Tetřev hlušec

Historie tetřeva na Schwarzenberském panství
 
Tetřev hlušec žil na území Čech odjakživa. V minulosti byl loven jako užitková zvěř a jeho maso bylo ceněno jako delikatesa – byl podáván při různých slavnostech a svátcích, zvláště pak o Velikonocích. Maso chutnalo jako bažantí, ale bylo tužší, proto se před tepelnou úpravou muselo ještě naložit do vína. Tetřev byl někdy označován jako vysoká zvěř, aby se zdůraznila jeho výjimečnost mezi lovenými ptáky. S jeho lovem je spojena i Šumava a rod Schwarzenbergů. Lesní personál měl zvláštní povinnosti vůči tetřevům – sledovat jejich stavy popřípadě jarní tok, aby hosté knížete Schwarzenberga mohli jít „najisto.“ Doprovod urozeným lovcům obstarával většinou místně příslušný hajný. Kromě toho lesní personál prováděl odstřel samostatně a kusy odváděl na panství.
 
Pojďme nahlédnout do archivních pramenů o počtu ulovených tetřevů. V roce 1841 bylo složeno na Schwarzenberském panství 11 kusů (9 kohoutů, 2 slepice). V roce 1847 to bylo už 21 tetřevů (z toho 1 slepice). Kus se v této době prodával za 30 krejcarů. Nejvyšší počty složených tetřevů se váží k polesí Modrava, Březník a Filipova Huť. V 60. až 80. letech 19. století byla na panství věnována mimořádná pozornost tetřeví zvěři. Od počátku dubna do konce toku byly majiteli panství podávány přesné zprávy o stavu toku a tokaništích. V roce 1867 činil stav na panství 20 kohoutů a 50 slepic, v roce 1875 160 tetřevů. Odstřel v uvedeném období prováděli, až na malé výjimky, hosté s knížetem. Například v roce 1870 bylo skoleno 9 tetřevů, v roce 1882 23 tetřevů.
 
A jak popisuje lov tetřeva na Březníku Karel Klostermann v románu Ze světa lesních samot? „Živo bylo v myslivně. Mladý kníže přijel s několika kavalíry na tetřevy a tetřívky. Hajnému nastaly nemalé trampoty, bylo mu upravovati cesty do bezedných močálů, vypátrati stanoviště tokajících kohoutů, přiváděti pány k ráně. I na revírníka a na příručího došlo, ve dne v noci nebylo klidu. Panstvo bylo ve výtečné náladě, za jediný týden postříleli pět kohoutů, hajnému diškrece jen pršely. Mladá paní jen zářila, práce bylo dost, páni v myslivně nocovali, v myslivně se pro ně strojilo.“
 
V důsledku lovu tetřeva jeho populace neustále klesala. Ovšem hlavním činitelem jeho hromadného mizení z krajiny bylo a je její znečištění a změna prostředí, ve kterém tetřev po staletí žil. Začínají se kácet ve velkém lesní porosty. V lesích, zvláště ve vyšších polohách, kde je tetřev doposud nerušen, začíná se v letních měsících pást dobytek. Od začátku 19. století dochází ke změnám v myslivosti. Je povoleno provozovat myslivost na vlastních pozemcích, myslivost se stává lidovější, začíná se lovit i pro zábavu. Na panství jsou zváni za účelem společného lovu významní hosté. V roce 1892 se uvádí, že na schwarzenberském panství ulovilo 23 hostů celkem 95 kohoutů tetřeva. Česká tetřeví populace začíná pozvolna ubývat po první, ale zvláště po druhé světové válce. V polovině 30. let 20. století je v zemi ještě odhadováno na 12 tisíc kusů, v roce 1978, kdy se tetřev přestal lovit, je uváděno již jen 463 kusů. Celoročně hájen je od roku 1979. V současnosti se odhady pohybují kolem 200 kusů tetřeva pro českou stranu Šumavy a zhruba 100 kusů v bavorské a rakouské části pohoří.
 
Co ohrožuje tetřeva? Velký vliv na pokles mělo přemnožení jeho přirozených predátorů – kun, lišek a divokého prasete. K likvidaci tokanišť a přirozeného prostředí tetřeva přispělo plošné kácení lesních porostů a změna skladby lesů, kdy zmizelo bylinné a křovinné patro. Mezi další faktory ohrožující jeho život na Šumavě patří antropogenní vliv - hluková zátěž při komunikacích, narůstající turistický ruch, rozvoj rekreačních středisek či světelné znečištění.
 
