Úmrtí poručíka Horvátha

Poručík Václav Horváth byl v září roku 1958 přidělen k rotě Šumná (Slatě) jako zástupce velitele roty. 6. listopadu 1959 se poručík Horváth odebral se čtyřčlennou skupinkou pohraničníků ke státní hranici, aby zviditelnili vyznačení hranice v zimním období. V praxi vypadala tato činnost tak, že uřezávali v lese vhodné kůly, které obalovali slámou a připevňovali ke hraničním kamenům. Toho využil jeden z pohraničníků, vojín Řanda. Překročil státní hranici v prostoru hraničního kamene č. 27/20. Ostatní pohraničníci na něj volali, aby se vrátil, avšak ten běžel do vnitrozemí Bavorska. Poručík Horváth, který byl nadán dobrou fyzickou kondicí, se rozhodl zběha pronásledovat. Vzdálenost mezi oběma na území Bavorska se zkracovala. Nakonec to dopadlo tak, že vojín v běhu odjistil zbraň, otočil se a důstojníka Horvátha smrtelně postřelil.

 

Tento případ byl velmi složitý co do vyšetřování a z právního hlediska komplikovaný už jen proto, že ke smrtelné střelbě došlo na území cizího státu. V roce 1979 se zběh a vrah Vladislav Řanda do Československa pod zkresleným jménem vrátil. Byl ovšem poznám a po neskutečně rychlém a hladkém trestním řízení byl odsouzen k 13 letům odnětí svobody.

 

Mezi bývalými pohraničníky se proslýchá, že poručík Václav Horváth byl jediným důstojníkem Pohraniční stráže, který zahynul na tzv. zelené hranici. Tuto událost připomíná pomník u Březnické myslivny. Pomník byl nejprve umístěn na rotě Březník a po jejím zrušení byl přestěhován na rotu Javoří Pila. Nápis na pomníku „Položil svůj život při ochraně státních hranic v boji s nepřítelem“ může u veřejnosti budit rozporuplné reakce. Není tajemstvím, že se pohraničníci museli vypořádat se zběhy ve vlastních řadách. Pohraničník, který vyznačuje státní hranici je pořád pohraničník. Pohraničník, který vyznačuje státní hranici a záhy ji úmyslně překročí s cílem se nevrátit zpět, je vojenský zběh a tudíž nepřítel při ochraně státních hranic. Takto lakonicky bych celou větu na pomníku shrnul.

 

Podobný nápis se nachází na tabulce, která je zasazena do Židovské skály na Medvědí hoře. Píše se tady, že „zde zahynul při ochraně státních hranic 20. 9. 1965 vojín Baranovič.“ Tabulka upomíná na nešťastnou událost, kdy jeden příslušník Pohraniční stráže neodbornou manipulací se zbraní smrtelně zranil svého kolegu. Boj pohraničník nesváděl jen s narušiteli, ale musel se umět vypořádat i s jinými protivníky, kteří mohli kdykoliv udeřit a vojáka (smrtelně) zranit. Například zasažení elektrickým proudem v elektrifikovaném drátěném zátarasu, neodborná manipulace se zbraněmi a technickými prostředky, zřícení strážní věže, sebevraždy v důsledku nevyrovnání se s náročností služby a další nehody. Je třeba dodat, že nešťastné události typu náhodné výstřely ze zbraně, pád z pozorovatelny, zabití bleskem aj., byly souborem rizik spjatých se zněním přísahy, kterou musel odvedenec respektive voják splnit.

 

 

OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: poručík Horváth (napravo) na pohraniční rotě Šumná v letech 1958-1959 (1, zdroj: Jan Šerfel), pomník poručíka Horvátha na Březníku (2), pomník vojína Baranoviče na Medvědí hoře (3).

© 2016-2017 Zdeněk Šmída Vytvořeno systémem web-rychle.cz