Malá Mokrůvka / Moorkopf (1 330 m. n. m.)
Jméno hraniční hory Malá Mokrůvka je odvozeno od mokrých svahů, které jihozápadním směrem padají k zamokřenému Luzenskému údolí. Vrcholová plošina, na které probíhá 90 stupňový lom státní hranice ze severu na východ, je z větší části orientována na českou stranu (zde se také nachází geodetický bod). I tak ale vrcholová plošina zasahuje jižním okrajem do linie státní hranice (úsek mezi hraničními kameny č. 3 a 3/1).
Z českých svahů Malé Mokrůvky vytékají prameny Ptačího potoka a dále pravostranné přítoky Luzenského potoka a Modravského potoka. K okrajům svahů je situován koutek Hraniční slatě, dále Ztracená slať a Ptačí slať. Z bavorských svahů Malé Mokrůvky vytékají prameny Grosser Schwarz Bach.
Z geografického hlediska má Malá Mokrůvka podobu kupovitého suku. Vrcholová plošina je částečně zalesněná. Pod ohbím státní hranice u hraničního mezníku č. 3 se na bavorské straně nachází menší kamenné moře.
Při státní hranici na jižních svazích Malé Mokrůvky si nejde nevšimnout souvislého tělesa cesty, které je místy doplněno o kamenné obložení. V době vlády Karla IV. tudy vedla obchodní cesta. Probíhala z Kašperských Hor do Pasova, avšak vlivem kopcovitého terénu bylo později od ní upuštěno a přenesla se o kousek dál přes Březník a Modrý sloup. O staré obchodní cestě se píše jako o silnici nebo dálnici středověku. Byla široká asi 2.5 metru a vydlážděna kameny. V době prvorepublikové turistiky státní hranicí, v úseku od Luzného přes Velkou a Malou Mokrůvku až k Mrtvému vrchu, probíhala turisticky značená cesta. Pro tyto účely byla stezka v úseku Mokrůvka-Luzný upravena do podoby kamenného chodníčku, a to vojáky v roce 1923. Pozůstatek stezky je hůře viditelný vlivem velmi hustého porostu borůvčí. V prvorepublikové době byla na Malé Mokrůvce (na naší straně hranice) dřevěná triangulační věž. Těmito stavbami se zeměměřicky zajišťovaly významné kóty u hranic i ve vnitrozemí.
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: hora (1), vedení státní hranice na vrcholu (2-3), česká část vrcholu (4-12), bavorská část vrcholu (13-18), pozůstatky obchodní a turistické cesty (19).
