Rokytecká slať

Rokytecká slať (Rokytská slať) / Weitfäller Filz
 
Rokyteckou slať lze označit za matku nebo královnu Modravských slatí. Rokytecká slať je největším rašeliništním komplexem Modravských slatí o rozloze téměř 250 hektarů. Není proto překvapením, že v minulosti tyto mokřady přitahovaly pozornost učenců a milovníků přírody a jako jedny z prvních rašelinišť na Šumavě byly již v roce 1922 navrženy na vyhlášení chráněného území.
 
V hospodářské mapě revíru Weitfäller-Rokyta z roku 1912 je zakreslena celá soustava Rokytecké slatě. Ta začíná v poměrně rozsáhlé pramenité oblasti řeky Rokytky, přičemž ve středu pramenité oblasti se nacházela plavební nádržka. Slatě se dále táhnou jihovýchodním směrem podél řeky Rokytky k soutoku s Roklanským potokem, kde sousedí s Roklanskou slatí. Komplex Rokyteckých slatí tak zahrnuje několik velkých rašeliništních celků rozkládajících se na mírných svazích kotliny (v nadmořské výšce okolo 1 100 metrů), jejímž středem protéká Rokytka. Vody z mokřadů jsou odváděny k Rokytce. Nejcennější jsou velká vrchoviště s nelesními partiemi a množstvím jezírek. Tyto otevřené části mokřadu jsou typickou ukázkou členité mozaiky vegetace rašelinných rostlin a keříčkových společenstev. Hloubka rašeliny ve vrchovištích dosahuje až 7 metrů. Ve sníženinách mezi vrchovišti a při jejich spodním okraji jsou vytvořena silně zamokřená přechodová rašeliniště. Snížené části terénu mezi vrchovišti byly v minulosti zaplaveny vodou z plavební nádržky na Rokytce. Severní velké vrchoviště dnes protíná cesta a průsek po elektrifikovaném drátěném zátarasu z 50. a 60. let. Rovněž se v této severní části Rokytecké slatě nacházejí odvodňovací kanály, dnes vesměs revitalizované. Vrchoviště na Rokyteckých slatích jsou místy obklopena podmáčenou a rašelinnou smrčinou. Největší z jezírek dosahují maximální délky 80, 60 (Šumavský koláč) a 55 metrů.
 
Vraťme se do 20. let minulého století a přibližme si výše zmíněný návrh na vyhlášení chráněného území na Rokytecké slati. V prosinci roku 1922 se Ministerstvo školství a národní osvěty obrátilo na Schwarzenberskou ústřední kancelář v Hluboké nad Vltavou se žádostí o vynětí kromě jiných i neproduktivních ploch revíru Weitfällerské slatě z hospodářského užívání a udělení souhlasu se zřízením rezervace. Dne 28. ledna 1923 kníže Jan ze Schwarzenbergu dal ministerstvu dopisem souhlas, aby Weitfällerské slatě byly rezervací. Ve vyhlašovací listině kníže prohlašuje za místní rezervaci „celou Weitfällerskou slať a obě malá, typická Seelacken, zvaná rašeliniště v polesí weitfällerském, jež v důsledku toho v dosavadním svém rázu a rozsahu na příští časy jako památka přírodní mají býti zachovány. Jakákoliv těžba na těchto plochách, jak dobývání rašeliny, tak i dříví jest tudíž zapovězena. Všemožná péče věnována budiž na Weitfällerské slati rostoucí bříze zakrslé. Tímto opatřením není však dotčeno udržování a provozování na Weitfällerské slati vybudovaných zařízení pro plavbu dříví.“
 
Vyhlašovací listina z roku 1923 o zřízení rezervace Weitfällerské slatě (zdroj: Kolektiv autorů / Weitfällerské slatě-sborník z výzkumu na Šumavě)
 
 
 
V dobách prvorepublikové turistiky podél řeky Rokytky probíhala červeně značená cesta. I to přispělo ke skutečnosti, že prakticky pouze z Rokyteckých slatí se dochovalo nespočet starých pohlednic. Předváleční turističtí průvodci popisují Rokytecké slatiny jako zádumčivý a pro turistu zrádný kraj. Například Körbrův průvodce Šumavou z roku 1910 napsal: „Jak zasmušile pohádkový to kontrast oproti milé zeleni šumavských hvozdů. Připadá nám, že octli jsme se v zakleté říši, kde jen kleč a pitvorné podoby zakrslých smrků vítají příchozího. A uprostřed temně hnědé bažiny zříme ostrovu podobný smrkový les, který dosud vzdoruje zákeřnému bahnu a jeho povrchu, podobnému houbě, jež šíří se v les a dusí v něm život. Však i ostrov ten časem podlehne. Kůra od kmene opadá a na povrchu bahna zbyde jen holý dřík, který posléze působením deště a sněhu zbělá, stane se světlicí, odrážeje se bělostí svou nápadně od temné půdy slatiny. Tomuto ostrůvku odumřelých stromů uprostřed slatiny přezděno Fichtenfriedhof (smrkový hřbitov). Střežíce se vstoupiti do obvodu slatí, kde na pohled pevná půda kryje hlubokou bažinu a každá píď ohrožuje život.“
 
