Východní hranice Modravských plání

Od hraničního přechodu na Modrém sloupu hranice stoupá ke hraničnímu rozcestí pod horou Luzný. To je známé také pod označením Markfleckl. Je významným topografickým bodem na česko-bavorských hranicích. Na mapě zaujme svým lomením hranice z východu na sever. Na místě pak přítomností vrcholu Luzného, který je odtud coby kamenem dohodil (300 metrů). Především ale shlukem tří původních hraničních kamenů.
 
Největší kámen má tři stěny, což svádí ke správné úvaze, že v minulosti vyznačoval hranice tří zemí. Hraniční rysky na trojmezníku výrazně lomí (více jak o 90 stupňů) státní hranici z východu na sever. Na západní straně kamene je český dvouocasý lev, číslo hraničního znaku 30/18-0/1 a letopočet 1772. Na jižní straně kamene je bavorská šachovnice. Na severovýchodní straně kamene je erb se psy. Kámen označoval trojmezí mezi Českým královstvím na západě, Bavorským kurfiřtstvím na jihu a Pasovským biskupským knížectvím na severovýchodě v Pasově. V období demarkace hranice byl v Pasově u moci kardinál Leopold Ernst hrabě z Firmianu - hraniční kámen nese jeho erb (i když vyobrazení třech psů neodpovídá znaku tehdejšího biskupa). Letopočet 1772 upomíná na pochůzku, na základě níž se zpřesňovala česko-bavorská zemská hranice stanovená podle smlouvy z roku 1764. Trojmezí se tady nacházelo do začátku 19. století (v roce 1803 bylo Pasovsko sekularizováno a roku 1806, souběžně se vznikem Bavorského království, připadlo Bavorsku). Trojmezní kámen je zakreslen na mapě Stabilního katastru z roku 1837 jako Hauptstein (hlavní kámen) s letopočtem 1772 a zkratkami obou zemí KB (Königreich Böhmen) a CB (Churfürstentum Bayern). Dále jsou zakresleny číslice 10 a 1. Označují pořadové číslo kamene (10) a zároveň začátek nového úseku hranice (1 - v minulosti zde začínal IX. úsek česko-bavorské hranice pojmenovaný jako Lusenberg). Tato čísla jsou na české a bavorské straně kamene vytesána.
 
Druhý hraniční kámen je z historického hlediska zajímavý tím, že nese letopočet 1844. Hraniční kámen má číslo XI/1 a vyznačuje začátek jedenáctého úseku česko-německé hranice v bavorském dílu. Letopočet 1844 souvisí s definitivním stanovením hranice na základě smlouvy z roku 1862 a demarkačního protokolu z roku 1842. Na mapě Stabilního katastru z roku 1837 je tento mezník taktéž zakreslen – je u něj letopočet 1844, číslice 1 a nápisy K Bayern (Království bavorské) a K Böhmen (Království české). Tyto historické nápisy byly (bohužel) ve 30. letech po vzniku Československé republiky odstraněny.
 
Třetí mezník se pod Luzným jeví jako zcela nenápadný. Uvedený letopočet 1692 dělá z tohoto kousku kamene nejstarší ručně tesaný mezník na Šumavě. Má dvě stěny s erby – vyznačoval zemskou hranici mezi Bavorskem (erb bavorského kurfiřtství) a Pasovským biskupstvím (erb se dvěma psy biskupa Johanna Philippa hraběte z Lambergu). Letopočet 1692 se váže k vymezení často sporné hranice mezi oběma celky. Nedaleko odtud, v linii bývalé bavorsko-pasovské hranice, nalezneme dva hraniční kameny nesoucí letopočet 1767, který se váže k další regulaci hranice mezi Bavorskem a Pasovským biskupstvím.
 
Od hraničního rozcestí pod Luzným (Markfleckl) státní hranice pozvolně stoupá k Velké Mokrůvce (1 370 m. n. m.). Velká Mokrůvka je nejvyšší horou Plzeňského kraje. K vrcholu je osazen hlavní hraniční mezník č. 2 (vrcholová plošina probíhá v úseku mezi hraničními znaky č. 1/6 až 2/2 – délka hraniční linie je 300 metrů). Ještě před dosažením Velké Mokrůvky je poblíž hraničního mezníku č. 1/3 na bavorskou stranu vyšlapaná cesta – vede na bavorskou horu Steinfleckberg a odtud dále do vnitrozemí Bavorska.
 
