Západní hranice Modravských plání

Od hraničního přechodu na Modrém sloupu hranice stoupá na Hraniční horu (1 233 m. n. m.), která je nazývána i jako Malý Špičník. Ke Hraniční hoře je situován hlavní hraniční kámen č. 29 (vrcholová hraniční plošina probíhá v úseku mezi hraničními znaky č. 28/18 až 29 – délka hraniční linie je cca 400 metrů). Hned u mezníku č. 29, který výrazně lomí směr hranice, se nachází historický hraniční kámen s úředním číslem 28/23-0/1, letopočtem 1772 a ručně tesanými symboly Českého království a Bavorské země. Letopočet upomíná na pochůzku, na základě níž se zpřesňovala česko-bavorská zemská hranice, stanovená okolo roku 1764 v souvislosti s tereziánskými územními změnami v neprospěch Českého království. Na vrcholové plošině Hraniční hory se nachází Malá Hraniční slať. Slať je proťata hranicí u hraničních mezníků č. 28/18 a 28/19. Zhruba dvě třetiny slatě náleží k českému území. V úseku hranice od Modrého sloupu ke hraničnímu kameni č. 29 můžeme vypozorovat pozůstatky (příkopy) obchodní cesty z Kašperských Hor do Pasova, která byla zbudována okolo roku 1572. Cesta probíhala z Kašperských Hor a Horské Kvildy dále na Modravu a Březník. Z Březníku cesta stoupala úbočím Malého Špičníku ke hranici a podél hranice pokračovala do míst dnešního Modrého sloupu.

 

Z Hraniční hory státní hranice stoupá na horu Špičník (1 351 / 1 352 m. n. m.), která je nazývána i jako Velký Špičník nebo Špičák. Při stoupání na Špičník míjíme rozcestí u hraničního kamene č. 28/8, ke kterému vede dočasná cesta z Březníku na Modrý sloup a Luzný. A pak míjíme historický hraniční mezník s úředním číslem 28/2-0/1, letopočtem 1765 a ručně tesanými symboly Českého království a Bavorské země. Letopočet 1765 upomíná na vytyčení a omezníkování hranice po tereziánských územních změnách v roce 1764. Ke Špičníku je situován hlavní hraniční kámen č. 28. Mezník je posazen na skalku. Na straně skalky, která je přivrácena k Bavorsku, je vytesána bavorská šachovnice. Česká strana skalky je nečitelná, ale lze se domnívat, že jsou zde pozůstatky vytesaného českého lva. Špičník je dvojvrchol.  Česká vrcholová plošina je situována do nadmořské výšky 1 351 metrů a bavorská vrcholová plošina se nachází v nadmořské výšce 1 352 metrů.  Mezi oběma  vrcholovými plošinami v  mělkém sedýlku  probíhá státní hranice,  děje se tak v nadmořské výšce cca 1 340 metrů v úseku hraničních kamenů č. 27/24 až 28.

 

Ze Špičníku státní hranice klesá do mělkého sedýlka, do kterého je situována Špičácká (Horní) slať. Slať je rozdělena mezi oba státy, i když převážná část slatě zasahuje do Bavorska. Slať na státní hranici probíhá mezi hraničními mezníky č. 27/14 a 27/22.

 

Z mělkého sedýlka se Špičáckou slatí státní hranice stoupá na Blatný vrch (1 367 / 1 376 m. n. m.), který je nazýván i jako Šumná. K Blatnému vrchu je situován hlavní hraniční kámen č. 27. Blatný vrch je dvojvrchol. Česká vrcholová plošina je situována do nadmořské výšky 1 367 metrů a bavorská vrcholová plošina se nachází v nadmořské výšce 1 376 metrů. Mezi oběma vrcholovými plošinami v mělkém sedýlku probíhá státní hranice, děje se tak v nadmořské výšce cca 1 370 metrů v úseku hraničních kamenů č. 27 až 27/4. Hraniční nadmořská výška 1 370 metrů dělá z hraniční vrstevnice, společně s vrcholem Velké Mokrůvky, nejvyšší kótu Plzeňského kraje.

