Pramen Teplé Vltavy

Pramenné větévky Teplé Vltavy vyvěrají ze svahů hor, do jejichž okrajů je zasazeno rozsáhlé rašeliniště. V rašeliništi, které je obepnuté Černou horou, Poštovní horou a Holým vrchem, se pramenné větévky potkávají a vytvářejí souvislý horní tok Teplé Vltavy.

 

Je to už hodně dávno, kdy člověk ve zdejším lese mohl nalézti několik vyvěrajících pramenných větévek Teplé Vltavy. Vodou z nich uhasil žízeň. Ještě na začátku 20. století byla s pramennou oblastí Teplé Vltavy spojena malá dřevěná roura vedle mohutného smrku nacházející se na svahu Černé hory. Toto místo bylo odedávna považováno za pramen Vltavy. Tenkrát do zdejších lesů pronikali jen dřevorubci a ti vždycky dbali o to, aby byla dřevěná roura čistá a obnovována. Dlužno dodat, že horní tok Teplé Vltavy až ke Kvildě bývá nazýván jako Černý potok. Název jeho je spjat s Černou horou. Ve svazích Černé hory vyvěrá ta nejvýše položená pramenná větévka Teplé Vltavy. Tato pramenná větévka byla v minulosti natolik silná, že voda z ní byla v roce 1922 svedena potrubím k uměle vytvořené studánce, která symbolizovala a i nyní symbolizuje pramen Vltavy. Tyto zemní práce provedl Klub československých turistů. Proč byl silný pramínek sveden potrubím (které mimo jiné probíhá i pod cestou) právě sem? Důvod byl prostý. V letech 1922-1923 byla u pramenů vystavěna chata Klubu československých turistů a z důvodu zatraktivnění nové horské chaty chtěli členové turistického spolku přilákat návštěvníky k příjemnému posezení, které se nacházelo hned přes cestu nad uměle vybudovanou studánkou. Studánka byla po obvodu obehnána betonovou skruží o cca 1.5 metru v průměru. Voda z ní byla svedena do malé dřevěné roury. Pramenitá voda dávala svůj cenný zdroj i ku provozu chaty, správce turistické chaty pravidelně přívodní potrubí čistil, aby nebylo ucpáno.  

 

Jak popisují Prameny Vltavy turističtí průvodci? Ten z roku 1923 praví, že „v kotlině mezi Černou horou, Báští a Temeníkem při hranici českobavorské rozkládá se Černá slať, temeniště Vltavy. Černá Voda jest naše Vltava. Za bezprostřední její pramen udává se vyzděná jímka 2 m v průměru a 1/2 m hluboká uprostřed černohorského lesa v blízkosti Černé slati. Ručej z jímky probíhá lesem a mizí v Černé slati jako četné lesní ručeje na okrajích bažiny.“ Průvodce z roku 1938 mimo jiné praví: „Vrchoviskem Vltavy je okrouhlá jímka, basén, z něhož vytéká trubkou a hlouběji korýtkem voda. Kolem se rozkládal prales, pramen vytékal zpod kořenů mohutného smrku. Hvozd i strom padl za oběť kůrovci v roce 1870.“

 

Během 2. světové války byla turistická chata u kruhového pramene upravena jako zajatecký tábor. Nacisté tu páchali zlo na převážně sovětských zajatcích. A nejen to. Zpustošili vyzděnou jímku kruhového pramene. V době, kdy území ovládla Pohraniční stráž, pramen fungoval dál. Po pádu železné opony vznikl Národní park Šumava a další iniciativy, které uvedli Prameny Vltavy do turistického stavu. Dne 23. června 2001 byla u pramene zasazena pamětní deska s nápisem „Vltavě, matce českých řek.“ V roce 2004 byla nad pramenem obcí Kvilda umístěna dřevěná socha matky s klíčem od řezbáře Davida Fialy. Je nezbytné na závěr ke zdejšímu prameni Teplé Vltavy uvést, že je symbolickým nebo chcete-li turistickým. Avšak i on je plnohodnotnou pramennou větví matičky české řeky – Vltavy.

 

 

OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: staré fotografie (1-9), stará fotografie z 50. let (10), současný stav (11-18, z toho pramen vyvěrající na úbočí Černé hory 17-18), komplex rašeliniště Prameny Vltavy a tok Teplé Vltavy (19-31).

© 2016-2017 Zdeněk Šmída Vytvořeno systémem web-rychle.cz