Blatný vrch (Šumná) / Plattenhausen (1 367 / 1 376 m. n. m.)
Blatný vrch je dvojvrchol. Česká vrcholová plošina je situována do nadmořské výšky 1 367 metrů a bavorská vrcholová plošina se nachází v nadmořské výšce 1 376 metrů. Mezi oběma vrcholovými plošinami v sedle probíhá státní hranice, děje se tak v nadmořské výšce 1 370 metrů v úseku hraničních kamenů č. 27 až 27/4. Nadmořská výška 1 370 metrů dělá z hraniční vrstevnice, společně s vrcholem Velké Mokrůvky, nejvyšší kótu Plzeňského kraje.
Na českých svazích Blatného vrchu pramení Roklanský potok a Březnický potok, k okrajům svahů je situována Vrchová slať a Blatenská slať. Na bavorských svazích Blatného vrchu pramení přítoky, které se dole v údolí připojují k řece Grosse Ohe. Blatný vrch je při státní hranici oddělen z obou stran mělkými sedýlky. Do hraničního severozápadního sedýlka (oddělující svahy hory V Koutě) je situována Kruhová slať, která je tvořena malým vrchovištěm s mrazovou formou smrku. Do hraničního jihovýchodního sedýlka (oddělující svahy Špičníku) je situována Špičácká slať, která převážně zasahuje do Bavorska a je tvořena vrchovištěm s klečí borovice a smrčinou.
Z geografického hlediska je Blatný vrch výrazným sukem se zbytky zarovnaného povrchu ve vrcholové části. Svahy na české straně jsou mírné, svahy na německé straně jsou velmi prudké. Vrcholová plošina s četnými balvany a sutí je odlesněna s výjimkou několika uskupení smrků na německé straně. U jedné takové partie smrků je skupina tří plochých skalek, právě k nim je situován nejvyšší bod německé vrcholové plošiny.
Na západním svahu Blatného vrchu, u hraničního kamene č. 26/10, je na bavorské straně hranice viditelný křížek s tabulkou. Pietní místo upomíná na rok 1963, kdy v těchto končinách zahynuli dva českoslovenští piloti na svých strojích. Dne 20. června 1963 v odpoledních hodinách z letiště Líně vzlétl tříčlenný roj letounů Mig-15 ve složení npor. Dostál (vedoucí roje), por. Šrotýř a npor. Beran. Měli úkol provést přelet na trati Líně-Brno-Piešťany. Vlivem ztráty orientace vedoucího roje a nepřízně počasí, skupina před narušením státní hranice s Německou spolkovou republikou sledovala železniční trať Klatovy-Železná Ruda. V prostoru bavorského města Zwiesel vzlétla skupina do mraků. Npor. Beran se od ní odpoutal a pomocí prostředků pozemního zabezpečení a navigace byl doveden zpátky nad letiště Líně a v pořádku přistál. Tímto se zachránil. Nicméně, když přelétal z Německé spolkové republiky zpět do Československa, byly proti jeho letounu zvednuty čtyři bojové stroje. Po identifikaci, že nejde o nepřátelské letadlo, byla akce zrušena. Zbylá dvojice v prostoru města Zwiesel změnila směr letu na východ. Před 16. hodinou dvojice havarovala, a to zachycením o vrcholky stromů 500 metrů západně od kóty 1 275 Blatný vrch. Hlavní části trosek letounů s těly pilotů dopadly na německé území do hloubky cca 200 metrů od státní hranice. Co se dělo bezprostředně po pádu obou letadel? Pan Zdeněk Debnár vzpomíná na svého strýce, který sloužil v té době na útvaru ve Kvildě. „Měli bojový poplach a vtrhli na německou stranu, za hranici. U trosek se střetli s německými pohraničníky. Chvíli na sebe mířili zbraněmi - Němců bylo jen pár a s puškami, naši měli samopaly a bylo jich minimálně třicet. Němci potom ustoupili, aby se naši mohli dostat k troskám. Piloti už nežili, ale velitele zajímaly jen mapy co měli při sobě - jak je našli, okamžitě se vrátili na naši stranu. Ty vojenské mapy byly důležité než cokoliv jiného. Až později, pár dní po události, se obě strany dohodly na oficiálním otevření hranice - koridoru pro vyzdvihnutí těl a jejich převoz na naši stranu. Těla byla u nich na útvaru a byla velmi přísně střežena, nikdo je nesměl vidět.“
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: hora (1), vedení státní hranice na vrcholu (2-3), český vrchol (4-18), bavorský vrchol (19-33), pomník (34-40), staré fotografie k události z roku 1963 (41-43, z toho pietní akt u těl pilotů přenesených na naše území 43, zdroj 42-43: Vojenský ústřední archiv).