Povídání o tetřevovi v časopise Pestrý týden ze dne 30. 5. 1942
 
 
 
Tetřev hlušec a jeho charakteristika
 
Kmen: strunatci
Podkmen: obratlovci
Třída: ptáci
Řád: hrabaví
Čeleď: tetřevovití
Rod: tetřev
 
Tetřeví kohout – Dosahuje přibližně velikosti krocana. Délka jeho těla může dosáhnout 75 cm až 90 cm, hmotnost od 3.5 kg do 5.1 kg. Rozpětí křídel je 90 cm až 125 cm. Tělo mívá zbarvené dohněda s černými skvrnami, hruď je lesklá modrozelená, na tmavošedém krku má drobnější skvrny. Hlava je šedočerná, červené půlměsíčky nad očima jsou kožní zduřeniny a odborně se nazývají poušky. Často mívá na letkách i bílé lemování. Dolní část těla je černá, lesklejší s bílým pruhem menších skvrn. Ocas (tatrč) je delší, zakulacený. Nohy má kratší a silnější, uzpůsobené ke hrabání, ostruhy nemá. Zobák je silný, ostrý a tudíž umožňuje tetřevovi snadné přeštípnutí větviček, jehličí nebo pupenů.
 
Tetřeví slepice a tetřeví kuřata – Slepice je méně nápadná. Peří je zbarveno dohněda a tělo, na rozdíl od krku, má černé pruhování. Na hrudi bývá rezavá skvrna. Hlava je světle hnědá, směrem ke krku tmavne. Samice mívá někdy bílé lemování letek. Slepice je menší, dosahuje délky 54 cm až 63 cm a hmotnosti do 2 kg. Hnízdí na zemi. Na přelomu dubna a května snáší obvykle 6 až 10 vajec, a to poblíž tokaniště do vyhrabané jamky o průměru cca 25 cm. Jamku předtím vystele listím, peřím či mechem. Vejce snáší 3 dny po vlastním aktu, postupně během několika dní (někdy až deseti) a zasedne na ně, až když snese poslední. Nejvíce je snůška ohrožena v počátcích sezení, kdy je slepice stále velmi plachá a snadno hnízdo opustí. Postupně plachost ztrácí a vítězí u ní jakási odpovědnost nad snůškou. Na vejcích sedí 26 až 28 dní. Vejce jsou žlutohnědá s tmavě hnědými skvrnami. Jsou přibližně 5.5 cm vysoká a 4.2 cm široká a dosahují hmotnosti až 60 g. Vejce zahřívá a narozená kuřata vodí pouze samice. Hned první den po narození kuřata se slepicí opouští hnízdo a vydávají se hledat potravu. Slepice odhrabává opad a hrabanku, kuřata si potravu, většinou živočišnou (bohatou na bílkoviny), sezobávají sama (larvy a kukly mravenců). Přitom je neustále zahřívá. Problém nastává při chladném a deštivém počasí, kdy hrozí nejen prochladnutí kuřat, ale je problém i s potravou, neboť hmyz je málo aktivní. Kuřata rostou rychle, čtrnáctidenní jsou schopna již dlouhého letu. Tato kuřata již nepotřebují zahřívat, neboť jejich tělesná teplota se udržuje už sama. Do 40 dnů jsou zcela opeřena, přesto až do podzimu zůstávají se slepicí. V září pak odchází mladí kohouti, později i kuřice. Kuřata jsou lehce zranitelná, jejich úmrtnost dosahuje někdy až 90 %. Mezi přirozené nepřátele patří liška, kuna, výr a také černá zvěř, která se rozšiřuje stále do vyšších poloh.
 
Tetřev hlušec se většinou pohybuje po zemi, létá jen na krátké vzdálenosti. Jeho daleko slyšitelný let působí naoko těžkopádně a neohrabaně, ale přitom je velmi obratný. Let může být složen z fáze „mávací“ a z fáze klouzavého letu. Na stromě někdy hledá potravu, ale hlavně mu strom slouží ke spánku. Tetřev žijící v našich zeměpisných končinách na zimu neodlétá, při vysoké sněhové pokrývce a silném mrazu si vyhrabává do sněhu vlastní noru – tam pak přebývá dobře ukryt. Když ráno „vstává“ nebo v případě útěku, tetřev prostě proboří horní vrstvu sněhové pokrývky a uletí. V zásadě je dobře přizpůsoben zimnímu počasí. Díky svému hustému vrchnímu opeření a silně opeřeným končetinám vydrží i velmi nízké teploty. Kromě období toku žije tetřev hlušec skrytě a samotářsky v místech, kde není rušen činností člověka. K úspěšnému rozvoji populace potřebuje vhodný životní prostor o rozloze více než 30 km čtverečních, kde se ovšem překrývají teritoria více kohoutů a slepic. Pro stabilní populaci tetřeva je nutná plocha asi 50 tisíc hektarů souvislého lesa, který je dostatečně strukturován ne příliš rozsáhlými mýtinami. Populace jsou velmi labilní vůči infrastruktuře, která je omezuje v jejich přirozeném prostředí. Často pak dochází k úhynu ze stresu. Z důvodů velké vzdálenosti jednotlivých populačních skupin od sebe dochází také k nedostatečné výměně genetických informací, což má negativní vliv na celkové zdraví populace. Tetřev nemá rád příliš strmé svahy. Nejlépe se mu daří na mírně svažitých, jižně exponovaných svazích. Je to denní pták, jeho aktivita je omezena výhradně denní dobou. Noc tráví na stromech, spí vsedě. Slepice s mláďaty tráví i noc na zemi, opačně je tomu v zimě, kdy většina stop pochází od kohouta.
 
