Modravské pláně a Modravsko

Obecně

Na úvod je třeba si ohraničit Modravské pláně pro potřebu prohlídky státních hranic. Plošně je lokalita vymezena od hlavního hraničního mezníku č. 16, který stojí 1 kilometr jižně od Polední hory, až ke hlavnímu hraničnímu mezníku č. 6, který stojí 1 kilometr jižně od Černé hory. Délka hranice ve vymezeném úseku činí 26 kilometrů.
 
Česko-německá státní hranice okolo Modravy prochází terénem, který je charakteristický pro vedení hranice na Šumavě. Hranice je zde z velké části přirozeným předělem – vede horským hřebenem, který je zároveň rozvodím (vody z českých svahů odtékají do Severního moře a vody z německých svahů odtékají do Černého moře). Jsou tady ovšem výjimky co se rozvodí týče – jde o situace, kde státní hranice probíhá na nejnižších svazích hor a potoky s nedalekým prameništěm je překonávají. Hranice v těchto případech ztrácí charakter souvislého hřebenu a rozvodí. Kromě pramenišť a drobných vodotečí jsou toho důkazem tři největší potoky, a to Jelení potok, Javoří potok a Malá Řezná. Jelikož jsou pro Modravské pláně charakteristické mokřady a slatě, nevyhýbá se státní hranice ani tomuto terénu (v některých případech jsou hranicí rozpůleny i soustavy slatí, u Biskupské slatě je hranicí rozpůlen i revitalizovaný odvodňovací příkop). V podmáčených místech hranice jsou místy k vidění pozůstatky po zpevnění terénu (prkénka, hatě).
 
Státní hranice u Javořího potoka v roce 1998, poválkové chodníky na slatích umožňující snazší chůzi jsou v současnosti už shnilé a rozpadlé (zdroj: Věra Mátlová)          
 
 
 
Česko-německá státní hranice v bavorském dílu je rozdělena na 12 hraničních úseků. Hranicí okolo Modravy prochází hned dva hraniční úseky, a to č. X (Železná Ruda-Luzný) a XI (Luzný-Strážný). Oba úseky se potkávají na hraničním rozcestí pod horou Luzný (tzv. Markfleckl) v základním hraničním mezníku č. XI/1.
 
Hranice okolo Modravy je vyznačena standardními typy hraničních znaků, tj. hraničními mezníky. Kromě toho se na hraniční linii nacházejí atypické hraniční znaky, které nemají tvar pravidelného hranolu a jsou tak opracovány do různých tvarů a velikostí. Mezi atypické hraniční znaky můžeme zařadit i hraniční znaky zanesené do přírodních útvarů, tj. do balvanů a skalek. Pak se tady nacházejí historické hraniční mezníky z tereziánského období s vytesanými nápisy a symboly odkazující do historie. Kolem hranice můžeme vypozorovat původní hraniční znaky z 18. až 20. století, které nejsou zahrnuty do hraniční linie, tj. nemají zviditelněné číslo a nejsou zaneseny do hraničního dokumentárního díla. Jsou pozůstatkem původního vedení hranice a jedná se o kameny, do kterých je vytesáno číslo, hraniční křížek a rysky.
 
Zevrubná prohlídka státní hranice okolo Modravy je rozdělena do dvou částí. Není v nich obsažen podrobný popis prvků (zejména hor), které protínají státní hranici. Tyto charakteristiky jsou uvedeny na webu jinde. Na hranicích Národního parku Šumava a Bavorský les je několik přechodových míst, která byla zřízena na omezenou roční dobu z důvodu ochrany přírody. Na hranicích okolo Modravy se jedná o hraniční přechod Poledník/Buchenau a hraniční přechod Modrý sloup/Blaue Säule. O jejich fungování rozhoduje mezistátní dohoda mezi oběma státy - je tedy třeba zjistit aktuální situaci, zda je přechod otevřen či nikoliv. I přesto tato dvě přechodová místa jsou do popisu zahrnuta. Omezení se týká i úseků na hraničním chodníku a dále spojovacích cest mezi hranicí a turisticky proznačenou komunikací.
 
1) Západní hranice Modravských plání – od hraničního přechodu Modrý sloup/Blaue Säule ke hlavnímu hraničnímu mezníku č. 16, který stojí 1 kilometr jižně od Polední hory.
 
2) Východní hranice Modravských plání – od hraničního přechodu Modrý sloup/Blaue Säule ke hlavnímu hraničnímu mezníku č. 6, který stojí 1 kilometr jižně od Černé hory.
 
 
Lom a potkávání hraničních úseků č. X a XI česko-německé státní hranice v bavorském dílu pod Luzným – zobrazení v aplikaci statnihranice.cz a hraničním dokumentárním díle