Novohuťský močál

Novohuťský močál / Neuhütten Filz
 
V hospodářské mapě revíru Březník z roku 1893 je Novohuťský močál rozparcelován na čtyři části – Zadní Novohuťská slať, Přední Novohuťská slať, Novohuťská slať a Velká Novohuťská slať. Pokud srovnáme jednotlivé parcely ze staré mapy se současnou leteckou mapou, dojdeme k závěru, že parcely kopírují čtyři soustavy vrchovišť s otevřenou nelesní částí s porosty borovice kleče. Po obvodu každého z vrchovišť roste pás smrčin. Zatímco Přední a Zadní Novohuťská slať je bez jezírek, u zbylých dvou vrchovišť se tato nacházejí. Zejména pak od pojmenování posledního vrchoviště, tj. Velké Novohuťské slatě, je odvozen poměrně rozlehlý komplex několika desítek jezírek a menších ok na bezlesé podmáčené plošině. Vrchoviště Velké Novohuťské slatě dosahuje úctyhodných rozměrů – v severojižním směru měří 500 metrů a na šířku, v místě kudy vede revitalizovaný odvodňovací příkop, má 300 metrů. V tělese velkého vrchoviště byl zaznamenán zřejmý systém podtoků. Po vydatných deštích voda v těchto vnitřních kanálech poměrně rychle protéká. Ze severu a východu je Novohuťský močál ohraničen cestou z Březníku na Podroklanskou mýtinu, z jihu na Novohuťský močál navazuje Vrchová slať. Vody z Novohuťského močálu odvádí Kamenný potok (pravostranný přítok Roklanského potoka) a dále Novohuťský potok.
 
Mapa revíru Březník z roku 1893
 
 
 
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: vrchoviště Velké Novohuťské slatě (1-27, z toho revitalizovaný příkop 22-27), vrchoviště Novohuťské slatě (28-34), vrchoviště Přední Novohuťské slatě (35-37), vrchoviště Zadní Novohuťské slatě (38-40), smrčina (41-47).
02.jpg
03.jpg
04.jpg
05.jpg
06.jpg
07.jpg
08.jpg
09.jpg
10.jpg
11.jpg
12.jpg
13.jpg
14.jpg
15.jpg
16.jpg
17.jpg
18.jpg
19.jpg
20.jpg
21.jpg
22.jpg
23.jpg
24.jpg
25.jpg
26.jpg
27.jpg
28.jpg
29.jpg
30.jpg
31.jpg
32.jpg
33.jpg
34.jpg
35.jpg
36.jpg
37.jpg
38.jpg
39.jpg
40.jpg
41.jpg
42.jpg
43.jpg
44.jpg
45.jpg
46.jpg
47.jpg
48.jpg