Velká Mokrůvka

Velká Mokrůvka (Mokrá) / Moor Berg (1 370 m. n. m.)
 
Velká Mokrůvka je nejvyšší kótou Plzeňského kraje. Jméno hory je odvozeno od mokrých svahů, které západním směrem padají k zamokřenému Luzenskému údolí. Vrcholová plošina se nachází na společné státní hranici v úseku mezi hraničními znaky č. 1/6 až 2/2 (délka hraniční linie je 300 metrů).
 
Z českých svahů Velké Mokrůvky vytékají pravostranné přítoky Luzenského potoka, v údolí pod svahy se rozprostírá rozsáhlý komplex Hraničních slatí. Z bavorských svahů Velké Mokrůvky vytékají prameny Grosser Schwarz Bach a Kleiner Schwarz Bach, které dole v údolí vytvářejí potok Resch Bach.
 
Z geografického hlediska má Velká Mokrůvka podobu severojižního strukturního hřbetu nad Luzenským údolím. Vrchol je odlesněn, nastupuje nová smrčina, místy vtroušený jeřáb. Na české straně vrcholové plošiny je několik skalek a geodetický bod.
 
Při státní hranici na Velké Mokrůvce si nejde nevšimnout souvislého tělesa cesty, které je místy doplněno o kamenné obložení. V době vlády Karla IV. tudy vedla obchodní cesta. Probíhala z Kašperských Hor do Pasova, avšak vlivem kopcovitého terénu bylo později od ní upuštěno a přenesla se o kousek dál přes Březník a Modrý sloup. O staré obchodní cestě se píše jako o silnici nebo dálnici středověku. Byla široká asi 2.5 metru a vydlážděna kameny. V době prvorepublikové turistiky státní hranicí, v úseku od Luzného přes Velkou a Malou Mokrůvku až k Mrtvému vrchu, probíhala turisticky značená cesta. Pro tyto účely byla stezka v úseku Mokrůvka-Luzný upravena do podoby kamenného chodníčku, a to vojáky v roce 1923.
 
 
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: vedení státní hranice na vrcholu (1-2), česká část vrcholu (3-9), bavorská část vrcholu (10-13), pozůstatky obchodní a turistické cesty (14-26).
01.jpg
02.jpg
03.jpg
04.jpg
05.jpg
06.jpg
07.jpg
08.jpg
09.jpg
10.jpg
11.jpg
12.jpg
13.jpg
14.jpg
15.jpg
16.jpg
17.jpg
18.jpg
19.jpg
20.jpg
21.jpg
22.jpg
23.jpg
24.jpg
25.jpg
26.jpg