Dřevařské kolonie

Dřevařské kolonie (Hütten)
 
Kromě Josefstadtu, který byl největší dřevařskou osadou na Modravských pláních, zde byly další kolonie dřevařů pojmenované jako Hütte(n). Kolonie jsou spjaty s dřevařskou kolonizací na Šumavě na počátku 19. století. Rok co rok odcházely skupiny dřevorubců z domovských osad do hlubokých lesů na Modravsko. Na Modravských pláních si dřevorubci stavěli dřevařské přístřešky a chatrče. Takovýchto primitivních přístřešků tam bylo velmi mnoho. Zpravidla byly budovány kolem starých cest nebo potoků.
 
Pokud se dřevorubecké přístřešky uskupily v jeden větší celek, vznikla malá primitivní dřevařská osada a dostala své jméno - výraz Hütte(n) se v dobách staré Šumavy vžil pro označení samot, skupin několika domů nebo sklářských hutí. Dřevařské kolonie byly sezónními sídly a tomu odpovídala i jejich konstrukce - byly to jednoduché dřevěné stavby bez kamenné podezdívky. U takových konstrukcí bylo jediným trvalým prvkem otopné zařízení, které muselo být zděné (kamenné, cihlové, kachlové) - prakticky to bylo otevřené kamenné ohniště nebo pec. Pozůstatky těchto otopných zařízení jsou zpravidla jedinými útvary v krajině dokladující existenci dřevařské osady.
 
Následující výčet dřevařských kolonií na Modravských pláních není konečný. Existence je doložena starými mapami a dokumenty. Jedná se o následující sídelní jednotky:
 
1) Šest dřevařských kolonií Hütten, které jsou zakresleny v Podrobné mapě Království českého z přelomu 19. a 20. století.
 
2) Dřevařská kolonie Neu Pürstling (Nový Březník).
 
Holzhauer Hütten u Roklanského potoka
 
Jako Holzhauerhütten (Dřevorubecké chalupy) byly pojmenovány hned tři dřevařské kolonie.
 
Dvě kolonie se nacházely u Roklanského potoka, a to při staré (turistické) cestě z Podroklanské mýtiny k soutoku potoka s Rokytkou. Obě jsou zakresleny v Podrobné mapě Království českého z přelomu 19. a 20. století a dalších mapách. Holzhauerhütten, která je orientována blíže k Podroklanské mýtině, je zakreslena v hospodářské mapě revíru Modrava z roku 1893 - zde je kolonie pojmenována jako Steinbachlhütten. Název vznikl složením výrazů Steinbach a Hütten. Tato kolonie byla situována k levému břehu Kamenného potoka (Stein Bach), který je pravostranným přítokem Roklanského potoka. Druhá kolonie Holzhauerhütten je zakreslena například v Gerstnerově mapě z roku 1878.
 
Existenci obou Holzhauerhütten nám dokládá i turistický průvodce Antonína Bašty z roku 1923, který popisuje cestu od Podroklaní k soutoku Roklanského potoka s Rokytkou: „Odtud shora přes most a odtud dle červených značek na sever po pravém břehu Roklice na úpatí hory Přestání (Bärensteindl), rozvodí mezi Černým a Severním mořem. Jde po svahu slatinných hor, míjí vpravo dřevařské chýše, překročuje zprava spějící přítok Roklice, míjí dále vlevo další dřevařské chaty a nespouštějíc se potoka, dospívá po 3/4hodinovém běhu Roklanského mostu.“
 
Holzhauer Hütten u Modravského potoka
 
Třetí kolonie Holzhauerhütten se nacházela severně od lokality Na Ztraceném - na stráni nad pravým břehem Modravského potoka. I ta byla vystavěna u vodního zdroje - bezejmenného pravostranného přítoku Modravského potoka. Kolonie je zakreslena v Podrobné mapě Království českého z přelomu 19. a 20. století a porostní mapě revíru Filipova Huť z roku 1863 - zde je pojmenována jako Berghütten. Název vznikl složením výrazů Berg (Horská) a Hütten.
 
Hängrer Hütten
 
Kolonie Hängrerhütten se nacházela na východních svazích kóty 1 133 nad levým břehem Roklanského potoka poblíž Mlynářských slatí. I tato kolonie byla vystavěna u vodního zdroje - bezejmenného levostranného přítoku Roklanského potoka. Je zakreslena v Podrobné mapě Království českého z přelomu 19. a 20. století a hospodářské mapě revíru Rokyta z roku 1883.
 