Rokytecká slať coby „Smrkový hřbitov na úpatí Roklanu“ na pohlednici Josefa Seidela
 
 
 
Mnoho vody už z Rokytecké slatě odvedla Rokytka od časů, kdy kníže Jan ze Schwarzenbergu podepsal souhlas se zřízením rezervace. Nezbývá než se s hlubokou úctou poklonit osvícené době a lidem, kteří stáli u zrodu rezervace, a prosit o shovívavost, aby o zanechané dědictví bylo pečováno.
 
K dispozici jsou na tomto webu fotografie Rokytecké slatě pořízené z nebes.
 
Mapa revíru Weitfäller-Rokyta z roku 1912
 
 
 
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: staré fotografie (1-13, z toho Rokytka 7-8, zdroj 8: Fotobanka Seidel), pramenitá oblast Rokytky-střed Rokytecké slatě (14-23), Rokytecká kotlina podél Rokytky (24-57), severní vrchoviště s průsekem po elektrifikovaném drátěném zátarasu (58-85, z toho velké jezírko v průseku 79-85), severní vrchoviště s jezírky (86-119, z toho velké jezírko u průseku 104-110, velké jezírko Šumavský koláč 111-119), západní vrchoviště (120-147, z toho velké jezírko s délkou 80 metrů 127-139, vedlejší velké jezírko 140-147), východní vrchoviště (148-156), Rokytecká slať v zimním období (157-173, z toho pramenitá oblast Rokytky-střed Rokytecké slatě 157-163, vrchoviště 164-173).
004.jpg
005.jpg
006.jpg
007.jpg
008.jpg
009.jpg
010.jpg
011.jpg
012.jpg
013.jpg
014.jpg
015.jpg
016.jpg
017.jpg
018.jpg
019.jpg
020.jpg
021.jpg
022.jpg
023.jpg
024.jpg
025.jpg
026.jpg
027.jpg
028.jpg
029.jpg
030.jpg
031.jpg
032.jpg
033.jpg
034.jpg
035.jpg
036.jpg
037.jpg
038.jpg
039.jpg
040.jpg
041.jpg
042.jpg
043.jpg
044.jpg
045.jpg
046.jpg
047.jpg
048.jpg
049.jpg
050.jpg
051.jpg
052.jpg
053.jpg
054.jpg
055.jpg
056.jpg
057.jpg
058.jpg
059.jpg
060.jpg
061.jpg
062.jpg
063.jpg
064.jpg
065.jpg
066.jpg
067.jpg
068.jpg
069.jpg
070.jpg
071.jpg
072.jpg
073.jpg
074.jpg
075.jpg
076.jpg
077.jpg
078.jpg
079.jpg
080.jpg
081.jpg
082.jpg
083.jpg
084.jpg
085.jpg
086.jpg
087.jpg
088.jpg
089.jpg
090.jpg
091.jpg
092.jpg
093.jpg
094.jpg
095.jpg
096.jpg
097.jpg
098.jpg
099.jpg
100.jpg
101.jpg
102.jpg
103.jpg
104.jpg
105.jpg
106.jpg
107.jpg
108.jpg
109.jpg
110.jpg
111.jpg
112.jpg
113.jpg
114.jpg
115.jpg
116.jpg
117.jpg
118.jpg
119.jpg
120.jpg
121.jpg
122.jpg
123.jpg
124.jpg
125.jpg
126.jpg
127.jpg
128.jpg
129.jpg
130.jpg
131.jpg
132.jpg
133.jpg
134.jpg
135.jpg
136.jpg
137.jpg
138.jpg
139.jpg
140.jpg
141.jpg
142.jpg
143.jpg
144.jpg
145.jpg
146.jpg
147.jpg
148.jpg
149.jpg
150.jpg
151.jpg
152.jpg
153.jpg
154.jpg
155.jpg
156.jpg
157.jpg
158.jpg
159.jpg
160.jpg
161.jpg
162.jpg
163.jpg
164.jpg
165.jpg
166.jpg
167.jpg
168.jpg
169.jpg
170.jpg
171.jpg
172.jpg
173.jpg
174.jpg
175.jpg
176.jpg