Černá hora / Schwarz Berg (1 315 m. n. m.)
Černá hora se vypíná na pomezí obcí Modrava a Kvilda, a to doslova. Vrcholem Černé hory prochází správní hranice obcí Modrava (okres Klatovy, Plzeňský kraj) a Kvilda (okres Prachatice, Jihočeský kraj).
Černá hora je významnou zásobárnou vody. Na jejich svazích pramení Černý potok, který je počátkem Teplé Vltavy, dále Černohorský potok a Ptačí potok. Na jižních svazích pramení vody, které po překonání nedaleké státní hranice odtékají do Bavorska – Grosser Schwarz Bach a Resch Bach. Černá hora je zároveň i rozvodnicí dvou úmoří – české potoky odtékají k Vltavě a dále do Severního moře, bavorské potoky odtékají k Dunaji a dále do Černého moře. Prakticky ze všech světových stran jsou nejnižší svahy Černé hory ohraničeny rašeliništními soustavami – Černohorským močálem, Ptačí slatí, Biskupskou slatí a rašeliništi Pramenů Vltavy.
Z geografického hlediska je Černá hora plochou kupou s nepravidelnými svahy (východní svah je prudký). Vrcholovou část tvoří poměrně rozsáhlá plošina, místy pokrytá balvany. Vrcholová část je částečně zalesněna smrčinou. Nejvyšším bodem Černé hory je osamocená skalka na mýtině. Geodetický bod je od této skalky vzdálen cca 200 metrů.
V 50. a 60. letech vrcholek Černé hory protínal elektrifikovaný drátěný zátaras, který představoval pomyslnou železnou oponu. Dráty sem stoupaly východním prudkým svahem, na vrcholku se lomily a dále z hory sestupovaly severozápadním směrem.
K dispozici jsou na tomto webu fotografie Černé hory pořízené z nebes, a to včetně doplnění časového sběru, který dokládá vývoj lokality postižené orkánem Kyrill a následnou kůrovcovou kalamitou.
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: vrcholová plošina (1-14), pozůstatky po železné oponě (15-17).
