Západní hranice Modravských plání

Od hraničního přechodu na Modrém sloupu hranice stoupá na Hraniční horu (1 233 m. n. m.), která je nazývána i jako Malý Špičník. Ke Hraniční hoře je situován hlavní hraniční mezník č. 29 (vrcholová hraniční plošina probíhá v úseku mezi hraničními znaky č. 28/18 až 29 – délka hraniční linie je 400 metrů). Hned u mezníku č. 29, který výrazně lomí směr hranice, se nachází historický hraniční kámen s nynějším číslem 28/23-0/1, letopočtem 1772 a ručně tesanými symboly Českého království a Bavorska. Letopočet 1772 upomíná na pochůzku, na základě níž se zpřesňovala česko-bavorská zemská hranice stanovená podle smlouvy z roku 1764. Na vrcholové plošině Hraniční hory se nachází Malá Hraniční slať. Slať je proťata hranicí u hraničních mezníků č. 28/18 a 28/19. Zhruba dvě třetiny slatě náleží k českému území. V úseku hranice od Modrého sloupu ke hraničnímu mezníku č. 29 můžeme vypozorovat pozůstatky (úvozy) obchodní cesty z Kašperských Hor do Pasova, která byla zbudována okolo roku 1572. Cesta probíhala z Kašperských Hor a Horské Kvildy dále na Modravu a Březník. Z Březníku cesta stoupala úbočím Malého Špičníku ke hranici a podél hranice pokračovala do míst dnešního Modrého sloupu.

Z Hraniční hory státní hranice stoupá na horu Špičník (1 351 / 1 352 m. n. m.), která je nazývána i jako Velký Špičník nebo Špičák. Při stoupání na Špičník míjíme turistické (sezónní) rozcestí u hraničního mezníku č. 28/8, ke kterému vede cesta z Březníku přes úbočí Špičníku. A pak míjíme historický hraniční kámen s nynějším číslem 28/2-0/1, letopočtem 1765 a symboly Českého království a Bavorska. Letopočet 1765 upomíná na vytyčení a omezníkování hranice po územních změnách v roce 1764. Ke Špičníku je situován hlavní hraniční mezník č. 28, který je posazen na skalku. Na straně skalky, která je přivrácena k Bavorsku, je vytesána bavorská šachovnice. Česká strana skalky je nečitelná, ale lze se domnívat, že jsou zde pozůstatky vytesaného českého lva. Špičník je dvojvrchol. Česká vrcholová plošina je situována do nadmořské výšky 1 351 metrů a bavorská vrcholová plošina se nachází v nadmořské výšce 1 352 metrů. Mezi oběma vrcholovými plošinami v sedle probíhá státní hranice, děje se tak v nadmořské výšce 1 340 metrů v úseku hraničních znaků č. 27/24 až 28.

Ze Špičníku státní hranice klesá do mělkého sedla, do kterého je situována Špičácká (Horní) slať. Mokřad je rozdělen mezi oba státy, i když převážná část slatě zasahuje do Bavorska. Slať na státní hranici probíhá mezi hraničními znaky č. 27/14 a 27/22.

Z mělkého sedla se Špičáckou slatí státní hranice stoupá na Blatný vrch (1 367 / 1 376 m. n. m.), který je nazýván i jako Šumná. K Blatnému vrchu je situován hlavní hraniční mezník č. 27. Je dvojvrchol. Česká vrcholová plošina je situována do nadmořské výšky 1 367 metrů a bavorská vrcholová plošina se nachází v nadmořské výšce 1 376 metrů. Mezi oběma vrcholovými plošinami v sedle probíhá státní hranice, děje se tak v nadmořské výšce 1 370 metrů v úseku hraničních znaků č. 27 až 27/4. Nadmořská výška 1 370 metrů dělá z hraniční vrstevnice, společně s vrcholem Velké Mokrůvky, nejvyšší kótu Plzeňského kraje.

