Východní hranice Modravských plání

Od hraničního přechodu na Modrém sloupu hranice pozvolna stoupá k prameništi Luzenského potoka, které se nachází u hraničního mezníku č. 30/9-0/1. Luzenský potok je historicky nazýván i jako počátek Vydry nebo Otavy. Tento vodní zdroj na hranici je spjat s chýší pro pastevce (kteří pásli dobytek ve zdejších lesích) a se samoobslužným stánkem na chleba (pro soumary putující po obchodní stezce).

Od pramene Luzenského potoka hranice stoupá ke hraničnímu rozcestí pod horou Luzný, které je známé pod označením Markfleckl. Je významným topografickým bodem na česko-bavorské hranici. Na mapě zaujme svým lomením hraniční linie z východu na sever. Na místě pak přítomností vrcholu Luzného, který je odtud coby kamenem dohodil (300 metrů). Především ale shlukem tří původních hraničních kamenů.

Největší kámen má tři stěny, což svádí ke správné úvaze, že v minulosti vyznačoval hranice tří zemí. Hraniční rysky na trojmezníku výrazně lomí (více jak o 90 stupňů) státní hranici z východu na sever. Na západní straně kamene je český dvouocasý lev, číslo hraničního znaku 30/18-0/1 a letopočet 1772. Na jižní straně kamene je bavorská šachovnice. Na severovýchodní straně kamene je erb se psy. Kámen označoval trojmezí mezi Českým královstvím na západě, Bavorským kurfiřtstvím na jihu a Pasovským biskupským knížectvím na severovýchodě v Pasově. V období demarkace hranice byl v Pasově u moci kardinál Leopold Ernst hrabě z Firmianu - kámen nese jeho erb (i když vyobrazení třech psů neodpovídá znaku tehdejšího biskupa). Letopočet 1772 upomíná na revizi hraniční linie, na základě níž se zpřesňovala česko-bavorská zemská hranice stanovená podle smlouvy z roku 1764. Trojmezí se tady nacházelo do začátku 19. století, protože v roce 1803 bylo Pasovsko sekularizováno a roku 1806, souběžně se vznikem Bavorského království, připadlo Bavorsku. Trojmezní kámen je zakreslen na mapě Stabilního katastru z roku 1837 jako Hauptstein (hlavní kámen) s letopočtem 1772 a zkratkami obou zemí KB (Königreich Böhmen) a CB (Churfürstentum Bayern). Dále jsou zakresleny číslice 10 a 1. Desítka označuje pořadové číslo hlavního kamene, N (Numerus-číslo) 10 je na české a bavorské straně kamene vytesáno. Jednička udává začátek nového úseku hranice, protože podle hraniční smlouvy z roku 1862 zde začínal IX. úsek česko-bavorské hranice pojmenovaný jako Lusenberg.

Druhý hraniční kámen je z historického hlediska zajímavý tím, že nese letopočet 1844. Základní hraniční kámen má číslo XI/1 a vyznačuje začátek předposledního jedenáctého úseku česko-německé hranice v bavorském dílu. Letopočet 1844 souvisí s definitivním stanovením hranice na základě smlouvy z roku 1862 a demarkačního protokolu z roku 1842. Na mapě Stabilního katastru z roku 1837 je tento mezník taktéž zakreslen – je u něj letopočet 1844, číslice 1 a nápisy K Bayern (Království bavorské) a K Böhmen (Království české). Tyto historické nápisy byly po vzniku Československé republiky ve 30. letech (při omezníkování hranice s Bavorskem) odstraněny.

Třetí mezník se pod Luzným jeví jako nenápadný. Uvedený letopočet 1692 dělá z tohoto kousku kamene nejstarší tesaný mezník na Šumavě. Má dvě stěny s erby – vyznačoval hranici mezi Bavorskem (erb bavorského kurfiřtství) a Pasovským biskupstvím (erb se dvěma psy biskupa Johanna Philippa hraběte z Lambergu). Letopočet 1692 se váže k vymezení často sporné hranice mezi oběma celky. Nedaleko odtud, v linii bývalé bavorsko-pasovské hranice, nalezneme dva hraniční kameny (č. 2 a 3) nesoucí letopočet 1767, který se váže k další regulaci hranice mezi Bavorskem a Pasovským biskupstvím.

