Roklanský potok (Mlýnský potok, Mlynářský potok) / Rachelbach (Müllerbach) na území Modravských plání zaujímá největší místo. Kromě toho, že je hlavním sběratelem rašelinných vod z komplexu Modravských slatí, s postupujícím tokem v minulosti měnil jméno. V původních revírních mapách jsem dohledal následující. Od prameniště po soutok s Rokytkou se nazýval Roklanský potok / Rachelbach. Dále, až po soutok s Javořím potokem byl pojmenován jako Malý Mlýnský potok (Malý Mlynář) / Kleinmüllerbach. A od tohoto místa až po soutok s Modravským potokem byl nazýván jako Velký Mlýnský potok (Velký Mlynář) / Grossmüllerbach. Tímto pojmenováním byla zřejmě vyjádřena postupující síla Roklanského potoka a zároveň vztah k jeho dvěma největším přítokům – Rokytce a Javořímu potoku.
Roklanský potok pramení na severozápadních svazích Blatného vrchu v nadmořské výšce okolo 1 265 metrů. Prameniště se nachází v lokalitě tzv. Pytláckého koutu nedaleko Vrchových slatí. Drobné přítoky Roklanského potoka, které vyvěrají z Vrchové a Kamerální slatě, se táhnou severním směrem k Podroklanské mýtině. Tady Roklanský potok překonává umělou protrž navršené hráze, která je pozůstatkem plavební nádržky.
V úseku mezi bývalou nádrží a levostranným přítokem Rokytky dosahuje Roklanský potok největšího spádu, a to 42 promile. V této části potok kopíruje starou (turistickou) cestu z Podroklanské mýtiny k soutoku s Rokytkou a z pravé strany zde přijímá přítok Kamenného potoka / Steinbach. Kamenný potok pramení v Novohuťském močálu a délka jeho toku činí 2 km.
Dalším, velmi důležitým, tentokrát levostranným přítokem Roklanského potoka, je Rokytka (Rokytský potok, Rokyta) / Weitgefällenbach. Až sem je délka Roklanského potoka vypočtena na 6 km. Ještě kousek před soutokem Roklanský potok přijímá vody z Roklanských slatí. Rokytka pramení na severozápadním úpatí Medvěda a protéká největším rašeliništním komplexem na Modravských pláních Rokyteckými slatěmi. Zde místy meandruje. V Rokyteckých slatích tam, kde dříve stála plavební nádržka, sbírá Rokytka nejvíce drobných přítoků. Svůj tok pokračuje na mírných svazích Rokytecké kotliny až k soutoku s Roklanským potokem, kde ještě sbírá vodu z Roklanské slatě. Délka toku Rokytky činí 3.5 km.
Od soutoku s Rokytkou až k soutoku s Javořím potokem probíhá tok Roklanského potoka sevřeným údolím. Ze svahů jsou k Roklanskému potoku přiváděny vody z Mlynářské a Šárecké slatě. Mimo to v tomto úseku přijímá Roklanský potok dva pravostranné přítoky.
Prvním z nich je Novohuťský potok / Neuhüttenbach. Novohuťský potok pramení ve Studené slati a délka jeho toku činí 4 km. Zhruba v jedné třetině toku protíná potůček díru ve hrázi, která je pozůstatkem plavební nádržky.
Druhým pravostranným přítokem je Studený potok / Schmiedbach. Studený potok pramení na severních svazích Studené hory a délka jeho toku činí 3 km. Potok má velmi prudký spád a sbírá vodu z Cikánské slatě. I tady, zhruba v jedné třetině toku, protíná potůček umělou protrž navršené hráze bývalé plavební nádržky.
Nyní Roklanský potok doputoval k soutoku s Javořím potokem. Délka Roklanského potoka v úseku od soutoku s Rokytkou k soutoku s Javořím potokem činí 4 km. Javoří potok / Ahornbach je nejdelším levostranným přítokem Roklanského potoka, měří 6.3 km. Pramení v Bavorsku, a to v Klečové slati (Latschen Filz). Státní hranici Javoří potok protíná u hraničního mezníku č. 17/9. Na české straně hranice potok přibírá přítoky v Javoří slati a odtud již kopíruje cestu vedoucí přes Javoří Pilu na Modravu, místy meandruje. Než Javoří potok doputuje k soutoku s Roklanským potokem, prochází místem po bývalé plavební nádrži a sbírá vody ze Šárecké slatě. 250 metrů západně od místa, kde stávala usedlost na Javoří Pile (k pile na zpracování dřeva o kus dál vedl z Javořího potoka náhon), přibírá Javoří potok levostranný přítok Tmavého potoka / Mohrbach. Tmavý potok pramení na jihovýchodních svazích Poledníku, měří 4.3 km, přičemž první polovina toku má prudký spád. Tmavý potok prochází místem po bývalé plavební nádrži, sbírá vody z Javoří a Šárecké slatě.
Od soutoku s Javořím potokem dále Roklanský potok kopíruje cestu do Modravy, místy meandruje. Roklanský potok v tomto úseku přibírá nesčetné množství levostranných i pravostranných přítoků a odvádí vody z Mlynářské, Rybárenské a Hraběcí slatě.
U Hraběcího mostu přibírá Roklanský potok pravostranný přítok Slatinného potoka (Hraběcího potoka) / Filzbach (Rechenbach). Slatinný potok pramení v rašelinách Malé Cikánské slati na západních svazích Modravské hory a délka jeho toku činí 2.4 km. Při své cestě odvádí vodu z Hraběcí slatě.
Délka Roklanského potoka v úseku od soutoku s Javořím potokem až k soutoku s Modravským potokem činí 4.8 km. Na západním okraji Modravy vedl k Bienertově továrně z Roklanského potoka náhon. Záhy se Roklanský potok potkává s pravostranným přítokem Modravského potoka a vzniká řeka Vydra. Celková délka Roklanského potoka činí 14.8 km. Výškový rozdíl od jeho prameniště po soutok s Modravským potokem je 290 metrů. Rozloha povodí Roklanského potoka je 47 km2.
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: prameniště Roklanského potoka na úbočí Blatného vrchu (1-3), Roklanský potok po soutok s Rokytkou (4-17), odtud Roklanský potok po soutok s Javořím potokem (18-29), odtud Roklanský potok po soutok s Modravským potokem (30-80), Kamenný potok (81-86), Rokytka (87-119), Novohuťský potok (120-127), Studený potok (128-134), Javoří potok (135-166), bezejmenný levostranný přítok Javořího potoka (167-168), Tmavý potok (169-179), Slatinný potok (180-188), Roklanský potok od soutoku s Javořím potokem po soutok s Modravským potokem v zimním období (189-237), Rokytka v zimním období (238-241), Javoří potok v zimním období (242-252).