Z Blatného vrchu státní hranice klesá do mělkého sedla, do kterého je situována Kruhová slať. Ještě před tím ale při klesání z Blatného vrchu, u hraničního mezníku č. 26/10, míjíme na bavorské straně pomníček. Pietní místo upomíná na rok 1963, kdy v těchto končinách zahynuli dva českoslovenští piloti na svých strojích. Piloti na československém území prováděli běžný let (na letounech Mig-15), avšak vlivem ztráty orientace a nepřízně počasí v těchto místech havarovali. Kruhová slať se nachází spíše na české straně hranice, nicméně zasahuje i kousek do Bavorska. K mokřadu je osazen hlavní hraniční mezník č. 26. U něj se na bavorské straně hranice nachází historický hraniční kámen nepravidelného tvaru. Je mimo hraniční linii a tak nemá ani příslušné číslo. Z toho vyplývá i skutečnost, že již není pravidelně udržován (zejména pak nejsou barevným nátěrem zviditelněny symboly Českého království a Bavorska). Nese letopočet 1772 a původní číslici 6.

Z mělkého sedla s Kruhovou slatí a historickým balvanem, hranice stoupá na horu V Koutě (1 276 m. n. m.). Jméno dostala hora zřejmě od koutku-ohybu státní hranice, která zde jinak probíhá přímočaře. Vrcholová plošina kóty se nachází na společné státní hranici v úseku mezi hraničními znaky č. 25/11 až 25/13.

Od kóty V Koutě státní hranice opouští souvislý horský hřeben a klesá ke hraničnímu mezníku č. 25. Hranice v těchto místech, zejména v době prvorepublikové turistiky, spojovala zeleně značenou cestu z Podroklanské mýtiny na Roklan a Roklanské jezero. Nyní se od mezníku č. 25 dá dojít po bavorské pěšině na oficiální turistickou cestu, která vede k Roklanu a Roklanskému jezeru. Na této bavorské pěšině, mezi státní hranicí a oficiální turistickou cestou, lze minout několik starých mezníků – rozhraničují správní hranici mezi obcemi Frauenau (zemský okres Regen) a Spiegelau (zemský okres Freyung-Grafenau).

Od starého turistického rozcestí u hraničního mezníku č. 25 hranice probíhá mírně zvlněným terénem přímočaře k výraznému lomu hranice u hraničního mezníku č. 24. Hraniční linie se zde stáčí z jihovýchodu na sever. Ještě před ohbím hranice míjíme historický hraniční kámen s číslem 24/3-0/1, letopočtem 1765 a symboly obou zemí. Je třeba doplnit, že u lomu hranice se na obě strany rozbíhají (umělé) přímé hraniční linie, které byly takto vymezeny při rozdělování Roklanského lesa mezi Čechy a Bavorsko v roce 1764. Dalším důkazem rozdělení lesa jsou původní tereziánské kameny s letopočtem 1765.

Od ohbí státní hranice u hraničního mezníku č. 24 tato pozvolna klesá do svahů hornatého Roklanského lesa. Nejprve se zde nacházejí skalní útvary, do kterých jsou zaneseny hraniční znaky č. 23/6 a 23/7. A dále zde hranici protínají na několika místech větévky říčky Malá Řezná, která pramení na české straně hranice. Klesání hraniční linie v Roklanském lese je zakončeno u hlavního toku Malé Řezné u hraničního mezníku č. 22/9.

Od toku Malé Řezné u hraničního mezníku č. 22/9 státní hranice stoupá nejprve k sousednímu mezníku č. 22/8, který protíná zarůstající průsek Židovské cesty. Tato stará cesta vedla od české hranice k nedaleké plavební nádrži na bavorské straně a sloužila zejména pro stahování dřeva. Cesta je rovněž spojována s masivním sběrem lesních plodin – lidé z bavorského Zwieselu chodili do našeho Židovského lesa na lesní plody a odtud je nosili zpět na nádraží, odtud se vypravovaly tzv. jahodové rychlovlaky do celého Německa. Od Židovské cesty hranice dále stoupá k okraji bývalé horské pastviny Verlorener Schachten (Ztracená louka). Bavorská louka je z jihovýchodu ohraničena státní hranicí u hraničního mezníku č. 22/4. Na louce se nachází dřevěná chaloupka (Verlorener Hütte), o kterou pečuje spolek Bavorského lesa ze sekce Frauenau.

