Po první světové válce v roce 1918 České i Bavorské království zaniklo a ze zemských hranic se staly státní. Na Šumavě začala probíhat nová československo-německá státní hranice v bavorském dílu. Versailleská mírová smlouva u hranic s Bavorskem odkazovala na jejich stav z roku 1914 a nepřímo tak potvrdila Smlouvu mezi Rakouskem a Bavorskem z roku 1862. V letech 1926-1929 (rekognoskace a přezkoušení hranic) a 1932-1933 (samotné práce včetně omezníkování hranice) byly na Šumavě provedeny veškeré rozhraničovací práce. Ponechány byly i kameny z původní demarkace. Změnou prošly mezníky s letopočtem 1844 – původní nápisy K BÖHMEN (Království české) a K BAYERN (Království bavorské) zmizely a namísto nich, tak jako na ostatním hraničním značení včetně toho tereziánského s letopočty 176x a 177x, byly vytesány iniciály obou států (ČS a DB). Polní práce na šumavské hranici jsou spjaty s obdobím 1932-1933, proto se můžeme ještě na některých prvorepublikových pohlednicích datovaných do období před těmito pracemi, setkat s vyobrazením původních (královských) nápisů.
Velmi chladným obdobím pro naše hranice bylo podepsání Mnichovské dohody v roce 1938 a odstoupení pohraničí Němcům. Na Šumavě se ze státních hranic v roce 1939 staly hranice protektorátní, které byly posunuty do vnitrozemí. V následujících letech byla nová hranice sice vytyčena, avšak na omezníkování již nedošlo. Po fyzické stránce naše původní (prvorepublikové) hranice sice zanikly, ale po právní stránce nikoliv – Mnichovská dohoda a další akty navazující na ni byly od počátku v rozporu s mezinárodním právem a tudíž neplatné.
Po skončení druhé světové války došlo k plné obnově československých státních hranic. Československá strana po poraženém Německu požadovala na Šumavě posunutí hraniční čáry na odvrácené svahy pohoří - dotčeno mělo být minimálně území, které Čechám kdysi patřilo a navždy bylo ztraceno v roce 1764 za vlády Marie Terezie. Požadovaná linie kopíruje čáru Svaroh-Javor-Velké Javorské jezero-Falkenstein-Plesná. Maximální požadavek sahal ještě více do hloubky bavorského území - na území Modravských plání se dotýkal Roklanu a Luzného a dále území pod hřebenem až k obci Finsterau. Posunutím hranice z hřebenů na jejich úpatí směrem do Německa se sledovalo zlepšení jejich celkové ostrahy, obrany i přehlednosti. Změny však Šumavu nepostihly a tak bylo přistoupeno „pouze“ k obnově hraničního značení, které bylo po válce výrazně poškozené.
Až do 80. let minulého století spadá počátek barevného zvýrazňování symbolů (erbů) na původních tereziánských kamenech (český bílý lev na červeném podkladě a bavorská modrobílá šachovnice). V této době na československých státních hranicích působila Pohraniční stráž, která se do jisté míry ve vztahu k nim vrátila o několik století zpátky. Totiž v době, kdy hranici střežila Pohraniční stráž, bylo třeba hraniční čáru v zimě zviditelnit. Napadl sníh a hraniční kameny zůstaly skryty pod sněhem. Z vyprávění jsem se dozvěděl, že na podzim se umisťovaly šipky na stromy a tam, kde byly holé pláně, se ke hraničním kamenům přivazovaly kůly. Bylo tak použito primitivního hraničního značení.
V roce 1993 vznikla samostatná Česká republika a ze stěn hraničních kamenů přivrácených k českému území zmizelo písmenko S (sice je do kamene vytesáno, ale přestalo být černou barvou vyznačováno). V roce 1994 byla podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o společných státních hranicích.
Hraniční rozcestí pod Luzným ve 20. letech 20. století s hraničním mezníkem nesoucí nápis království a letopočet 1844, v pozadí trojmezní kámen (zdroj: Vilém Heckel)
Hraniční rozcestí pod Luzným ve 30. letech 20. století po rozhraničovacích pracích, zleva bavorsko-pasovský kámen, trojmezní kámen a hraniční mezník č. XI/1 s nápisy ČS/DB zahrnutý do nové demarkace (zdroj: Ústřední archiv zeměměřictví a katastru)
Tentýž hraniční mezník pod Luzným, ale poškozený v souvislosti se zabráním pohraničí v roce 1938, původní trojmezní kámen zůstal nepoškozený
Hraniční rozcestí pod Luzným v 60. letech, státní hranice byla v době železné opony ohrazena
Poválečný projekt hranic centrální Šumavy navržený československou stranou (zdroj: Čeněk M. Kadlec / Hry o hranice)
