Tetřev / Hanifberg (1 260 m. n. m.)
Svahy hory Tetřev oddělují zastavěné území Filipovy Hutě a Kvildy.
Do svahů jsou situovány prameny Filipohuťského potoka a levostranné přítoky Teplé Vltavy. Na severozápadních svazích Tetřeva se rozprostírá rozsáhlá lokalita Tetřevské slatě.
Z geografického hlediska má hora Tetřev nepravidelný tvar. Do svahů jsou zapracovány suťové proudy a skalní výchozy. Svahy jsou porostlé smrčinami s příměsí jeřábu. Na částečně zalesněné vrcholové plošině je skalka s geodetickým bodem.
Na západních svazích Tetřeva probíhá správní hranice Plzeňského a Jihočeského kraje. A nejen to. Nachází se tady i bod styku územních hranic obcí Horská Kvilda, Modrava (obě patří pod Plzeňský kraj) a Kvilda (patřící k Jihočeskému kraji). Trojmezí obcí je vyznačeno hromádkou kamení, u které se potkávají dvě linie kamenných zídek. První linie kamenné zídky probíhá odtud na západ (v délce cca 500 metrů) - linie kopíruje správní hranici Horské Kvildy a Modravy. Druhá linie kamenné zídky probíhá od trojmezí na jih (v délce cca 1 kilometru) - linie kopíruje správní hranici Modravy a Kvildy. Zbývající třetí linie, tj. správní hranice Kvildy a Horské Kvildy, v terénu kamennou snůškou vyznačena není. Kamenné zídky měly v minulosti vymezovací účel a rozhraničovaly konkrétní správní území. Na místě trojmezí se v minulosti stýkaly hranice tří dominií - královského horního města Kašperské Hory (zahrnující území Horské Kvildy), Prášilského panství (zahrnující území Modravy) a Zdíkovského panství (zahrnující území Kvildy). Například v revírní mapě panství Prášily z roku 1902 je na pomezí Modravy a Kvildy vyznačena hranice mezi Prášilským a Zdíkovským panstvím. Na pomezí Horské Kvildy a Modravy je zase vyznačena hranice mezi městem Kašperské Hory a Prášilským panstvím. Ve starých mapách jsou zakresleny i hraniční kameny - některé z nich se zachovaly do současnosti a jsou tak společně s kamennými snůškami tichým svědkem období, kdy ve zdejších lesích vládl čilý ruch (zejména v podobě kontrolovatelného lesního hospodaření) a hranice bylo třeba takto vyznačit. Například v revírní mapě z roku 1902 je u lomu hranice mezi Prášilským a Zdíkovským panstvím zakreslen hraniční kámen č. 10. V mapě pozemkového katastru z období první republiky je u téhož místa zakreslen hraniční kámen č. 9. Kupodivu oba hraniční znaky se dochovaly - devítka je vytesána do skály a desítka představuje mezník.
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: Tetřev (1-12), správní hranice obecně (13-17, z toho zakreslení lomu hranice mezi Prášilským a Zdíkovským panstvím v revírní mapě panství Prášily z roku 1902 a v mapě pozemkového katastru z období první republiky 14, trojmezí 15-17), správní hranice mezi Modravou a Kvildou coby historická hranice mezi Prášilským a Zdíkovským panstvím (18-30, z toho hraniční znak č. 5 18-20, hraniční znak č. 6 21-22, hraniční znak č. 9 a 10 u lomu hranice 23-25), správní hranice mezi Horskou Kvildou a Modravou coby historická hranice mezi městem Kašperské Hory a Prášilským panstvím (31-37).
