Novohuťský močál / Neuhütten Filz

V hospodářské mapě revíru Březník z roku 1893 je Novohuťský močál rozparcelován na čtyři části – Zadní Novohuťská slať, Přední Novohuťská slať, Novohuťská slať a Velká Novohuťská slať. Pokud srovnáme jednotlivé parcely ze staré mapy se současnou leteckou mapou, dojdeme k závěru, že parcely kopírují čtyři soustavy vrchovišť s otevřenou nelesní částí s porosty borovice kleče. Po obvodu každého z vrchovišť roste pás smrčin. Zatímco Přední a Zadní Novohuťská slať je bez jezírek, u zbylých dvou vrchovišť se tato nacházejí. Zejména pak od pojmenování posledního vrchoviště, tj. Velké Novohuťské slatě, je odvozen poměrně rozlehlý komplex několika desítek jezírek a menších ok na bezlesé podmáčené plošině. Vrchoviště Velké Novohuťské slatě dosahuje úctyhodných rozměrů – v severojižním směru měří 500 metrů a na šířku, v místě kudy vede revitalizovaný odvodňovací příkop, má 300 metrů. V tělese velkého vrchoviště byl zaznamenán zřejmý systém podtoků. Po vydatných deštích voda v těchto vnitřních kanálech poměrně rychle protéká. Ze severu a východu je Novohuťský močál ohraničen cestou z Březníku na Podroklanskou mýtinu, z jihu na Novohuťský močál navazuje Vrchová slať. Vody z Novohuťského močálu odvádí Kamenný potok (pravostranný přítok Roklanského potoka) a dále Novohuťský potok.

 

Mapa revíru Březník z roku 1893

 

 

 

OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: vrchoviště Velké Novohuťské slatě (1-27, z toho revitalizovaný příkop 22-27), vrchoviště Novohuťské slatě (28-34), vrchoviště Přední Novohuťské slatě (35-37), vrchoviště Zadní Novohuťské slatě (38-40), smrčina (41-47).

© 2016-2017 Zdeněk Šmída Vytvořeno systémem web-rychle.cz