Malá Mokrůvka / Moorkopf (1 330 m. n. m.)
Jméno hraniční hory Malá Mokrůvka je odvozeno od mokrých svahů, které jihozápadním směrem padají k zamokřenému Luzenskému údolí. Vrcholová plošina, na které probíhá 90stupňový lom státní hranice ze severu na východ, je z větší části orientována na českou stranu (zde se také nachází geodetický bod). I přesto vrcholová plošina zasahuje jižním okrajem do linie státní hranice (úsek mezi hraničními znaky č. 3 a 3/1).
Z českých svahů Malé Mokrůvky vytéká pramen Ptačího potoka, a dále pravostranné přítoky Luzenského potoka a Modravského potoka. K okrajům svahů je situována Hraniční slať, dále Ztracená a Ptačí slať. Z bavorských svahů Malé Mokrůvky vytéká pramen potoka Grosser Schwarzbach.
Z geografického hlediska má Malá Mokrůvka podobu kupovitého suku. Vrcholová plošina je částečně zalesněná. Pod ohbím státní hranice u hraničního mezníku č. 3, se na bavorské straně nachází menší kamenné moře.
Při státní hranici na jižních svazích Malé Mokrůvky si můžeme všimnout souvislého tělesa cesty, které je místy doplněno o kamenné obložení. Vedla tudy obchodní cesta. Probíhala z Kašperských Hor do Pasova, avšak vlivem kopcovitého terénu bylo později od ní upuštěno a přenesla se o kousek dál přes Březník a Modrý sloup. O staré obchodní cestě se píše jako o silnici nebo dálnici středověku - byla široká asi 2.5 metru, vydlážděna kameny a byla určena zejména pro vozy. V době předválečné turistiky státní hranicí, v úseku od Luzného přes Velkou a Malou Mokrůvku až k Mrtvému vrchu, probíhala turisticky značená cesta. Pro tyto účely byla stezka v úseku Luzný-Mokrůvka upravena do podoby kamenného chodníčku, a to vojáky v roce 1923. Pozůstatek cesty je hůře viditelný vlivem všudypřítomného hustého borůvkového porostu.
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: hora (1), vedení státní hranice na vrcholu (2-3), česká část vrcholu (4-12), bavorská část vrcholu (13-18), pozůstatky obchodní a turistické cesty (19).
