Pohraniční útvary Sboru národní bezpečnosti

Zvýšené napětí na západní a jižní československé hranici, která oddělovala západní a východní Evropu, bylo nutné řešit. V roce 1948 byl přijat zákon, kterým se přenesla působnost Finanční stráže v pohraničních oblastech na pohraniční útvary Sboru národní bezpečnosti. Je třeba dodat, že příslušníci Sboru národní bezpečnosti střežili hranice již od roku 1946. Hlavním úkolem pohraničních esenbáků bylo ochránit hranici (zejména s Bavorskem) před špiony a diverzanty, kteří pronikali na naše území nebo naopak.  

 

V lokalitě Modravských plání byly ve 2. polovině 40. let 20. století ke službě povolány tyto pohraniční útvary:

 

a) Sbor národní bezpečnosti 9600 (dislokace k září 1948) –  1. pohraniční četa SNB Vchynice-Tetov a 2. pohraniční četa SNB Srní, obě čety podřízené 2. pohraniční rotě SNB v Prášilech,

 

b) Pohraniční stráž Sboru národní bezpečnosti 9600 (dislokace od ledna 1949 do prosince 1950) – 1. četa Pohraniční stráže Vchynice-Tetov a 2. četa Pohraniční stráže Srní, obě čety podřízené 2. rotě Pohraniční stráže SNB v Sušici.

 

Esenbáci nemohli na hranicích působit dlouho, už jen proto, že jejich úkoly směřovaly spíše do vnitrozemí státu. Měli malé zkušenosti s ochranou státních hranic, nedisponovali požadovaným výcvikem, materiální zabezpečení útvarů včetně techniky bylo zastaralé a bylo jich jednoduše málo. Pohraničníci Sboru národní bezpečnosti na Šumavě byli jakýmsi prozatímním opatřením proti Králům Šumavy do doby, než bude k ochraně a ostraze hranic povolána profesionální jednotka Pohraniční stráže. Jeden takový boj s Králem Šumavy je zachycen ve stejnojmenném filmu z roku 1959. Asi všichni turisté Šumavy poznají ve filmu kostel svatého Štěpána ve Kvildě a další kvildské scenérie, které do dnešní doby doznaly změn. Přes šumavskou hranici se chtěli dostat agenti, obchodníci s nelegálním zbožím nebo prostý lid. Přejít hraniční terén s nástrahami močálů a rizikem střetu s pohraničníky by pro ně mohlo být osudové. Tito lidé tak využívali služeb převaděčů-králů, kteří dokonale znali šumavský terén a dokázali se prokličkovat skrz zrádné močály. Filmové záběry nekonečných hraničních močálů se ve filmu Král Šumavy natáčely ve Vojenském újezdu Dobrá Voda. Nejblíže místu, kde stál filmový hamr, byla osada Šerlův Dvůr. Hamr stál kousek od soutoku Křemelné s Prášilským potokem. Vojáci do prostoru vystříleli miny a do vzniklých kráterů byl vypuštěn potok. Tak vznikly filmové bažiny.

 

 

OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: pohraniční útvar SNB Srní v letech 1946-1948.

© 2016-2017 Zdeněk Šmída Vytvořeno systémem web-rychle.cz