Mlynářská slať / Müllerschachtl Filz

V porostní mapě revíru Modrava z roku 1863 je zakreslena soustava Mlynářských slatí – Přední Mlynářská slať, Dolní Mlynářská slať a Zadní Mlynářská slať. Tyto tři dílčí součástky Mlynářské slatě zahrnují poměrně velký komplex rašelinišť o celkové rozloze 51 hektarů. Součástí soustavy Mlynářských slatí je pět vrchovištních bloků (z nichž na dvou se nacházejí vrchovištní jezírka) s přilehlými porosty rašelinných a podmáčených smrčin. Mlynářské slatě ze tří stran (kromě jihu) obepíná Roklanský potok (dříve pojmenovaný jako Mlynářský). Vody z Mlynářských slatí odvádí větévky-pravostranné přítoky Roklanského potoka. Území Mlynářských slatí bylo v roce 1933 vyhlášeno státní přírodní rezervací.

 

Dvě největší vrchoviště patří k Přední Mlynářské slati. Zatímco v porostní mapě revíru Modrava z roku 1863 je Přední Mlynářská slať zakreslena v rámci revíru jako celek, v hospodářské mapě revíru Modrava z roku 1893 je vrchoviště rozděleno mezi dva revíry – větší část spadala pod revír Weitfäller a menší část pod revír Modrava. Dnes dávnou revírní hranici představuje cesta vedoucí z Modravy k soutoku Roklanského potoka s Rokytkou. Na vrchovištích Přední Mlynářské slatě se nachází několik jezírek, z nichž některé jsou při povrchu přerostlá vegetací a vytvářejí zrádná houpavá třasoviska. Ostatně tak je tomu i na dalších vrchovištích Modravských slatí. Největší jezírka dosahují délky cca 40 a 30 metrů.

 

Dolní Mlynářská slať a Zadní Mlynářská slať jsou situovány k pravému břehu Roklanského potoka. Na konci 19. století byla Dolní Mlynářská slať součástí revíru Weitfäller a Zadní Mlynářská slať součástí revíru Modrava.

 

Mapa revíru Modrava z roku 1863

 

 

 

Mapa revíru Modrava z roku 1893

 

 

 

OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: vrchoviště Přední Mlynářské slatě (1-31, z toho jihovýchodní velké jezírko 15-24, severozápadní velké jezírko 25-31), vrchoviště Dolní Mlynářské slatě (32-39), vrchoviště Zadní Mlynářské slatě (40-44).

© 2016-2017 Zdeněk Šmída Vytvořeno systémem web-rychle.cz