Malá Mokrůvka / Moorkopf (1 330 m. n. m.)

Jméno hraniční hory Malá Mokrůvka je odvozeno od mokrých svahů, které jihozápadním směrem padají k zamokřenému Luzenskému údolí. Vrcholová plošina, ve které probíhá 90 stupňový lom státní hranice ze severu na východ, je z větší části orientována na českou stranu hranice (zde se také nachází geodetický bod). I tak ale vrcholová plošina zasahuje jižním okrajem do linie státní hranice (úsek mezi hraničními kameny č. 3 a 3/1).

 

Z českých svahů Malé Mokrůvky vytékají prameny Ptačího potoka a dále pravostranné přítoky Luzenského potoka a Modravského potoka. K okrajím svahů je situován okraj Hraniční slatě, dále Ztracená slať a Ptačí slať. Z bavorských svahů Malé Mokrůvky vytékají prameny Grosser Schwarz Bach.

 

Z geografického hlediska má Malá Mokrůvka podobu kupovitého suku. Vrcholová plošina je částečně zalesněná. Pod ohbím státní hranice u hraničního mezníku č. 3 se na bavorské straně nachází menší kamenné moře.

 

Při státní hranici na jižních svazích Malé Mokrůvky si nejde nevšimnout souvislého širokého příkopu, který je místy doplněný o souvislé kamenné obložení. Pozůstatek velmi staré obchodní cesty z dob vlády Karla IV. je hůře viditelný vlivem velmi hustého porostu borůvčí. Obchodní cesta vedla z Kašperských hor do Pasova, avšak vlivem kopcovitého terénu bylo později od ní upuštěno a probíhala o kousek dál přes Březník a Modrý sloup. O staré obchodní cestě se píše jako o silnici, byla široká asi 2.5 metru a vydlážděna kameny. V době prvorepublikové turistiky státní hranicí, v úseku od Luzného přes Velkou a Malou Mokrůvku až k Mrtvému vrchu, probíhala turisticky značená cesta.

 

 

OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: hora (1), vedení státní hranice na vrcholu (2-3), česká část vrcholu (4-12), bavorská část vrcholu (13-18), pozůstatky obchodní cesty (19).

© 2016-2017 Zdeněk Šmída Vytvořeno systémem web-rychle.cz