Od Verlorener Schachten probíhá hranice takřka po rovině necelé 3 kilometry až ke Střeleckému průseku u hraničního mezníku č. 18/7. V tomto úseku míjíme dva historické hraniční kameny s čísly 22-0/1 a 20/13-0/1, letopočty 1765 a symboly obou zemí. Střelecký průsek je pojmenování pro starou cestu, která vedla od pohraniční roty Javoří Pila až ke státní hranici. U sousedního hraničního mezníku č. 18/6, na malé bavorské louce Vordere Sulz, se nachází rozcestí, od kterého vede bavorská pěšina na bývalou pastvinu Hochschachten.

Od Střeleckého průseku státní hranice pozvolně klesá k okraji komplexu slatí Zwieselter Filz. Ze severovýchodu je bavorské rašeliniště vymezeno státní hranicí. Toto ohraničení je promítnuto do linie hraničních znaků č. 17/4 až 17/9. Nutno připomenout, že u hraničního mezníku č. 17/9 státní hranici protíná Javoří potok, který pramení na bavorské straně.

Od slatí Zwieselter Filz suchá hranice pokračuje až ke hraničnímu mezníku č. 16/20. Zde hranici protíná Jelení potok, který pramení na české straně. Odtud hranice probíhá podél českého toku Jeleního potoka až k turistickému (sezónnímu) hraničnímu přechodu Poledník/Buchenau, který se nachází u hraničního mezníku č. 16/14.

Od přechodového místa Poledník/Buchenau hranice stoupá podél českého toku Jeleního potoka až ke hlavnímu hraničnímu mezníku č. 16. V rámci obrany republiky bylo u mezníku č. 16 v roce 1938 dodatečně vybudováno zvláštní zařízení, a to dva příkopy ve vzdálenosti do 140 metrů od státní hranice. Do současnosti se dochovala část jednoho příkopu, zbytek byl zasypán německou pracovní službou dne 2. října 1938. Pochod německého vojska přes toto místo až do Prášil se uskutečnil ještě ten den.

OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: Hraniční hora (1-7), pozůstatky obchodní cesty při hranici (8-11), historický hraniční kámen č. 28/23-0/1 (12-20, z toho fáze obnovy nátěru ze srpna 2013/srpna 2014/září 2014 14-19), Malá Hraniční slať (21-24), turistické hraniční rozcestí u úbočí Špičníku (25), historický hraniční kámen č. 28/2-0/1 (26-34, z toho fáze obnovy nátěru ze srpna 2013/srpna 2014/září 2014 28-33), Špičník (35-46, z toho český vrchol 37-39, bavorský vrchol 40-42), Špičácká slať (47-49), Blatný vrch (50-59, z toho český vrchol 52-54, bavorský vrchol 55-57), pomník (60-61), Kruhová slať (62-63), historický hraniční kámen u Kruhové slatě (64-69), V Koutě (70-73), historický hraniční kámen č. 24/3-0/1 (74-78), hraniční rozcestí u hraničního mezníku č. 25 (79), ohbí hranice u hraničního mezníku č. 24 (80-83), skály Roklanského lesa (84-98), údolí a tok Malé Řezné (99-101), průsek Židovské cesty (102-103), Verlorener Schachten (104-107), historický hraniční kámen č. 20/13-0/1 (108-112), historický hraniční kámen č. 22-0/1 (113-116), Střelecký průsek (117-119), hraniční rozcestí u Vordere Sulz (120-130), okraje slatě Zwieselter Filz (131-133), Javoří potok (134-135), Jelení potok (136-137), turistický hraniční přechod Poledník (138-139), hraniční mezník č. 16 (140-143), současný stav zvláštního zařízení na obranu republiky u hraničního mezníku č. 16 (144-147), vedení státní hranice v popisovaném úseku (148-207), hraniční znaky zanesené do přírodních útvarů a jejich obnova (208-213), atypické hraniční mezníky (214-215), původní hraniční znaky mimo hraniční linii (216-227).