 

Z Blatného vrchu státní hranice klesá do mělkého sedla, do kterého je situována Kruhová slať. Ještě před tím ale při klesání z Blatného vrchu míjíme na bavorské straně pomníček – u hraničního kamene č. 26/10. Pietní místo upomíná na rok 1963, kdy v těchto končinách zahynuli dva českoslovenští piloti na svých strojích. Piloti na československém území prováděli běžný let (na letounech Mig-15), avšak vlivem ztráty orientace a nepřízně počasí v těchto místech havarovali. Kruhová slať je situována spíše na českou stranu hranice, nicméně zasahuje i kousek do Bavorska. Ke Kruhové slati je situován hlavní hraniční kámen č. 26. U mezníku č. 26 se na bavorské straně hranice nachází historický hraniční mezník nebo spíše balvan. Mezník je mimo hraniční linii a tak nemá ani úřední číslo. Z toho vyplývá i skutečnost, že již není pravidelně obnovován (zejména pak nejsou barevným nátěrem zviditelněny symboly Českého království a Bavorska, tj. lev a šachovnice). Nese letopočet 1772 (který opět upomíná na pochůzku zpřesnění sporných hraničních bodů) a číslici 6. Číslice 6 je zakreslena u téhož mezníku (zde nazvaného jako Hauptstein – hlavní kámen) na mapě Stabilního katastru z roku 1837.

 

Z mělkého sedýlka s Kruhovou slatí a historickým balvanem hranice stoupá na horu V Koutě (1 276 m. n. m.). Jméno dostala hora zřejmě od koutku-ohybu státní hranice, která zde jinak probíhá takřka přímočaře. Vrcholová plošina hory se nachází na společné státní hranici v úseku mezi hraničními znaky č. 25/11 až 25/13.

 

Od hory V Koutě státní hranice opouští vrcholky hor a klesá ke hraničnímu kameni č. 25. Hranice v těchto místech, zejména v době prvorepublikové turistiky, spojovala zeleně značenou cestu z Podroklanské mýtiny na Roklan a Roklanské jezero. Dnes se od hraničního kamene č. 25 dá dojít po vyšlapané bavorské pěšině na oficiální turistickou cestu, která vede k Roklanu a Roklanskému jezeru. Na této vyšlapané bavorské pěšině lze minout několik starých mezníků – rozhraničují správní hranici mezi obcemi Frauenau (zemský okres Regen) a Spiegelau (zemský okres Freyung-Grafenau).

 

Od starého turistického rozcestí u hraničního kamene č. 25 hranice probíhá mírně zvlněným terénem přímočaře k výraznému lomu hranice u hraničního kamene č. 24. Hranice se zde stáčí z jihovýchodu na sever. Ještě před ohbím hranice míjíme historický hraniční kámen s úředním číslem 24/3-0/1, letopočtem 1765 a symboly obou zemí.

 

Od ohbí státní hranice u hraničního kamene č. 24 tato pozvolna klesá do svahů hor Roklanského lesa. Nejprve se zde nacházejí skalní útvary, do kterých jsou ostatně zaneseny i hraniční znaky č. 23/6 a 23/7. A dále zde hranici protínají na několika místech větévky říčky Malé Řezné, která pramení na české straně hranice. Klesání státní hranice v Roklanském lese je zakončeno u hlavního toku Malé Řezné u hraničního kamene č. 22/9.

 

Od toku Malé Řezné u hraničního kamene č. 22/9 státní hranice stoupá nejprve k sousednímu mezníku č. 22/8, který protíná zarůstající průsek Židovské cesty. Tato stará cesta vedla od české hranice k nedaleké plavební nádrži na bavorské straně hranice a sloužila zejména pro stahování dřeva. Cesta je rovněž spojována s masivním sběrem lesních plodin – lidé z bavorského Zwieselu chodili do Židovského lesa na lesní plody a odtud je nosili zpět na nádraží, odtud se vypravovaly tzv. jahodové rychlovlaky do celého Německa. Od Židovské cesty hranice dále stoupá k okraji bývalé horské pastviny Verlorener Schachten (Ztracená louka). Tato bavorská pastvina je z jihovýchodu ohraničena státní hranicí u hraničního kamene č. 22/4. U pastviny se nachází dřevěná chaloupka (Verlorener Hütte), kterou spravuje bavorský zájmový spolek.

