Konec 19. století můžeme označit za mezník pronikání turistů na Šumavu. Začaly se vydávat turistické mapy a průvodci. Již v roce 1878 vyšel první česky psaný průvodce Šumavou od Tomáše Cimrhanzla, který turistiku na Modravsku ještě nezná (jen v rámci turistiky v Bavorském lese stručně popisuje hory Roklan a Luzný). Prvním průvodcem, popisující možnosti turistiky na Modravsku (avšak omezené), je Řivnáčův průvodce po Šumavě z roku 1883 z pera Františka Adolfa Borovského. Na konci 19. století se začaly na Šumavě zásluhou plzeňského odboru Klubu českých turistů objevovat značené turistické stezky – jedna z prvních vedla z Hojsovy Stráže na Ostrý. Po vzniku Československé republiky v roce 1918 začal šumavské mapy vydávat Klub československých turistů. Kvalitními díly této organizace byla turistická mapa z roku 1925 a dvoudílný průvodce Šumavou Jaroslava Dostála z roku 1938 s vloženou třídílnou mapou Šumavy. Zejména z díla Jaroslava Dostála bude vycházet zevrubný popis turistických možností na Modravsku.
Když se stala Šumava velkým lákadlem pro první turisty, bylo jen otázkou času, kdy se začnou její milovníci sdružovat. Prvním českým turistickým spolkem byla Šumavská jednota podhorská, která vznikla už v roce 1882 a měla své pobočky v Klatovech, Sušici a Horažďovicích. V roce 1888 vznikl Klub českých turistů, který zřídil pobočky v Sušici a Klatovech. Mimo vydávání map, pohlednic a průvodců, klub především pečoval o turistické trasy a značení. Stále narůstající počet turistů vyžadoval další služby – vznikaly útulny, noclehárny, turistické chaty s občerstvením. S rozvíjející se turistikou bylo potřeba získat pohlednici navštíveného místa. Jaká by to byla návštěva Šumavy bez odeslané pohlednice rodině či přátelům. Se šumavskými pohlednicemi jsou spojeni zejména fotografové Josef Seidel a Josef Wolf. Méně frekventované byly pohlednice vydávané pobočkami Klubu československých turistů, soukromými fotografy a majiteli restaurací. Dalším suvenýrem turistů byly štítky, které se přibily na turistické hole. Zejména v období první republiky, zlaté to éry šumavské turistiky, byla Šumava propletena sítí turistických cest, z nichž některé pokračovaly dále přes státní hranici do Bavorska. Při turistických cestách byla odpočívadla, na významných stanovištích a turistických cílech byla možnost občerstvení a noclehu.
Co přetrvalo ze zlaté prvorepublikové turistiky do současné doby? Původní trasy turistických cest se na mnoha místech zachovaly. Na těch opuštěných jsou patrné průseky a zbytky mostinek a povalových chodníčků, které zpevňovaly cestu v bažinatém a zamokřeném terénu. Nu a cennými suvenýry té doby jsou nám zažloutlé obaly starých průvodců a map, černobílé pohlednice a v neposlední řadě štítky, které zdobily hole turistů.
Nyní již k zevrubnému popisu turistických cest na Modravsku. Popis vychází z kreslené turistické mapy Klubu československých turistů, která je datována k roku 1938 a je dílem Jaroslava Dostála. Součástí výkladu jsou citace ze šumavských turistických průvodců, a to z let 1883 (František Adolf Borovský), 1896 (Jiří Chudoba), 1908 (Antonín Bašta), 1923 (Antonín Bašta), 1935 (Jaroslav Pacovský) a 1938 (Jaroslav Dostál). Takové množství turistických průvodců dovolí i srovnávání. A nejen to. Při výkladu vypozorujeme postupný vývoj turistiky okolo Modravy. Zatímco v době monarchie na přelomu 19. a 20. století se s turistikou tak nějak začínalo, období prvorepublikové (zejména pak 30. léta) je po právu nazýváno jako zlatá éra turistiky na Šumavě. Ta vrcholí v roce 1938, kdy je pohraniční Šumava zabrána Německem.
Turistická prohlídka je rozdělena do tří částí:
1) Základy turistiky a Modrava – základní aspekty prvorepublikové turistiky na Modravsku a turistická základna Klubu československých turistů na Modravě.
2) Východní Modravské pláně – turistické trasy na Březník (podél Modravského potoka), Modrý sloup, Luzný, Velkou a Malou Mokrůvku, Prameny Vltavy a mimo jiné na Antýgl.
3) Západní Modravské pláně – turistické trasy na Březník (podél staré obchodní cesty a přes Josefstadt), Podroklanskou mýtinu, Roklan a Roklanské jezero, Javoří Pilu, Rokyteckou slať, Balzhütte a mimo jiné na Poledník.
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: štítky na turistické hole s motivem turistických cílů na Modravsku.
