Dřevařské kolonie (Hütten)

Kromě Josefstadtu, který byl největší dřevařskou osadou na Modravských pláních, zde byly další kolonie dřevařů pojmenované jako Hütte(n). Kolonie jsou spjaty s dřevařskou kolonizací na Šumavě na počátku 19. století. Rok co rok odcházely skupiny dřevorubců z domovských osad do hlubokých lesů na Modravsko. Na Modravských pláních si dřevorubci stavěli dřevařské přístřešky a chatrče. Takovýchto primitivních přístřešků tam bylo velmi mnoho. Zpravidla byly budovány kolem starých cest nebo potoků.

 

Pokud se dřevorubecké přístřešky uskupily v jeden větší celek, vznikla malá primitivní dřevařská osada a dostala své jméno - výraz Hütte(n) se v dobách staré Šumavy vžil pro označení samot, skupin několika domů nebo sklářských hutí.

 

Následující výčet dřevařských kolonií na Modravských pláních není konečný. Existence je doložena starými mapami a dokumenty.

 

Zakreslení všech popisovaných dřevařských kolonií v Podrobné mapě Království českého z přelomu 19. a 20. století

 

 

 

 

Holzhauer Hütten u Roklanského potoka

 

Jako Holzhauerhütten byly pojmenovány hned tři dřevařské kolonie.

 

Dvě kolonie se nacházely u Roklanského potoka, a to při staré (turistické) cestě z Podroklanské mýtiny k soutoku potoka s Rokytkou. Obě kolonie jsou zakresleny v Podrobné mapě Království českého z přelomu 19. a 20. století a Gerstnerově mapě Březníku z roku 1878. Holzhauerhütten, která je orientována blíže k Podroklanské mýtině, je zakreslena i v hospodářské mapě revíru Modrava z roku 1893 - zde je kolonie pojmenována jako Steinbachlhütten. Název vznikl složením výrazů Steinbach a Hütten. Tato kolonie byla situována k levému břehu Kamenného potoka (Stein Bach), který je pravostranným přítokem Roklanského potoka.

 

Existenci obou Holzhauerhütten nám dokládá i turistický průvodce z roku 1923, který popisuje cestu od Podroklaní k soutoku Roklanského potoka s Rokytkou: „Odtud shora přes most a odtud dle červených značek na sever po pravém břehu Roklice na úpatí hory Přestání (Bärensteindl), rozvodí mezi Černým a Severním mořem. Jde po svahu slatinných hor, míjí vpravo dřevařské chýše, překročuje zprava spějící přítok Roklice, míjí dále vlevo další dřevařské chaty a nespouštějíc se potoka, dospívá po 3/4hodinovém běhu Roklanského mostu.“

 

Holzhauer Hütten u Modravského potoka

 

Třetí kolonie Holzhauerhütten se nacházela severně od lokality Na Ztraceném - na stráni nad pravým břehem Modravského potoka. I tato kolonie byla vystavěna u vodního zdroje - bezejmenného pravostranného přítoku Modravského potoka. Kolonie je zakreslena v Podrobné mapě Království českého z přelomu 19. a 20. století a Gerstnerově mapě Březníku z roku 1878.

 

Hangrer Hütten

 

Kolonie Hangrerhütten se nacházela na východních svazích kóty 1 133 na levém břehu Roklanského potoka poblíž Mlynářských slatí. Kolonie je zakreslena v Podrobné mapě Království českého z přelomu 19. a 20. století.

 

Glaser Hütten

 

Kolonie Glaserhütten se nacházela na jihozápadních svazích Modravské hory na pravém břehu Studeného potoka poblíž Cikánských slatí. Kolonie je zakreslena v Podrobné mapě Království českého z přelomu 19. a 20. století.

 

Schmiedbach Hütten

 

Kolonie Schmiedbachhütten se nacházela nedaleko plavební nádrže na Studeném potoce, byla situována k pravému břehu Studeného potoka poblíž Cikánských slatí. Kolonie je zakreslena v Podrobné mapě Království českého z přelomu 19. a 20. století a Gerstnerově mapě Březníku z roku 1878.

 

 

OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: Holzhauerhütten u Roklanského potoka (1-2, z toho obě kolonie v Gerstnerově mapě Březníku z roku 1878 1, kolonie blíže k Podroklaní v hospodářské mapě revíru Modrava z roku 1893 2), Holzhauerhütten u Modravského potoka v Gerstnerově mapě Březníku z roku 1878 (3), Hangrerhütten, Glaserhütten a Schmiedbachhütten na mapě Království českého z přelomu 19. a 20. století (4), Schmiedbachhütten v Gerstnerově mapě Březníku z roku 1878 (5).

© 2016-2017 Zdeněk Šmída Vytvořeno systémem web-rychle.cz