Josefstadt

Josefstadt
 
Primitivní dřevařská osada Josefstadt je spjata s dřevařskou kolonizací na Šumavě na počátku 19. století. Rok co rok odcházely skupiny dřevorubců z domovských osad do hlubokých lesů na Modravsko. Na Modravských pláních si dřevorubci stavěli dřevařské přístřešky a chatrče. Takovýchto primitivních přístřešků tam bylo velmi mnoho. Zpravidla byly budovány kolem cest nebo potoků.
 
Pokud se dřevorubecké přístřešky uskupily v jeden větší celek, vznikla malá primitivní dřevařská osada a dostala své jméno. Dřevařské osady byly sezónními sídly a tomu odpovídala i jejich konstrukce - byly to jednoduché dřevěné stavby bez kamenné podezdívky. U takových konstrukcí bylo jediným trvalým prvkem otopné zařízení, které muselo být zděné (kamenné, cihlové, kachlové) - prakticky to bylo otevřené kamenné ohniště nebo pec. Pozůstatky těchto otopných zařízení jsou zpravidla jedinými útvary v krajině dokladující existenci dřevařské osady. Jednou takovou osadou byl Josefstadt a podle archivních pramenů byl vůbec největší dřevorubeckou kolonií na Modravských pláních.
 
Osada Josefstadt se nacházela u křižovatky cest na Modravu, Březník a Podroklaní. Pomístně je tato křižovatka zvána jako U Trampusova křížku. Kupodivu k osadě Josefstadt existují dobové fotografie. Osada je zakreslena na některých starých mapách. Z níže vyobrazených map (mapa Stabilního katastru z roku 1837, porostní mapa revíru Březník z roku 1863, hospodářská mapa revíru Březník z roku 1893) je patrné, že největšího osídlení dosáhla osada podle mapy z roku 1863 - Josefstadt je zde rozdělen na 6 částí, přičemž 2 části jsou při cestě odbočující na západ k Roklanské hájence. Osada Josefstadt zanikla někdy na začátku 20. století. Zmiňuje se o ní turistický průvodce Jiřího Chudoby z roku 1896 - podle něj zde stály chalupy, v nichž v létě bydlí dřevaři. I podle nalezených pozůstatků (rozvaliny kamení coby ruiny otopného zařízení, dále opracované kameny, pozůstatek čtvercové kamenné ohrady pro dobytek, studánka jako vodní zdroj) v místě osady Josefstadt, lze usoudit, že šlo vskutku o plnohodnotnou menší osídlenou kolonii.
 
Mapa Stabilního katastru z roku 1837
 
 
 
Mapa revíru Březník z roku 1863
 
 
 
Mapa revíru Březník z roku 1893
 
 
 
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: staré fotografie (1-2), současný stav (3-24, z toho kamenná ohrada 18-21, vodní zdroj 22-24).
04.jpg
05.jpg
06.jpg
07.jpg
08.jpg
09.jpg
10.jpg
11.jpg
12.jpg
13.jpg
14.jpg
15.jpg
16.jpg
17.jpg
18.jpg
19.jpg
20.jpg
21.jpg
22.jpg
23.jpg
24.jpg
25.jpg
26.jpg
27.jpg