Obecně o potocích

„Obrovské lesy na hranici zadržovaly mraky táhnoucí ze západu a nutily je odevzdat jim své zásoby dešťové vody. Vlhkost se shromažďovala v lesích a bažinách, ze kterých postupně proudila do potoků, řečiště bývala plná vody a přece se záplavy nevyskytovaly tak často, jako nyní.“

 

Karel Klostermann / Črty ze Šumavy

 

„Oteplil se vzduch dlouhým dnem, nastalo dusno. Rozplakala se nebesa, a déšť, časem hustý a drobný, pak zase přívalem padající, jal se splakovati s povrchu zemského sníh. Tisíce praménků se utvořilo pod ním, hluboké bystřiny, v nichž voda šumně se sbírala, proryly zakrátko bílou hladinu. Žlutým, ječícím proudem uháněla zmohutnělá mladá Otava, břehy s sebou unášejíc, sto kalných potoků do objetí jejího spělo.“

 

Karel Klostermann / Ze světa lesních samot

 

„Pod bývalou pilou na rezonanční desky v Modré, hluboko v srdci centrální Šumavy ve výši skoro tisíc metrů, stékají se tři silné vodnaté potoky. Jeden jde od západu, druhý od jihu a třetí od východu, spojují se v jedinou řeku, Vydru, jež odtud proudí k severu. Potoky, které tvoří Vydru, přicházejí z neobydlených, dešťových a chladných plání ústřední Šumavy. Shromažďují se z odtoků hojných slatin a bažin, z bažinatých strání horských a z ohromných, mnoho tisíc hektarů zaujímajících lesů, které vyznačují toto ponuré, hluboce melancholické území.“

 

Karel Klostermann / Perla naší Šumavy

 

Do území Modravských plání je situována rozmanitá síť horských potůčků a potoků. Tato síť je pramennou oblastí řeky Vydry a zároveň motorem Vchynicko-tetovského plavebního kanálu. Potoky na Modravsku pramení na svazích hor ve značných nadmořských výškách. Pramínky vytékají z rašelinišť a mají hnědavě zbarvenou vodu kvůli huminovým látkám vyplavovaných z rašeliny.

 

Domovem modravských potoků jsou hory. Potoky protékají horskými údolími a loukami, podmáčenými smrčinami, sbírají vodu ze slatí a rašelinišť, přijímají své malé a velké přítoky, v krajině vykreslují meandry, valí se přes divoké kaskády a prodírají se přes kameny. V horských potocích žijí vodní živočichové, rostou zde rostliny. Člověku dávají to nejcennější přírodní bohatství, hasí jeho žízeň a chladí rány při turistice. Potoky byly zdrojem energie – poháněly mlýny a pily a dopravovaly dřevo z nepřístupných lesů.

 

Prezentace potoků na Modravsku zahrnuje charakteristiku tří klíčových potoků a jejich přítoků. Představen je tak potok Luzenský, který svoje jméno na Březníku mění na Modravský a Roklanský. Tyto potoky (a jejich přítoky) na Modravě vytvářejí Vydru. Vydra náleží k povodí Vltavy a úmoří Severního moře. Délka toku řeky Vydry k soutoku s Křemelnou činí 12 km. Řeka Vydra se vyznačuje širokým korytem se žulovými balvany, přes které voda stéká prudkými peřejemi.

 

Kromě toho je třeba uvést samostatně další potoky, které sice na území Modravských plání pramení, ale zakrátko opouštějí české území u hraničních kamenů a stékají do Bavorska k povodí Dunaje a dále k úmoří Černého moře.

 

Všechny uváděné horské potoky mají ve svém průběhu značné množství drobných přítoků. Ve starých revírních mapách mají tyto větévky místy svoje jména, v současných mapách jsou již zapomenuty v podobě modrých nic neříkajících vlásečnic.

 

 

OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: staré fotografie potoků (1-4, z toho Luzenský potok 1, Modravský potok 2, Roklanský potok 3-4), řeka Vydra v úseku Hradlový most-Antýgl (5-10).

© 2016-2017 Zdeněk Šmída Vytvořeno systémem web-rychle.cz