Luzný / Lusen (1 373 m. n. m.)
Hora Luzný respektive její tvar nemá v oblasti Šumavy obdoby. Je jediným vrcholem v rozlehlých částech pohoří, který má tvar pyramidy nebo chcete-li kuželu a výrazně převyšuje své okolí. Luzný odedávna přitahoval roj turistů. Jeho krása učarovala umělce a básníky. Ze šumavských literátů i toho nejslavnějšího, Karla Klostermanna, který půvab hory vepsal do románu Ze světa lesních samot. Vrcholek kopce Luzný je situován coby kamenem dohodil (300 metrů) k ohbí státní hranice, která se zde lomí z východu na sever.
Holý kužel Luzného je tvořen tvrdou žulou, která se následkem mrazové destrukce v poslední době ledové rozsypala do velkých hromad kamení. Díky této konstrukci Luzný mezi šumavskými horami vyniká největším kamenným mořem, které pokrývá jeho svahy i vrchol. Vrcholová plošina je pokryta kamennou sutí, do její jižní části je však zapracován souvislý mladý smrkový porost s místy roztroušeným jeřábem. Na okraj vrcholové plošiny je vztyčen dřevěný kříž. Ve svažitém kamenném moři najdeme kleč borovice, klimatickou smrčinu, jeřáb, trsy borůvčí a kapradiny.
Na českých svazích Luzného se rozkládá četné prameniště Luzenského potoka. Na bavorských svazích Luzného pramení potoky Sagwasser a Kleine Ohe, přítoky těchto vodotečí a dále přítoky potoka Kleiner Schwarzbach.
Luzný popisuje první česky psaný průvodce Šumavou z roku 1878 od Tomáše Cimrhanzla. „Na úpatí této hory myslíme si, když okem svým tohoto velikána přeměříme, že máme před sebou ohromný kuželovitý skalní vrch, protože jest zde tolik ostrohranných žulových skal na sobě nakupeno. Když jsme po velice obtížné cestě vylezli až na nejvyšší skalní plochu, rozloží se před zrakem naším veliká část Čech a Bavor.“ Šumavský průvodce z roku 1923 k Luznému mimo jiné uvádí: „Žulová hora, jejíž vrchol má podobu zploštělého kužele. Do poloviny vystupuje nízká smrč a kleč a nad ně vyniká temeno poseté žulovými balvany. Na severním svahu hory pramení řeka Otava (Lužný). Zde vidíme velkou kotlinu, ohraničenou z jihu Lužným, z východu horami Modrou (Moorberg) a Mokravou (Moorkopf) a na severu ostrohem břežnickým. Stará pověst dí, že v této kotlině bylo za dávna jezero, z něhož pod Břežníkem vytékala Otava. Dodnes nazývá se tato kotlina „v luži.“ Z vod jezerních zbylo jen úzké koryto potoka Lužné (horní Otavy) a na bývalé jezero upomíná dnes jen „hora nad luží“ – Lužný. Ke ztracenému, rašelinným dnem pohlcenému jezeru připíná se krásná, starobylá pověst o sedmi jezerech šumavských. Na pověsti jest Lužný velice bohat. Jest Blaníkem Šumavy. Že na vrcholu jeho bylo stražiště, jest dokázáno.“
Navzdory okolním horám je panoramatický výhled z vrcholu Luzného nezapomenutelným zážitkem. Ale i naopak. Pyramida Luzného je krásně pozorovatelná z Březníku nebo z mnoha kopců na Modravsku. Na vrchol Luzného vedou tři turistické cesty.
Pouhých 150 metrů jižně od vrcholu hory se nachází horská chata Lusenschutzhaus. Chata v nadmořské výšce 1 342 metrů poskytuje občerstvení a ubytování. Postavena byla v letech 1937-1938.
Na okrajích severních svahů Luzného, které oddělují jižní svahy Velké Mokrůvky, probíhá státní hranice. Do mělkého sedla mezi obě hory je situován výrazný (více jak 90stupňový) ohyb hraniční linie. U lomu hranice se nacházejí tři původní hraniční kameny. Nejstarší z nich je nenápadný a nese letopočet 1692. Vyznačoval správní hranici mezi Bavorskem a Pasovským biskupstvím. Letopočet 1692 se váže k vymezení často sporné hranice mezi oběma celky. Druhý kámen je největší a býval trojmezní – na jeho západní straně je český dvouocasý lev s nynějším číslem hraničního znaku 30/18-0/1 a letopočtem 1772, na jižní straně znak bavorské šachovnice a na severovýchodě erb se psy. Tento mezník označoval trojmezí mezi Českým královstvím na západě, Bavorským kurfiřtstvím na jihu a Pasovským biskupským knížectvím na severovýchodě v Pasově. V období demarkace hranice byl v Pasově u moci kardinál Leopold Ernst hrabě z Firmianu - kámen nese jeho erb (i když vyobrazení třech psů neodpovídá znaku tehdejšího biskupa). Rok 1772 upomíná na pochůzku, na základě níž se zpřesňovala česko-bavorská zemská hranice stanovená podle smlouvy z roku 1764. Třetí hraniční mezník nese letopočet 1844 a vyznačuje začátek předposledního XI. úseku česko-německé hranice v bavorském dílu. Letopočet souvisí s definitivním stanovením hranice na základě smlouvy z roku 1862 a demarkačního protokolu z roku 1842.
V roce 2018 jsem vytvořil sérii porovnávacích snímků Luzného, kde předlohou byly obrazy z doby tzv. staré Šumavy (od konce 19. století do 30. let 20. století). K dispozici jsou na tomto webu i fotografie Luzného pořízené z nebes.
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: staré fotografie (1-24), hora (25-67), Lusenschutzhaus (68-73), státní hranice pod Luzným (74-83).
