Zdeněk Šmída
zdenek.smida@email.cz
775 157 745
Podporuji dobrou značku...
Provozuji i web zdeneksmida.cz
Bavorsko a lesy
Lesy a hospodaření v nich je nepochybně spojeno i s Bavorským lesem. I zde byly nejprve hluboké lesy s nekontrolovatelným lesním hospodářstvím. I tady postupem času a v souvislosti se sklářskou a dřevařskou kolonizací bylo přistoupeno ke kontrolovatelnému lesnímu hospodaření. Na našem území hospodařili Schwarzenbergové, dále pak stát (České království) v lokalitě Roklanského lesa. Na bavorském území byli tři vlastníci pohraničních lesů. Mezi Poledníkem a Roklanem to byl sklářský rod Poschingerů, mezi Roklanem a Blatným vrchem sklárna v Riedlhütte. Zbytek území patřil pod stát (Bavorské království). V podstatě můžeme shrnout, že bavorské lesní hospodaření mělo stejné charakteristické rysy jako to české.
Horské pastviny Schachten
V Bavorském lese u státní hranice jsou roztroušeny bývalé horské pastviny (lady). Obydlených míst v horách bylo v Bavorsku dost, pro obživu místních obyvatel se sem soustřeďoval i hospodářský dobytek. V lesích vznikla umělým odlesněním asi desítka míst s názvem Schachten. Tady se pásl mladý dobytek. Sedláci z okolí měli právo k lesní pastvě. Na počátku června pastevci vyháněli skot na pastviny a trávili s ním tady celé léto až do září. Pastevec zde měl primitivní boudu k nocování (Hütte). Pasení dobytka se na bavorských Schachten místně udrželo až do 60. let minulého století. V současnosti jsou tyto pastviny vnímány jako historická památka a doklad hospodaření předků.
Pastva na Ruckowitzschachten nedaleko Debrníku
Naproti Modravským pláním (mezi Poledníkem a Roklanem) se přes hranici nacházejí bývalé pastviny pojmenované jako Kohlschachten, Hochschachten, Almschachten a Verlorener Schachten (Ztracená louka). Pastviny dlouhou dobu vlastnil sklářský statek Poschingerů. Pastvina Kohlschachten měla původní rozlohu 16 hektarů (nyní 7.5 hektarů) a první zmínka o pastevectví se u ní váže k roku 1733, naposledy byla louka využita v roce 1961. Hochschachten byla využívána v období 1733-1961, Almschachten 1773-1920 a Verlorener Schachten 1829-1963. V současnosti bývalými pastvinami, na kterých se rozprostírají osamocené stromy s často bizardními tvary, prochází turistická cesta. Listnaté solitéry jsou velmi staré, některé rostou, jiné už odumřely. Byly tu kdysi při mýcení lesa ponechány jako opěrné body, aby poskytovaly stín pro dobytek a odpočívající pastevce. Na Verlorener Schachten, která Poschingerům patří dodnes, stojí dřevěná chaloupka (Verlorener Hütte), která vznikla přestavbou zchátralé boudy v roce 1976. O chalupu a její okolí pečuje spolek Bavorského lesa ze sekce Frauenau, jsou tady lavičky se stoly a ohniště. Verlorener Schachten je z jihovýchodu ohraničena státní hranicí (hraniční mezník č. 22/4). Na okraji louky, kousek od hranice, lze vypozorovat řádku kamenných snosů – jedná se o pozůstatek ohrady pastvy. Kamenné snůšky můžeme spatřit i na Almschachten. K louce Almschachten existuje autentické video z roku 1965, které je ke stažení na konci této stránky. V této době tady už převládl turismus nad pasením, i tak můžeme vidět původní pasteveckou boudu se stájí.
Do sedla mezi Velkým Roklanem a Malým Roklanem je situována bývalá horská pastvina Rachelwiese (Roklanská louka). V roce 1831 měla rozlohu přes 5 hektarů a byla jednou z nejvýše položených pastvin na Šumavě (1 363 metrů nad mořem). Nyní je její plocha sotva poloviční. Louka je porostlá travinou, borůvčím a jednotlivými smrky. Na okraji Roklanské louky stojí starý mezník - v minulosti rozhraničoval lesy patřící Poschingerům a Hilzům z Klingenbrunnu, v současnosti tudy vede správní hranice mezi obcemi Frauenau a Spiegelau.
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: Kohlschachten (1-65), Hochschachten (66-131), Almschachten (132-212), Verlorener Schachten (213-270), Roklanská louka (271-299).
SOUBOR KE STAŽENÍ (zdroj: Bayerischer Rundfunk):