Roklanský potok a jeho přítoky

Roklanský potok (Mlýnský potok, Mlynářský potok) / Rachel Bach (Müller Bach) na území Modravských plání zaujímá největší místo. Kromě toho, že je hlavním sběratelem rašelinných vod z komplexu Modravských slatí, s postupujícím tokem v minulosti měnil jméno. Podle starých revírních map jsem dohledal následující. Od prameniště po soutok s Rokytkou se nazýval Roklanský potok / Rachel Bach. Dále, až po soutok s Javořím potokem byl pojmenován jako Malý Mlýnský potok (Malý Mlynář) / Kleinmüller Bach. A od tohoto místa až po soutok s Modravským potokem byl nazýván jako Velký Mlýnský potok (Velký Mlynář) / Grossmüller Bach. Tímto zajímavým pojmenováním byla zřejmě vyjádřena vznešenost Roklanského potoka ve vztahu k jeho dvěma největším přítokům – Rokytce a Javořímu potoku, a dále k jeho postupující síle.

 

Roklanský potok pramení na severozápadních svazích Blatného vrchu v nadmořské výšce okolo 1 260 metrů. Prameniště se nachází v lokalitě Vrchových slatí. Pramenné větévky se táhnou severním směrem k Podroklanské mýtině, kde Roklanský potok překonává umělou protrž navršené hráze, která je pozůstatkem plavební nádržky.

 

V úseku mezi bývalou nádrží a levostranným přítokem Rokytky dosahuje Roklanský potok největšího spádu, a to 42 promile. V tomto úseku Roklanský potok kopíruje starou (turistickou) cestu z Podroklanské mýtiny k soutoku s Rokytkou a z pravé strany zde přijímá přítok Kamenného potoka / Stein Bach. Kamenný potok pramení v Novohuťském močálu a délka jeho toku činí cca 2 km.

 

Dalším, velmi důležitým, tentokráte levostranným přítokem Roklanského potoka je Rokytka (Rokytský potok, Rokyta) / Weitgefällen Bach. Až sem je délka Roklanského potoka vypočtena na cca 5.7 km. Ještě kousek před soutokem Roklanský potok přijímá vody z Roklanských slatí. Rokytka pramení na severovýchodním úpatí Medvědí hory v nadmořské výšce 1 145 metrů a dále protéká největším rašeliništním komplexem na Modravských pláních Rokyteckými slatěmi. Zde místy meandruje. V Rokyteckých slatích tam, kde dříve stála plavební nádržka, sbírá Rokytka nejvíce pramenných větévek. Svůj tok pokračuje na mírných svazích Rokytecké kotliny až k soutoku s Roklanským potokem.

 

Od soutoku s Rokytkou až k soutoku s Javořím potokem probíhá tok Roklanského potoka sevřeným údolím. Ze svahů jsou k Roklanskému potoku přiváděny vody z Mlynářské slatě a Šárecké slatě. Mimo to v tomto úseku přijímá Roklanský potok dva pravostranné přítoky.

 

Prvním z nich je Novohuťský potok / Neuhütten Bach. Novohuťský potok pramení ve Studené slati a délka jeho toku činí cca 3.8 km. Zhruba v jedné třetině toku protíná potůček díru ve hrázi, která je pozůstatkem plavební nádržky.

 

Druhým pravostranným přítokem je Studený potok / Schmied Bach. Studený potok pramení na severních svazích Studené hory a délka jeho toku činí 3 km. Potok má velmi prudký spád. I zde, zhruba v jedné třetině toku, protíná potůček umělou protrž navršené hráze bývalé plavební nádržky.

 

Nyní Roklanský potok doputoval k soutoku s Javořím potokem. Délka Roklanského potoka v úseku od soutoku s Rokytkou k soutoku s Javořím potokem činí 4 km. Javoří potok / Ahorn Bach je nejdelším levostranným přítokem Roklanského potoka, měří necelých 6 km. Pramení v Bavorsku, a to v Klečové slati (Latschen Filz). Státní hranici Javoří potok protíná u hraničního mezníku č. 17/9. Na české straně hranice Javoří potok přibírá přítoky v Javoří slati a odtud již kopíruje cestu vedoucí přes Javoří Pilu na Modravu, místy meandruje. Než Javoří Potok doputuje k soutoku s Roklanským potokem, prochází místem po bývalé plavební nádrži. Asi 200 metrů západně od místa, kde stávaly (dvě až tři) usedlosti na Javoří Pile (k pile na zpracování dřeva o kus dál vedl z Javořího potoka náhon), přibírá Javoří potok levostranný přítok Tmavého potoka / Mohr Bach. Tmavý potok měří 4 km a pramení na jihovýchodních svazích Poledníku.

 

Od soutoku s Javořím potokem dále Roklanský potok kopíruje cestu do Modravy, místy meandruje. Roklanský potok v tomto úseku přibírá nesčetné množství levostranných i pravostranných přítoků a odvádí vody z Mlynářských slatí, Rybárenské a Hraběcí slatě.

 

U Hraběcího mostu přibírá Roklanský potok pravostranný přítok Slatinného potoka (Hraběcího potoka) / Filz Bach (Rechen Bach). Slatinný potok pramení v rašelinách Malé Cikánské slati na západních svazích Modravské hory a délka jeho toku činí 2.5 km. Při své cestě odvádí vodu z Hraběcí slatě.

 

Délka Roklanského potoka v úseku od soutoku s Javořím potokem až k soutoku s Modravským potokem činí 5 km. Na Modravě vedl k místní (Bienertově) pile z Roklanského potoka náhon. Záhy se Roklanský potok potkává s pravostranným přítokem Modravského potoka a vzniká řeka Vydra. Celková délka Roklanského potoka činí cca 14.7 km. Výškový rozdíl od jeho prameniště po soutok s Modravským potokem činí 288 metrů. Rozloha povodí Roklanského potoka je 44 km2.

 

 

OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: Roklanský potok po soutok s Rokytkou (1-12), odtud Roklanský potok po soutok s Javořím potokem (13-24), odtud Roklanský potok po soutok s Modravským potokem (25-43), Kamenný potok (44-48), Rokytka (49-61), Novohuťský potok (62-69), Studený potok (70-76), Javoří potok (77-89), Bezejmenný levostranný přítok Javořího potoka (90-91), Tmavý potok (92-98), Slatinný potok (99-107).

© 2016-2017 Zdeněk Šmída Vytvořeno systémem web-rychle.cz