„Obrovské lesy na hranici zadržovaly mraky táhnoucí ze západu a nutily je odevzdat jim své zásoby dešťové vody. Vlhkost se shromažďovala v lesích a bažinách, ze kterých postupně proudila do potoků, řečiště bývala plná vody a přece se záplavy nevyskytovaly tak často, jako nyní.“
Karel Klostermann / Črty ze Šumavy
„Oteplil se vzduch dlouhým dnem, nastalo dusno. Rozplakala se nebesa, a déšť, časem hustý a drobný, pak zase přívalem padající, jal se splakovati s povrchu zemského sníh. Tisíce praménků se utvořilo pod ním, hluboké bystřiny, v nichž voda šumně se sbírala, proryly zakrátko bílou hladinu. Žlutým, ječícím proudem uháněla zmohutnělá mladá Otava, břehy s sebou unášejíc, sto kalných potoků do objetí jejího spělo.“
Karel Klostermann / Ze světa lesních samot
„Pod bývalou pilou na rezonanční desky v Modré, hluboko v srdci centrální Šumavy ve výši skoro tisíc metrů, stékají se tři silné vodnaté potoky. Jeden jde od západu, druhý od jihu a třetí od východu, spojují se v jedinou řeku, Vydru, jež odtud proudí k severu. Potoky, které tvoří Vydru, přicházejí z neobydlených, dešťových a chladných plání ústřední Šumavy. Shromažďují se z odtoků hojných slatin a bažin, z bažinatých strání horských a z ohromných, mnoho tisíc hektarů zaujímajících lesů, které vyznačují toto ponuré, hluboce melancholické území.“
Karel Klostermann / Perla naší Šumavy
Do území Modravských plání je situována rozmanitá síť horských potůčků a potoků. Tato síť je pramennou oblastí řeky Vydry a zároveň motorem Vchynicko-tetovského plavebního kanálu. Potoky na Modravsku pramení na svazích hor ve značných nadmořských výškách. Pramínky vytékají z rašelinišť a mají hnědavě zbarvenou vodu kvůli huminovým látkám vyplavovaných z rašeliny.
Domovem modravských potoků jsou tedy hory a koberce rašelinišť. Potoky protékají horskými údolími a loukami, podmáčenými smrčinami, sbírají vodu ze slatí a rašelinišť, přijímají své malé a velké přítoky, v krajině vykreslují meandry, valí se přes divoké kaskády a prodírají se přes kameny. V horských potocích žijí vodní živočichové, rostou zde rostliny. Člověku dávají to nejcennější přírodní bohatství, hasí jeho žízeň a chladí rány při turistice. Potoky byly zdrojem energie – poháněly mlýny, pily a dopravovaly dřevo z nepřístupných lesů.
Prezentace potoků na Modravsku zahrnuje charakteristiku tří klíčových potoků a jejich přítoků. Představen je tak potok Luzenský, který svoje jméno na Březníku mění na Modravský, a Roklanský potok. Tyto potoky (a jejich přítoky) na Modravě vytvářejí Vydru. Vydra náleží k povodí Vltavy a úmoří Severního moře. Délka toku řeky Vydry k soutoku s Křemelnou činí 12 km. Řeka Vydra se vyznačuje širokým korytem se žulovými balvany, přes které voda stéká prudkými peřejemi. Výstižně ji popisuje Řivnáčův průvodce po Šumavě z roku 1883: „Koryto řeky plno jest ohromných žulových balvanů, přes které hučíc zpěněná říčka skáče. Je-li málo vody a stoupneme-li k samé řece, zdá se, jakoby sestávala z ohromných zkamenělých vln, tak vyplňují balvany řeku, že ani vody nevidíme. Je-li však říčka rozvodněna, valí se mocně skalnatým korytem, tvoříc mocné peřeje.“ V úseku toku Vydry z Modravy ke Hradlovému mostu je vedena naučná stezka.
Kromě toho je třeba uvést samostatně další potoky, které sice na území Modravských plání pramení, ale zakrátko opouštějí české území u hraničních kamenů a stékají do Bavorska k povodí Dunaje a dále k úmoří Černého moře.
Všechny uváděné horské potoky mají ve svém průběhu značné množství drobných přítoků. Ve starých revírních mapách mají tyto větévky místy svoje jména, v současných mapách jsou již zapomenuty v podobě modrých nic neříkajících vlásečnic.
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: staré fotografie potoků (1-6, z toho Luzenský potok 1, Modravský potok 2-3, Roklanský potok 4-5, řeka Vydra u Antýglu 6), řeka Vydra v úseku naučné stezky Modrava-Hradlový most (7-25), řeka Vydra v úseku Hradlový most-Antýgl (26-32), řeka Vydra v úseku Hradlový most-Antýgl v zimním období (33-38).
