Státní hranice

V roce 1918 vzniklo Československo a ze zemských hranic se staly hranice státní. Československo-bavorská hranice byla omezníkována novými hraničními kameny. Ponechány byly některé původní kameny. Výraznou změnou prošly původní kameny s letopočtem 1844 – původní nápisy K BÖHMEN (Království České) a K BAYERN (Království bavorské) zmizely a namísto nich (tak jako na ostatním hraničním značení) byly vytesány iniciály obou států (CS a DB). Nové omezníkování československo-bavorské hranice bylo provedeno ve 20. a 30. letech 20. století, proto se můžeme ještě na některých prvorepublikových pohlednicích datovaných do těchto let setkat s vyobrazením královských mezníků s letopočtem 1844.

 

Velmi chladným obdobím pro československo-bavorské hranice bylo podepsání Mnichovské dohody v roce 1938 a odstoupení pohraničí Němcům. Na Šumavě se ze státních hranic staly hranice protektorátní, které byly posunuty do vnitrozemí. Po fyzické stránce naše hranice sice zanikly, ale po právní stránce nikoliv – Mnichovská dohoda a další akty navazující na ni byly od počátku v rozporu s mezinárodním právem a tudíž neplatné.

 

Po skončení 2. světové války došlo k plné obnově československých státních hranic. Československá strana po poraženém Německu na Šumavě požadovala získání bavorské části alžbětínského nádraží a posunutí hranice až za Javor. A nejen to. V podstatě se hranice měla svést z horského hřebenu – obecně řečeno, měla kopírovat linii z období před rokem 1764. Posunutím hranice z hřebenů na jejich úpatí směrem do Německa se sledovalo zlepšení jejich celkové ostrahy, obrany i přehlednosti. V případě lokality za Modravou byla navržena hraniční linie v úseku Buchenau-Roklan-Luzný-Finsterau. Pokud si tento úsek promítneme do současných map, zjistíme, že jde o podstatný kus části Národního parku Bavorský les. Změny však Šumavu nepostihly a tak bylo přistoupeno „pouze“ k obnově hraničního značení, které bylo po válce výrazně poškozené.

 

Do 50. let 20. století spadá zřejmě počátek barevného zvýrazňování symbolů (erbů) na původních tereziánských kamenech (český bílý lev na červeném podkladě a bavorská modrobílá šachovnice). V této době československé státní hranice opanovala Pohraniční stráž, která se do jisté míry ve vztahu ke státním hranicím vrátila o několik století zpátky. Totiž v době, kdy hranici střežila Pohraniční stráž, bylo třeba hraniční čáru v zimě zviditelnit. Napadl sníh a hraniční kameny zůstaly skryty pod sněhem. Z vyprávění jsem se dozvěděl, že na podzim se umisťovaly šipky na stromy a tam, kde byly holé pláně, se ke hraničním kamenům přivazovaly kůly. Bylo tak použito primitivního hraničního značení.

 

V roce 1993 vznikla samostatná Česká republika a ze stěn hraničních kamenů přivrácených k českému území zmizelo písmenko „S“. S pádem železné opony a vznikem České republiky souvisí (znovu)otevření pohraniční Šumavy turistům.

 

Hraniční rozcestí pod Luzným někdy ve 20. nebo 30. letech 20. století s historickým mezníkem nesoucí původní nápisy obou království a letopočet 1844, v pozadí Luzný

 

 

 

Poškozený hraniční kámen pod Luzným v souvislosti se zabráním pohraničí v roce 1938 (zdroj: Jan Lakosil / Utajená obrana Šumavy)

 

 

 

Poválečný projekt hranic centrální Šumavy navržený československou stranou (zdroj: Čeněk M. Kadlec / Hry o hranice)

 

© 2016-2017 Zdeněk Šmída Vytvořeno systémem web-rychle.cz