Z Velké Mokrůvky hranice klesá do výrazného sedla, které je situováno ke hraničnímu mezníku č. 2/7. Ze sedla státní hranice stoupá na Malou Mokrůvku (1 330 m. n. m.). K Malé Mokrůvce je osazen hlavní hraniční mezník č. 3, ve kterém se hranice lomí ze severu na východ. Vrcholová plošina je z větší části orientována na českou stranu. Pod ohbím hraniční linie se na bavorské straně nachází menší kamenné moře (kamenná suť zasahuje až ke hraničnímu mezníku č. 2/10).
 
Z Malé Mokrůvky hranice klesá až k nevýraznému Mrtvému vrchu (1 254 m. n. m.). K Mrtvému vrchu je situován hraniční mezník č. 4. Vrcholová plošina se nachází plně na české straně hranice. S kótou je na státní hranici spjata hraniční skalka, do které je zasazen hraniční mezník č. 3/5.
 
Od Mrtvého vrchu již státní hranice pokračuje takřka po rovině k Biskupské slati. Biskupská slať v soustavě Modravských slatí zaujímá zvláštní postavení – revitalizovaným odvodňovacím příkopem prochází státní hranice. Mokřad je tvořen rašeliništěm s mrazovou formou smrku a podmáčenou smrčinou. Obě rašelinné plochy (česká i bavorská) jsou odděleny hraničním revitalizovaným kanálem – děje se tak mezi hraničními znaky č. 4/5, 5 a 5/1. Společná česko-bavorská revitalizace příkopu proběhla v roce 2005, a to oběma správami Národních parků Šumava a Bavorský les. V době Pohraniční stráže, kdy sem byl vstup zakázán, představoval hraniční příkop na Biskupské slati jeden z obranných prvků proti nepříteli na druhé straně hranice. V důsledku toho byl prohlouben až na dvoumetrovou hloubku.
 
Od Biskupské slatě státní hranice probíhá po rovině ke hlavnímu hraničnímu mezníku č. 6, který nese letopočet 1844. Změna hranice, na základě smlouvy z roku 1862 a demarkačního protokolu z roku 1842, se váže k tomuto místu - lokalitě u Černé hory a Pramenů Vltavy. Důkazem toho je nejen tento mezník a vedení hranice v (umělých) přímých liniích, ale i zakreslení původní hranice (Alte Grenze) v mapě Františkovského mapování z let 1836-1852. Hraniční mezník č. 6 rozhraničuje správní hranici obcí Modrava (okres Klatovy, Plzeňský kraj) a Kvilda (okres Prachatice, Jihočeský kraj).
 
S popisem východní hranice Modravských plání souvisejí dvě staré stezky – obchodní a turistická. Při státní hranici v úseku Pod Luzným-Velká Mokrůvka-Malá Mokrůvka lze vypozorovat souvislé široké těleso cesty, které je místy doplněno o kamenné obložení. V době vlády Karla IV. těmito místy vedla obchodní cesta, probíhala z Kašperských Hor do Pasova. Spíše než o cestě by se dalo hovořit o silnici nebo dálnici středověku – byla široká asi 2.5 metru, vydlážděna kameny a byla určena zejména pro vozy. Kromě úpravy terénu a dláždění silničky se musely vybudovat dřevěné mostky přes potoky a hatě přes rašeliniště. Z Kašperských Hor silnička vedla na Horskou Kvildu a dále na dnešní Filipovu Huť. Odtud vedla k jihu do míst, kde později stávala Ptačí nádržka na plavení dřeva. Následovalo stoupání na hory Malá a Velká Mokrůvka až k Luznému, kterého obcházela po východním svahu. Putování po Karlově cestě bylo náročné a pro osamělé soumary nebezpečné. Ti se proto sdružovali do menších skupin a cestu procházeli společně. Převoz zboží po Karlově cestě nebyl sezónní záležitostí, provoz na stezce neutuchal ani v zimě. Záznamy říkají, že v roce 1593 zemský správce z Bärnsteinu nechal stezku prohrnout od sněhu. Tuto práci tehdy provedla stovka poddaných a přes 40 koní. Nicméně kopcovitá trasa Karlovy cesty byla nevyhovující a proto byla okolo roku 1572 dokončena výstavba nové trasy. Karlova cesta postupně zanikla. Nová trasa se stala jakousi odnoží a zároveň konkurencí Kašperskohorské cesty. Probíhala z Kašperských Hor a Horské Kvildy dále na Modravu a Březník. Z Březníku cesta stoupala úbočím Malého Špičníku ke hranici a podél hranice pokračovala do míst dnešního Modrého sloupu.
 