Ve volné přírodě se tetřev dožívá maximálně dvanácti let, v zajetí i více než osmnácti. Kohouti žijí od slepic odděleně, kromě toku. Tetřev se živí požíráním různých bobulí (borůvka, brusinka, malina, klikva), nepohrdne ani výhonky nebo lístky rostlin, část potravy tvoří hmyz a někteří bezobratlí. Přes zimu žije ze zásob, snaží se ušetřit co nejvíce energie získané přes léto – v tomto období nepohrdne jehličím, semeny či pupeny stromů. K rozmělnění potravy požívají tetřevi také drobné kamínky. Osudné je vyrušení tetřeva zejména v zimním období, kdy nemá dostatek potravy a snaží se zcela bez pohybu udržet v sobě co nejvíce energie a každé vzlétnutí při jeho vyrušení mu ubírá spoustu sil – nejde jen o úbytek energie, ale i ztrátu teploty. A obecně je pak nezbytné, aby nebyl rušen ve svém přirozeném teritoriu, hlavně v době, kdy vyvádí mladé, neboť sebemenší vyrušení vede k rozptýlení kuřat do krajiny, kde se následně stanou snadnou kořistí pro dravce nebo dojde k jejich prochladnutí.
 
Tetřeví námluvy nebo-li tetřeví tok probíhá od března do začátku května na místech zvaných jako tokaniště. Jsou to většinou paseky, mýtiny či okraje lesů. Na tokaniště se při západu slunce slétne několik kohoutů a slepic. Tokání začíná časně ráno. Kohout začne se svou namlouvací písní, kterou několikrát opakuje. Při toku má zvednutá a roztažená ocasní pera (tatrč), podobně jako páv. Také svou hlavu nese vznešeně vzpřímenou a otočenou. Mezi samci, kteří jsou v těsné blízkosti u sebe, dochází k častým střetům. Vlastní píseň tokajícího kohouta má podle myslivců 4 fáze – klepání, které přechází zrychlováním v trylek, následuje zvuk podobný otevření láhve či mlasknutí tzv. výlusk, a píseň končí broušením. Tok většinou začíná v korunách stromů, později kohout sleze na paseku a dojde k oplodnění slepice. Během páření převýší hladina testosteronu tetřeva 100x normální hodnotu. Proto jsou tetřevi v období rozmnožování velmi agresivní. Někteří jedinci dokonce napadají lidi, kteří vstoupili na jejich území. Tok tetřeva je slyšet na poměrně malou vzdálenost (150 až 200 metrů). Počty kohoutů na šumavských tokaništích se pohybují od jednoho až po sedm. Časově není začátek toku přesně omezený, většinou tetřev začíná s tokem na začátku března, poslední tok je omezen posledním týdnem v květnu. Méně známý je podzimní tok, který už není tak výrazný a při kterém nejsou přítomny samice. Hnízdiště si tetřevi vybírají ve vysokých nadmořských výškách, tj. od 1 000 metrů výše.

Proč má tetřev druhové jméno hlušec? Při broušení, které zní jako broušení kosy brouskem a trvá 2 až 3 vteřiny, kohout neslyší. Je to jednak způsobeno hlukem kohoutova hlasu, jednak asi také jeho touhou, ale hlavně, při současně přivřených očích a otevřeném zobáku, má tetřev konce dolních čelistí přitlačeny k bubínkům. Broušení se stávalo kohoutovi osudným – bylo využíváno myslivci při lovu. Myslivec právě při broušení přiskočil k tetřevovi blíže, až byl nebohý pták na dostřel.
 
Jádrová oblast populace výskytu tetřeva hlušce leží na Šumavě zejména na společné státní hranici Čech a Bavorska – v jehličnatých lesích vyšších poloh, které jsou posety velkým množstvím nevelkých mýtin a pasek. Nejvyšší populace tetřeva je v oblasti Modravských plání – Malá a Velká Mokrůvka, Luzenské údolí, Podroklanská mýtina aj. Dalšími významnými šumavskými oblastmi jsou pohraniční lokality kolem horstva Plesné, Polomu, Svarohu a Třístoličníku. Některá šumavská místa upomínají na tetřeva svými názvy – na Modravsku je to hora Tetřev, Tetřevská slať nebo Tokaniště (Balzhütte) na soutoku Roklanského potoka a Rokytky.
 
V září 2022 jsem se pod Roklanem setkal s tetřevím kohoutem.
 
 
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: turistický štítek na hůl (1-2), výskyt tetřeva v západní části Šumavy (3), schéma tetřeva (4), zimní nora tetřeva (5), tokající tetřev na Ptačí slati (6, zdroj: Jaroslav Červený), tetřeví slepice (7), tetřeví kuře (8), hnízdo tetřeva na Černé hoře (9, zdroj: Jaroslav Červený), zimní oštipování borovice tetřevem na šumavském rašeliništi (10, zdroj: Jaroslav Červený), setkání s tetřevem pod Roklanem v roce 2022 (11-12).
02.jpg
03.jpg
04.jpg
05.jpg
06.jpg
07.jpg
08.jpg
09.jpg
10.jpg
11.jpg
12.jpg
13.jpg