Glaser Hütten
 
Kolonie Glaserhütten se nacházela na jihozápadních svazích Modravské hory nad pravým břehem Studeného potoka poblíž Cikánských slatí. Je zakreslena v Podrobné mapě Království českého z přelomu 19. a 20. století a Gerstnerově mapě z roku 1878.
 
Schmiedbach Hütten
 
Kolonie Schmiedbachhütten se nacházela nedaleko plavební nádrže na Studeném potoce, byla situována k pravému břehu Studeného potoka poblíž Cikánských slatí. Je zakreslena v Podrobné mapě Království českého z přelomu 19. a 20. století a Gerstnerově mapě z roku 1878.
 
Neu Pürstling
 
Výjimkou ze zákresů kolonií Hütten na Podrobné mapě Království českého z přelomu 19. a 20. století je dřevařská kolonie Neu Pürstling (Nový Březník). Tato dřevařská osada je zaznamenána na Gerstnerově mapě z roku 1878 a pak na hospodářských mapách revíru Březník z let 1882 a 1893. Dřevařská kolonie Nový Březník se nacházela v Luzenském údolí (500 metrů jižně od Březníku), a to nad soutokem Luzenského a Březového potoka na staré obchodní cestě z Kašperských Hor do Pasova (cesta od Nového Březníku stoupala na jih ke hraničnímu Malému Špičníku).
 
Zákres všech popisovaných dřevařských kolonií Hütten na Podrobné mapě Království českého z přelomu 19. a 20. století
 
 
 
Detailní zobrazení všech popisovaných dřevařských kolonií Hütten na starých mapách - Holzhauerhütten (Steinbachlhütten) u Roklanského potoka na mapě revíru Modrava z roku 1893, Holzhauerhütten u Roklanského potoka na Gerstnerově mapě z roku 1878, Holzhauerhütten (Berghütten) u Modravského potoka na mapě revíru Filipova Huť z roku 1863, Hängrerhütten na mapě revíru Rokyta z roku 1883, Glaserhütten na Gerstnerově mapě z roku 1878, Schmiedbachhütten na Gerstnerově mapě z roku 1878
 
 
 
Detailní zobrazení dřevařské kolonie Neu Pürstling na Gerstnerově mapě z roku 1878 a na mapách revíru Březník z let 1882 a 1893
 
 
 
Terénní průzkum dřevařských kolonií na Modravských pláních provedla Tereza Blažková v rámci vědeckého projektu. Na základě výsledků její práce jsem v terénu vyhledal a zdokumentoval tři dřevařské kolonie, a to Holzhauerhütten-Steinbachlhütten, Schmiedbachhütten a Neu Pürstling (Nový Březník). Ve všech případech jsem dohledal rozvaliny kamení coby pozůstatky otopných zařízení dřevěných chýší. V místě kolonie na Novém Březníku se dále dochoval objekt pravidelné čtvercové plochy, který byl původně ohrazen. Uspořádání prostoru ohrady do záhonů oddělených rýhami, odkazuje na lesní školku. Na Novém Březníku se rovněž zachovala linie obchodní cesty z Kašperských Hor do Pasova.
 
 
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: dřevařský přístřešek v lese na Modravsku (1), kolonie Holzhauerhütten-Steinbachlhütten (2-15), kolonie Schmiedbachhütten (16-27), kolonie Neu Pürstling (28-43, z toho ohrada 35-39, obchodní cesta 40-43).
04.jpg
05.jpg
06.jpg
07.jpg
08.jpg
09.jpg
10.jpg
11.jpg
12.jpg
13.jpg
14.jpg
15.jpg
16.jpg
17.jpg
18.jpg
19.jpg
20.jpg
21.jpg
22.jpg
23.jpg
24.jpg
25.jpg
26.jpg
27.jpg
28.jpg
29.jpg
30.jpg
31.jpg
32.jpg
33.jpg
34.jpg
35.jpg
36.jpg
37.jpg
38.jpg
39.jpg
40.jpg
41.jpg
42.jpg
43.jpg
44.jpg
45.jpg
46.jpg