Takřka s celým výše popsaným úsekem východní hranice Modravských plání je spjata prvorepubliková turistika. Při státní hranici od Modrého sloupu až k Biskupským slatím probíhala červená turistická značka. Spojovala významné turistické lokality – Březník, Luzný, Prameny Vltavy a Bučinu. Pro tyto účely byla stezka v úseku Luzný-Mokrůvka upravena do podoby kamenného chodníčku, a to vojáky v roce 1923.
 
 
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: hraniční rozcestí pod Luzným ve 20. a 30. letech (1-2), hraniční rozcestí pod Luzným v 80. letech (3-7), hraniční rozcestí pod Luzným (8-46, z toho linie bavorsko-pasovské hranice 41-46), hraniční rozcestí na Steinfleckberg (47), Velká Mokrůvka (48-58, z toho česká strana 50-53, bavorská strana 54-56), pozůstatky obchodní a turistické cesty na Velké Mokrůvce (59-70), sedlo mezi Mokrůvkami (71-72), Malá Mokrůvka (73-83, z toho česká strana 76-78, bavorská strana 79-80), pozůstatky obchodní a turistické cesty na Malé Mokrůvce (84), Mrtvý vrch (85-94, z toho česká strana 87-88, bavorská strana 89-90, hraniční skalka 93-94), Biskupská slať (95-107), historický hraniční kámen č. 6 (108-111), vedení státní hranice v popisovaném úseku (112-137).
001.jpg
002.jpg
003.jpg
004.jpg
005.jpg
006.jpg
007.jpg
008.jpg
009.jpg
010.jpg
011.jpg
012.jpg
013.jpg
014.jpg
015.jpg
016.jpg
017.jpg
018.jpg
019.jpg
020.jpg
021.jpg
022.jpg
023.jpg
024.jpg
025.jpg
026.jpg
027.jpg
028.jpg
029.jpg
030.jpg
031.jpg
032.jpg
033.jpg
034.jpg
035.jpg
036.jpg
037.jpg
038.jpg
039.jpg
040.jpg
041.jpg
042.jpg
043.jpg
044.jpg
045.jpg
046.jpg
047.jpg
048.jpg
049.jpg
050.jpg
051.jpg
052.jpg
053.jpg
054.jpg
055.jpg
056.jpg
057.jpg
058.jpg
059.jpg
060.jpg
061.jpg
062.jpg
063.jpg
064.jpg
065.jpg
066.jpg
067.jpg
068.jpg
069.jpg
070.jpg
071.jpg
072.jpg
073.jpg
074.jpg
075.jpg
076.jpg
077.jpg
078.jpg
079.jpg
080.jpg
081.jpg
082.jpg
083.jpg
084.jpg
085.jpg
086.jpg
087.jpg
088.jpg
089.jpg
090.jpg
091.jpg
092.jpg
093.jpg
094.jpg
095.jpg
096.jpg
097.jpg
098.jpg
099.jpg
100.jpg
101.jpg
102.jpg
103.jpg
104.jpg
105.jpg
106.jpg
107.jpg
108.jpg
109.jpg
110.jpg
111.jpg
112.jpg
113.jpg
114.jpg
115.jpg
116.jpg
117.jpg
118.jpg
119.jpg
120.jpg
121.jpg
122.jpg
123.jpg
124.jpg
125.jpg
126.jpg
127.jpg
128.jpg
129.jpg
130.jpg
131.jpg
132.jpg
133.jpg
134.jpg
135.jpg
136.jpg
137.jpg