Historické hraniční kameny pod Luzným v 80. letech, bavorsko-pasovský kámen byl barevně zvýrazněn jen v 80. letech při údržbě hranice

Od hraničního rozcestí pod Luzným (Markfleckl) státní hranice pozvolně stoupá k Velké Mokrůvce (1 370 m. n. m.). Velká Mokrůvka je nejvyšší horou Plzeňského kraje. K vrcholu je osazen hlavní hraniční mezník č. 2, vrcholová plošina probíhá v úseku mezi hraničními znaky č. 1/6 až 2/2. Ještě před dosažením Velké Mokrůvky je poblíž hraničního mezníku č. 1/3 odbočka, od které vede neznačená pěšina na bavorskou horu Steinfleckberg. Při státní hranici na Velké Mokrůvce (a dále ve směru k Luznému i Malé Mokrůvce) si můžeme všimnout souvislého tělesa cesty, které je místy doplněno o kamenné obložení. Vedla tudy obchodní stezka z Kašperských Hor do Pasova, byla zbudována okolo roku 1356. V době předválečné turistiky státní hranicí (v popisovaném směru) vedla turisticky značená trasa. Pro tyto účely byla stezka v úseku Luzný-Mokrůvka upravena do podoby kamenného chodníčku, a to vojáky v roce 1923.

Z Velké Mokrůvky hranice klesá do výrazného sedla, které je situováno ke hraničnímu mezníku č. 2/7. Ze sedla státní hranice stoupá na Malou Mokrůvku (1 330 m. n. m.). K Malé Mokrůvce je osazen hlavní hraniční mezník č. 3, ve kterém se hranice lomí ze severu na východ. Vrcholová plošina je z větší části orientována na českou stranu, i přesto zasahuje jižním okrajem do linie státní hranice mezi hraniční znaky č. 3 a 3/1. Pod ohbím hraniční linie se na bavorské straně nachází menší kamenné moře, kamenná suť zasahuje až ke hraničnímu mezníku č. 2/10.

Z Malé Mokrůvky hranice klesá až k nevýraznému Mrtvému vrchu (1 254 m. n. m.). K Mrtvému vrchu je situován hlavní hraniční mezník č. 4. Vrcholová plošina se nachází plně na české straně hranice. S kótou je na státní hranici spjata hraniční skalka, do které je zasazen hraniční mezník č. 3/5.

Od Mrtvého vrchu již státní hranice pokračuje takřka po rovině k Biskupské slati. Biskupská slať v soustavě Modravských slatí zaujímá zvláštní postavení - revitalizovaným odvodňovacím příkopem prochází státní hranice. Její název je odvozený od tehdejšího majitele zdejších lesů, kterým bylo Pasovské biskupské knížectví. Mokřad je tvořen rašeliništěm s mrazovou formou smrku a podmáčenou smrčinou. Česká a bavorská rašelinná plocha je oddělena hraničním revitalizovaným kanálem – děje se tak mezi hraničními znaky č. 4/5, 5 a 5/1. Společná česko-bavorská revitalizace příkopu proběhla v roce 2005, a to oběma správami Národních parků Šumava a Bavorský les. V době Pohraniční stráže, kdy sem byl vstup zakázán, představoval hraniční příkop na Biskupské slati jeden z obranných prvků proti nepříteli na druhé straně hranice. Kvůli tomu byl prohlouben až na dvoumetrovou hloubku.

Od Biskupské slatě státní hranice probíhá po rovině ke hlavnímu hraničnímu mezníku č. 6, který nese letopočet 1844. Změna hranice, na základě smlouvy z roku 1862 a demarkačního protokolu z roku 1842, se váže k tomuto místu - tj. lokalitě jižně od Černé hory. Důkazem toho je nejen tento mezník a vedení hranice v přímých (umělých) liniích, ale i zakreslení původní hranice (Alte Grenze) v mapě Františkovského mapování z let 1836-1852. U hraničního mezníku č. 6 se potkává správní hranice obcí Modrava (okres Klatovy, Plzeňský kraj) a Kvilda (okres Prachatice, Jihočeský kraj).

OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: pramen Luzenského potoka (1-4), hraniční rozcestí pod Luzným (5-43, z toho trojmezní hraniční kámen a jeho obnova 23-29, základní hraniční kámen a jeho obnova 30-33, bavorsko-pasovský hraniční kámen 34-37, linie bavorsko-pasovské hranice pod Luzným 38-43), odbočka na Steinfleckberg (44), Velká Mokrůvka (45-65, z toho česká strana 47-50, bavorská strana 51-53, pozůstatky obchodní a turistické cesty 56-65), sedlo mezi Mokrůvkami (66-67), Malá Mokrůvka (68-79, z toho česká strana 71-73, bavorská strana 74-75, pozůstatky obchodní a turistické cesty 79), Mrtvý vrch (80-91, z toho česká strana 82-83, bavorská strana 84-85, hraniční skalka 88-91), Biskupská slať (92-104), historický hraniční kámen č. 6 (105-108), vedení státní hranice v popisovaném úseku (109-133), atypický hraniční znak v popisovaném úseku (134-135).