Luzný

Luzný / Lusen (1 373 m. n. m.)
 
Hora Luzný respektive její tvar nemá v oblasti Šumavy obdoby. Je jediným vrcholem v rozlehlých částech pohoří, který má tvar pyramidy nebo chcete-li kuželu a výrazně převyšuje své okolí. Luzný odedávna přitahoval roj turistů. Jeho krása učarovala umělce a básníky. Ze šumavských literátů i toho nejslavnějšího, Karla Klostermanna, který půvab hory vepsal do románu Ze světa lesních samot. Vrcholek hory Luzný je situován coby kamenem dohodil (300 metrů) k ohbí státní hranice, která se zde lomí z východu na sever.
 
Holý kužel Luzného je tvořen tvrdou žulou, která se následkem mrazové destrukce v poslední době ledové rozsypala do velkých hromad kamení. Díky této „konstrukci“ Luzný mezi šumavskými horami vyniká největším kamenným mořem, které pokrývá jeho svahy i vrchol. Vrcholová plošina je pokryta kamennou sutí, do její jižní části je však zapracován souvislý mladý smrkový porost s místy roztroušeným jeřábem. Na okraj vrcholové plošiny je posazen dřevěný kříž. Ve svažitém kamenném moři najdeme kleč borovice, klimatickou smrčinu, jeřáb, trsy borůvčí a kapradiny.
 
Na českých svazích Luzného se rozkládají četná prameniště Luzenského potoka. Do pramenišť je situován jižní okraj rozsáhlé soustavy Hraniční slatě. Na bavorských svazích Luzného pramení potoky Kleine Ohe, Sagwasser a Kleiner Scharz Bach.
 
Luzný popisuje první česky psaný průvodce Šumavou z roku 1878 od Tomáše Cimrhanzla: „Na úpatí této hory myslíme si, když okem svým tohoto velikána přeměříme, že máme před sebou ohromný kuželovitý skalní vrch, protože jest zde tolik ostrohranných žulových skal na sobě nakupeno. Když jsme po velice obtížné cestě vylezli až na nejvyšší skalní plochu, rozloží se před zrakem naším veliká část Čech a Bavor.“ Šumavský průvodce 1923 k Luznému mimo jiné uvádí: „Žulová hora, jejíž vrchol má podobu zploštělého kužele. Do poloviny vystupuje nízká smrč a kleč a nad ně vyniká temeno poseté žulovými balvany. Na severním svahu hory pramení řeka Otava (Lužný). Zde vidíme velkou kotlinu, ohraničenou z jihu Lužným, z východu horami Modrou (Moorberg) a Mokravou (Moorkopf) a na severu ostrohem břežnickým. Stará pověst dí, že v této kotlině bylo za dávna jezero, z něhož pod Břežníkem vytékala Otava. Dodnes nazývá se tato kotlina „v luži.“ Z vod jezerních zbylo jen úzké koryto potoka Lužné (horní Otavy) a na bývalé jezero upomíná dnes jen „hora nad luží“ – Lužný. Ke ztracenému, rašelinným dnem pohlcenému jezeru připíná se krásná, starobylá pověst o sedmi jezerech šumavských. Na pověsti jest Lužný velice bohat. Jest Blaníkem Šumavy. Že na vrcholu jeho bylo stražiště, jest dokázáno.“
 
Navzdory okolním horám je panoramatický výhled z vrcholu Luzného nezapomenutelným zážitkem. Z Modravských plání je Luzný viditelný z Březníku a v Luzenském údolí. Na vrchol Luzného vedou tři turistické cesty.
 
Pouhých 150 metrů jižně od vrcholu hory se nachází horská chata Lusenschutz Haus. Chata v nadmořské výšce 1 340 metrů poskytuje občerstvení a ubytování. Postavena byla v roce 1938.
 
Při okrajích severních svahů Luzného, jenž oddělují jižní svahy Velké Mokrůvky, probíhá státní hranice. Do mělkého sedla mezi obě hory je situován takřka 90 stupňový ohyb hraniční linie. U lomu hranice se nacházejí tři historické hraniční kameny. Nejstarší z nich je nenápadný a nese letopočet 1692. Vyznačoval správní hranici mezi Bavorskem a Pasovským biskupstvím. Letopočet 1692 se váže k vymezení často sporné hranice mezi oběma celky. Druhý kámen býval trojmezní – na jeho západní straně je český dvouocasý lev s nynějším číslem mezníku 30/18-0/1 a letopočtem 1772, na jižní straně znak bavorské šachovnice a na severovýchodě erb se psy. Tento mezník označoval trojmezí mezi Českým královstvím na západě, Bavorským kurfiřtstvím na jihu a Pasovským biskupstvím na severovýchodě v Pasově. V období demarkace hranice byl v Pasově u moci kardinál Leopold Ernst hrabě z Firmianu - hraniční kámen nese jeho erb (i když vyobrazení třech psů neodpovídá znaku tehdejšího biskupa). Rok 1772 upomíná na pochůzku, na základě níž se zpřesňovala česko-bavorská zemská hranice stanovená podle smlouvy z roku 1764. Třetí hraniční mezník nese letopočet 1844 a vyznačuje předposlední (XI) úsek česko-německé hranice v bavorském dílu. Letopočet souvisí s definitivním stanovením hranice na základě smlouvy z roku 1862 a demarkačního protokolu z roku 1842.
 
V roce 2018 jsem vytvořil sérii porovnávacích snímků Luzného, kde předlohou byly obrazy z doby tzv. staré Šumavy (od konce 19. století do 30. let 20. století). K dispozici jsou na tomto webu i fotografie Luzného pořízené z nebes.
 
 
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: staré fotografie (1-21), hora (22-59), Lusenschutz Haus (60-65), státní hranice pod Luzným (66-75).
01.jpg
02.jpg
03.jpg
04.jpg
05.jpg
06.jpg
07.jpg
08.jpg
09.jpg
10.jpg
11.jpg
12.jpg
13.jpg
14.jpg
15.jpg
16.jpg
17.jpg
18.jpg
19.jpg
20.jpg
21.jpg
22.jpg
23.jpg
24.jpg
25.jpg
26.jpg
27.jpg
28.jpg
29.jpg
30.jpg
31.jpg
32.jpg
33.jpg
34.jpg
35.jpg
36.jpg
37.jpg
38.jpg
39.jpg
40.jpg
41.jpg
42.jpg
43.jpg
44.jpg
45.jpg
46.jpg
47.jpg
48.jpg
49.jpg
50.jpg
51.jpg
52.jpg
53.jpg
54.jpg
55.jpg
56.jpg
57.jpg
58.jpg
59.jpg
60.jpg
61.jpg
62.jpg
63.jpg
64.jpg
65.jpg
66.jpg
67.jpg
68.jpg
69.jpg
70.jpg
71.jpg
72.jpg
73.jpg
74.jpg
75.jpg