Po vzniku Chráněné krajinné oblasti Šumava v roce 1963 se na vytipovaných turisticky atraktivních místech začaly zřizovat návštěvní body, a to s omezeným přístupem a za dozoru Pohraniční stráže. Na Modravsku byla od začátku 70. let turisticky zpřístupněna Tříjezerní slať a v roce 1979 tady vznikla naučná stezka. V této době se sem dalo dojít jen v létě po cestě z Rokyty (Antýglu) a podél Vchynicko-tetovského plavebního kanálu ze Srní. Hned u slatě začínalo hraniční pásmo a z Rybárny a Javoří Pily sem stoupal drátěný zátaras. Místo bylo přes celé léto monitorováno skrytou hlídkou pohraničníků, hlídky v civilu se trousily podél plavebního kanálu. Tato doba se na Šumavě pro turistu vyznačovala jednotvárností - šedivými obcemi s rozbitými komunikacemi, minimálními možnostmi ubytování a návštěvnických služeb, nulovou příhraniční turistikou, tabulkami s hraničním pásmem a všudypřítomnými pohraničníky s místními pomocníky. Kromě starousedlíků ve zdejších končinách působila jen Pohraniční stráž a lesní brigády.
Pád železné opony na začátku roku 1990 odkryl končiny, které byly dlouhých 40 let nepřístupné. Na Modravsku byl drátěný zátaras odstraněn v dubnu 1990. Začali sem pronikat první turisté, aby vypozorovali, co z již bývalého hraničního pásma zůstalo. A možná byli překvapeni, že mimo zděných objektů rot a průseků po drátěných zátarasech, si zdejší kraj zanechal dobrý ráz. Inu takový ráz, do něhož byly vkládány naděje turistů a lidí žijících na Šumavě. Na Modravsku nebyla situace jiná. Začátek 90. let byl ve znamení nikým nezakazovaného (ale ani nepovoleného) volného pohybu až ke státním hranicím. Bylo jasné, že se musí urychleně řešit účinná forma ochrany unikátního šumavského území. Po vzniku Národního parku Šumava v březnu roku 1991 byla velká část Modravských plání zahrnuta do přísně chráněného režimu. Pokračovalo se v lesním hospodaření ve formě pěstební a těžební činnosti. Kromě toho začala do lesů pronikat lesní pedagogika a vědečtí pracovníci. Opravila se technická infrastruktura a začaly se rozvíjet služby pro turisty. I turistika na Modravsku se začala pomalu rozvíjet a usměrňovat.
Jaké jsou nynější turistické možnosti na Modravských pláních si shrneme v následujících bodech. Rozbor se zaměřuje na jádrovou oblast, kterou můžeme ohraničit prostorem mezi státní hranicí a příhraniční červenou turistickou značkou. Na hranicích Národního parku Šumava a Bavorský les je několik přechodových míst, která byla zřízena na omezenou roční dobu z důvodu ochrany přírody. Na hranicích okolo Modravy se jedná o hraniční přechod Poledník/Buchenau a hraniční přechod Modrý sloup/Blaue Säule. O jejich fungování rozhoduje mezistátní dohoda mezi oběma státy - je tedy třeba zjistit aktuální situaci, zda je přechod otevřen či nikoliv. I přesto tato dvě přechodová místa jsou do popisu zahrnuta. Omezení se týká i úseků na hraničním chodníku a dále úseků na českých i bavorských turistických značkách.
1) Příhraniční červená turistická značka – Tato značka prochází celou linií Šumavy u státních hranic. Na Modravsku ohraničuje jádrovou oblast Modravských plání, které se táhnou dále ke státním hranicím. Turisticky je využit úsek Poledník - Javoří slať - Tmavý potok - Javoří Pila - Rybárna - Modrava - Modravský potok - Černohorská nádrž - Nad Ptačí nádrží - Černá hora - U pramene Vltavy. Nejkrásnějším úsekem této trasy je kotlina se zamokřenými lučinami podél Javořího a Roklanského potoka.
2) Modrá a zelená turistická značka z Modravy na Březník – Modrá značka probíhá údolím podél Modravského potoka. Zelená značka probíhá Starobřeznickou (bývalou obchodní) cestou a protínají ji Cikánské slatě s povalovým chodníkem.
3) Dvě cesty vedoucí ke hraničním přechodům – První cesta vede od turistické stezky (mezi ukazateli Poledník a Javoří slať) ke státní hranici, kterou dostihuje u hraničního mezníku č. 16/14. Zde je hraniční přechod Poledník/Buchenau. Druhá cesta vede z Březníku Luzenským údolím ke státní hranici, kterou dostihuje u hraničních mezníků č. 29/12-0/1 a 30. Zde je hraniční přechod Modrý sloup/Blaue Säule. Od obou turistických hraničních přechodů se dá dojít po bavorské cestě na příhraniční bavorskou turistickou značku.
4) Hraniční chodník podél hraničních kamenů – Souvislé úseky pochůzek po státní hranici spojují významná česko-bavorská místa. Od hraničního přechodu Modrý sloup/Blaue Säule lze jít doleva po hraničním chodníku ke hraničnímu rozcestí pod Luzným a odtud navázat na bavorské turistické značení. Nebo doprava po hraničním chodníku ke hraničnímu mezníku č. 25 a odtud jít bavorskou pěšinou na bavorskou turistickou značku, která vede vpravo na Velký Roklan nebo vlevo k Roklanskému jezeru.
5) Příhraniční (dálková) bavorská turistická značka – Tato značka prochází celou linií Bavorského lesa u státních hranic. Na Modravsku je od hranice vzdálena jen kousek. Turistická značka probíhá v úseku: hraniční přechod Poledník/Buchenau - Hirschbachschwelle - Zwieselter Filz - Kohlschachten - Latschen Filz - Hochschachten - Almschachten - Verlorener Schachten - Roklanská louka - Waldschmidthaus - Velký Roklan - Roklanská kaple - Roklanské jezero - Felsenkanzel - Teufelsloch - rozcestí u skleněné archy - Luzný - hraniční rozcestí pod Luzným. K bavorské turistice dále patří neznačená cesta nedaleko hraničního mokrůveckého hřbetu. Probíhá v úseku: hraniční mezník č. 1/3 před Velkou Mokrůvkou - Kirchlinger Stand - Steinfleckberg - chata u Schwarzbachklause - Reschbachklause.
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: turistická cesta v úseku Roklanské jezero-Felsenkanzel-Teufelsloch-rozcestí u skleněné archy (1-38, z toho Felsenkanzel 6-15, Teufelsloch 33-35), turistická cesta v úseku hraniční mezník č. 1/3 před Velkou Mokrůvkou-Kirchlinger Stand-Steinfleckberg-chata u Schwarzbachklause-Reschbachklause (39-79).
