Obecně

Těžko říct, který rok na státní hranici okolo Modravy můžeme považovat za předěl mezi zničeným hvozdem od kůrovce a novým rodícím se lesem. Možná, že by to mohl být rok 2015, kdy se na holinách nad hraničními kameny tyčily odumřelé stromy s nastupující zelení. Ten rok jsem souvisle zdokumentoval hraniční chodník. Další léta utíkala, zeleně přibývalo, začala růst do výšky a bránila tak ve výhledech, uschlé stromy ubývaly, některé padly na zem a jiné zetlely. Uplynulo 10 let a v roce 2025 vznikly porovnávací snímky u hraničních kamenů, které poslouží k porozumění obnovy horského hraničního lesa. Prezentováno je celkem 88 porovnávacích snímků a fotografie jsou utříděny do 9 kategorií (Javoří slať, Roklanský les, Blatný vrch, Špičník, Hraniční hora, Modrý sloup, Luzný, Velká Mokrůvka, Malá Mokrůvka a Mrtvý vrch).

U hraničních kamenů pod Luzným v letech 2015 a 2025

Jak šel čas

Spouštěčem novodobé kůrovcové krize byly větrné kalamity v letech 1983 a 1984. Vítr zasáhl i Modravsko a i když se poškozené porosty nacházely v hraničním pásmu za drátěnými zátarasy, došlo v následujících letech k částečnému zpracování polomů. Na druhé straně hranice v Národním parku Bavorský les bylo zpracování dříví také neúplné, a to vlivem bezzásahovosti území. Kůrovec se začal neomezeně množit, od sousedů se šířil na naše území, protože v Bavorsku prakticky chyběly porosty, kde by se mohl dále vyvíjet. Po zřízení Národního parku Šumava v roce 1991 byla velká část Modravských plání zahrnuta do přísně chráněného režimu a kůrovcové těžby minimální.

První velká gradace lýkožrouta smrkového na Šumavě proběhla v letech 1995 a 1996. Pohraniční smrkový les začal šedivět. Napadené smrkové porosty se intenzivně zpracovávaly až do roku 2001. K těžbě se dokonce nasazovaly i vrtulníky (na leteckém snímkování z roku 1999 jsou k vidění dva stroje na Březníku a jeden na Podroklanské mýtině). Postupně sice začal klesat rozsah napadených porostů a zpracovaného dříví, avšak začaly se prohlubovat politické a odborné střety v problematice boje s kůrovcem - zda napadené stromy těžit nebo je nechat na místě. Na nejcennější lokality Modravska se aplikoval sousední bavorský model - přírodu nechat přírodou a ponechat les bez těžby. Hraniční hřeben za Modravou byl v prvních letech nového tisíciletí z velké části šedivý s odumřelými smrky. Zamokřená státní hranice od Poledníku až k severní části Roklanského lesa zůstala od kůrovce ušetřena. Odumřelé porosty podél hraničních kamenů se tyčily od jižní části Roklanského lesa přes Blatný vrch a Špičník, Luzný až k Mokrůvkám. Od Mokrůvek přes Biskupskou slať až k Pramenům Vltavy bylo české území v 90. letech takřka vytěženo, takže na naší straně hranice měsíční krajině dominovaly holiny s nastupující smrčinou, která se tady vysadila.

V noci z 18. na 19. ledna 2007 se Evropou prohnal orkán Kyrill, který ještě více zpustošil šumavské lesy a přinesl další vlnu kůrovce, který se rozmnožil v polámaných stromech. Jeho gradaci v dalších letech urychlilo obrovské množství nezpracovaných polomů - část byla vytěžena, zbytek (převážně v bezzásahovém území) zůstal stát nebo ležet na místě k zetlení. Tam, kde probíhala těžba, se většina ploch zalesnila. Až v roce 2012 se hovořilo o končící kalamitě, která tentokrát zasáhla i hraniční úsek od Poledníku k severní části Roklanského lesa.

Následovala problematická etapa 2015-2019, která se vlivem suchých a teplých let dotkla celé republiky, ale na hraniční hřeben za Modravou neměla zásadní dopad. K roku 2025, kdy vznikly porovnávací snímky po deseti letech (2015), se kůrovcová situace na Šumavě stabilizovala a platí, že kůrovec i nadále zůstává přirozenou součástí horské smrčiny. Další porovnávací série je v plánu zase za deset let v roce 2035.

Jak šel čas na Modrém sloupu - 1989, 1995, 2002 a 2009 (obrázek 1 zdroj: Věra Mátlová, obrázek 2 zdroj: Jarmila Trsová, obrázek 3 zdroj: Petr Bílek, obrázek 4 zdroj: František Janout)

Jak šel čas na Modrém sloupu - 80. léta, 90. léta, 2003 a 2010 (obrázek 1 zdroj: Národní park Bavorský les, obrázek 3 zdroj: Petr Bílek, obrázek 4 zdroj: František Janout)

Jak šel čas u hraničních kamenů pod Luzným - 1989, 90. léta, 2004 a 2011 (obrázek 1 zdroj: Věra Mátlová, obrázek 3 zdroj: Petr Bílek, obrázek 4 zdroj: František Janout)

Jak šel čas u hraničních kamenů pod Luzným - 2003 a 2011 (obrázek 1 zdroj: Petr Bílek, obrázek 2 zdroj: František Janout)

Obrazová galerie obsahuje 20 fotografií hraničního chodníku, které zachycují jeho stav v letech 2005 a 2008. I tyto fotografie poslouží k porozumění obnovy horského hraničního lesa - stačí je porovnat (podle čísla hraničního znaku) s těmi, které byly pořízeny v letech 2015 a 2025.

OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: hraniční chodník v roce 2008 s hraničními znaky č. 17/6, 17/9, 18/9, 22/9, 23/3, 25/20, 26, 27/15, 28/18, 28/23-0/1, 29/5 a 29/7-0/1 (1-12, zdroj: Oddělení státních hranic Ministerstva vnitra), hraniční chodník v roce 2005 s hraničními znaky č. 30/6, 30/9, 30/18-0/1, 1/5, 2/4, 3/1, 3/2 a 4/2 (13-20, zdroj: Oddělení státních hranic Ministerstva vnitra).