Velká Mokrůvka (Mokrá) / Moorberg (1 370 m. n. m.)
Velká Mokrůvka je nejvyšší kótou Plzeňského kraje. Jméno hory je odvozeno od mokrých svahů, které západním směrem padají k zamokřenému Luzenskému údolí. Vrcholová plošina se nachází na společné státní hranici v úseku mezi hraničními znaky č. 1/6 až 2/2.
Z českých svahů Velké Mokrůvky vytékají pravostranné přítoky Luzenského potoka, v údolí pod svahy se rozprostírá rozsáhlý komplex Hraničních slatí. Z bavorských svahů Velké Mokrůvky vytékají prameny potoků Grosser Schwarzbach a Kleiner Schwarzbach, které se dole v údolí vlévají do řeky Reschbach.
Z geografického hlediska má Velká Mokrůvka podobu severojižního strukturního hřbetu nad Luzenským údolím. Vrchol je odlesněn, ale nastupuje nová smrčina, místy je zde vtroušený jeřáb. Na české straně vrcholové plošiny je několik skalek a geodetický bod.
Při státní hranici na Velké Mokrůvce si můžeme všimnout souvislého tělesa cesty, které je místy doplněno o kamenné obložení. Vedla tudy obchodní cesta. Probíhala z Kašperských Hor do Pasova, avšak vlivem kopcovitého terénu bylo později od ní upuštěno a přenesla se o kousek dál přes Březník a Modrý sloup. O staré obchodní cestě se píše jako o silnici nebo dálnici středověku - byla široká asi 2.5 metru, vydlážděna kameny a byla určena zejména pro vozy. V době předválečné turistiky státní hranicí, v úseku od Luzného přes Velkou a Malou Mokrůvku až k Mrtvému vrchu, probíhala turisticky značená cesta. Pro tyto účely byla stezka v úseku Luzný-Mokrůvka upravena do podoby kamenného chodníčku, a to vojáky v roce 1923.
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: hora (1), vedení státní hranice na vrcholu (2-3), česká část vrcholu (4-10), bavorská část vrcholu (11-14), pozůstatky obchodní a turistické cesty (15-27).