 

Od Verlorener Schachten probíhá hranice takřka po rovině necelé 3 kilometry až ke Střeleckému průseku u hraničního kamene č. 18/7. V tomto úseku míjíme dva historické hraniční kameny s úředními čísly 22-0/1 a 20/13-0/1, letopočty 1765 a symboly obou zemí. Střelecký průsek je pojmenování pro starou cestu, která vedla od staré pohraniční roty Javoří Pila až ke státní hranici. U sousedního hraničního kamene č. 18/6 se nachází rozcestí (u malé bavorské louky Vordere Sulz), od kterého vede bavorská cesta na bývalou pastvinu Hochschachten. V minulosti se uvažovalo o tom, že by se Střelecký průsek mohl stát oficiálním turistickým hraničním přechodem.

 

Od Střeleckého průseku státní hranice pozvolně klesá k okraji komplexu slatí Zwieselter Filz. Ze severovýchodu je bavorské rašeliniště ohraničeno státní hranicí. Toto ohraničení je promítnuto do linie hraničních kamenů č. 17/4 až 17/9. Nutno připomenout, že u hraničního kamene č. 17/9 státní hranici protíná Javoří potok, který pramení na bavorské straně hranice.

 

Od slatí Zwieselter Filz suchá hranice pokračuje až ke hraničnímu kameni č. 16/20. Zde státní hranici protíná Jelení potok, který pramení na české straně hranice. Odtud hranice probíhá podél českého toku Jeleního potoka až k turistickému hraničnímu přechodu Poledník/Buchenau, který se nachází u hraničního kamene č. 16/14.

 

Od turistického hraničního přechodu Poledník/Buchenau hranice stoupá podél českého toku Jeleního potoka až ke hlavnímu hraničnímu kameni č. 16.

 

 

OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: Hraniční hora (1-7), pozůstatky obchodní cesty při hranici (8-11), historický hraniční kámen č. 28/23-0/1 (12-20, z toho fáze obnovy nátěru ze srpna 2013/srpna 2014/září 2014 14-19), Malá Hraniční slať (21-24), dočasné hraniční rozcestí Březník-Modrý sloup (25), historický hraniční kámen č. 28/2-0/1 (26-34, z toho fáze obnovy nátěru ze srpna 2013/srpna 2014/září 2014 28-33), Špičník (35-46, z toho český vrchol 37-39, bavorský vrchol 40-42), Špičácká slať (47-49), Blatný vrch (50-59, z toho český vrchol 52-54, bavorský vrchol 55-57), pomník (60-61), Kruhová slať (62-63), historický hraniční kámen u Kruhové slatě (64-69), V Koutě (70-73), historický hraniční kámen č. 24/3-0/1 (74-78), hraniční rozcestí u hraničního kamene č. 25 (79), ohbí hranice u hraničního kamene č. 24 (80-83), skály Roklanského lesa (84-98), údolí a tok Malé Řezné (99-101), průsek Židovské cesty (102-103), Verlorener Schachten (104-107), historický hraniční kámen č. 20/13-0/1 (108-112), historický hraniční kámen č. 22-0/1 (113-116), Střelecký průsek (117-119), hraniční rozcestí u Vordere Sulz (120-130), okraje slatě Zwieselter Filz (131-133), Javoří potok (134-135), Jelení potok (136-137), hraniční přechod Poledník (138-139), hraniční kámen č. 16 (140-143), vedení státní hranice v popisovaném úseku (144-203), hraniční znaky zanesené do balvanů a jejich obnova (204-209), atypické hraniční mezníky (210-211), původní hraniční znaky mimo hraniční linii (212-222).

© 2016-2017 Zdeněk Šmída Vytvořeno systémem web-rychle.cz