johann Philipp, kníže z Lambergu, a proto hraniční kámen nese jeho erb se dvěma psy. Rok 1772, podobně jako další letopočty vytesané v hraničních kamenech na Modravských pláních, souvisí s tereziánskými změnami česko-bavorské zemské hranice. Třetí hraniční mezník nese letopočet 1844 a vyznačuje předposlední (XI) úsek česko-bavorské hranice. Někdy kolem roku 1844 byla česko-bavorská zemská hranice znovu vytyčena a omezníkována – byly vyřešeny sporné hraniční otázky a v některých místech byla hranice osázena mezníky s letopočtem 1844. V podstatě lze říci, že v této době se česko-bavorská zemská hranice ustálila.

 

 

OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: staré fotografie (1-15), hora (16-48), Lusenschutz Haus (49-53), státní hranice pod Luzným (54-63).

© 2016-2017 Zdeněk Šmída Vytvořeno systémem web-rychle.cz