Západní hranice Modravských plání

Od hraničního přechodu na Modrém sloupu hranice stoupá na Hraniční horu (1 233 m. n. m.), která je nazývána i jako Malý Špičník. Ke Hraniční hoře je situován hlavní hraniční mezník č. 29 (vrcholová plošina probíhá v úseku mezi hraničními znaky č. 28/17 až 29). Hned u mezníku č. 29, který výrazně lomí směr hranice, se nachází historický hraniční kámen s nynějším číslem 28/23-0/1, letopočtem 1772 a tesanými symboly Českého království a Bavorska. Letopočet 1772 upomíná na revizi hraniční linie, na základě níž se zpřesňovala česko-bavorská zemská hranice stanovená podle smlouvy z roku 1764. Na vrcholové plošině Hraniční hory se nachází Malá Hraniční slať, kterou protíná hranice u hraničních mezníků č. 28/18 a 28/19. Zhruba dvě třetiny slatě náleží k českému území. V úseku hranice od Modrého sloupu ke hraničnímu mezníku č. 29 můžeme vypozorovat pozůstatky (úvozy) obchodní cesty z Kašperských Hor do Pasova, která byla zbudována okolo roku 1572. Cesta od mezníku č. 29 klesá úbočím Malého Špičníku na Březník.

Z Hraniční hory státní hranice stoupá na horu Špičník (1 351 / 1 352 m. n. m.), která je nazývána i jako Velký Špičník nebo Špičák. Při stoupání na Špičník míjíme u hraničního mezníku č. 28/8 bývalou odbočku, kterou vedla turistická pěšina úbočím Špičníku na Březník. A pak míjíme historický hraniční kámen s nynějším číslem 28/2-0/1, letopočtem 1765 a symboly Českého království a Bavorska. Letopočet 1765 upomíná na vytyčení a omezníkování hranice po územních změnách v roce 1764. Ke Špičníku je situován hlavní hraniční mezník č. 28, který je posazen na skalku. Na straně skalky, která je přivrácena k Čechám, je vytesaný český lev a pod ním letopočet 1772. Protilehlá strana skalky nese bavorskou šachovnici. Nad ní je do zpevňovací hmoty obepínající mezník zvýrazněn letopočet 1933, který souvisí s omezníkováním hranice s Bavorskem po roce 1918. Špičník je dvojvrchol. Česká vrcholová plošina je situována do nadmořské výšky 1 351 metrů a bavorská vrcholová plošina se nachází v nadmořské výšce 1 352 metrů. Mezi oběma vrcholovými plošinami, v sedle probíhá státní hranice, děje se tak v nadmořské výšce 1 338 metrů v úseku hraničních znaků č. 27/24 až 28.

Ze Špičníku státní hranice klesá do mělkého sedla, do kterého je situována Špičácká (Horní) slať. Mokřad je rozdělen mezi oba státy, i když převážná část slatě zasahuje do Bavorska. Slať na státní hranici probíhá mezi hraničními znaky č. 27/14 až 27/23. Je nejvýše položenou slatí na státní hranici v komplexu Modravských slatí - hraniční linie probíhá v nadmořské výšce od 1 315 do 1 330 metrů.

Z mělkého sedla se Špičáckou slatí státní hranice stoupá na Blatný vrch (1 367 / 1 376 m. n. m.), který je nazýván i jako Šumná. K Blatnému vrchu je situován hlavní hraniční mezník č. 27. Je také dvojvrchol. Česká vrcholová plošina je situována do nadmořské výšky 1 367 metrů a bavorská vrcholová plošina se nachází v nadmořské výšce 1 376 metrů. Mezi oběma vrcholovými plošinami, v sedle probíhá státní hranice, děje se tak v nadmořské výšce 1 370 metrů v úseku hraničních znaků č. 27 až 27/4. Nadmořská výška 1 370 metrů dělá z hraniční vrstevnice, společně s vrcholem Velké Mokrůvky, nejvyšší kótu Plzeňského kraje.

Z Blatného vrchu státní hranice klesá do mělkého sedla, do kterého je posazena Kruhová slať. Ještě před tím ale při klesání z Blatného vrchu, u hraničního mezníku č. 26/10, míjíme na bavorském území pomníček. Pietní místo upomíná na rok 1963, kdy v těchto končinách zahynuli dva českoslovenští piloti na svých strojích Mig-15. Piloti na československém území měli provést běžný let, avšak vlivem ztráty orientace a nepřízně počasí v těchto místech havarovali. U hraničního mezníku č. 26/10 dále stojí kuželovitý kámen. Původně vyznačoval území sklárny v Riedlhütte, které sahalo až ke hraničním lesům mezi Roklanem a Blatným vrchem. Další dva kuželovité kameny jsou u hraničních mezníků č. 25/10 a 25/13. Kruhová slať se nachází spíše na českém území, nicméně zasahuje i kousek do Bavorska. K mokřadu je osazen hlavní hraniční mezník č. 26. U něj se na bavorské straně hranice nachází historický hraniční kámen nepravidelného tvaru. Je mimo hraniční linii bez příslušného čísla - není tak pravidelně udržován (zejména pak nejsou barevným nátěrem zviditelněny symboly Českého království a Bavorska). Nese letopočet 1772 a původní číslici 6.

Historický hraniční kámen č. 6 u Kruhové slatě v 90. letech, barevně zvýrazněn byl jen v 80. letech při údržbě hranice

Z mělkého sedla s Kruhovou slatí a historickým hraničním balvanem hranice stoupá na horu V Koutě (1 276 m. n. m.). Svoje jméno hora dostala pravděpodobně od koutku (ohybu) státní hranice, která v lokalitě jinak probíhá přímočaře. Vrcholová plošina kóty se nachází na společné státní hranici v úseku mezi hraničními znaky č. 25/10 až 25/13. Pod vrcholem, nedaleko hraničního mezníku č. 25/20, se na českém území nachází pozůstatek lesní školky v podobě znatelných záhonů oddělených rýhami. Lesní školky byly zakládány ve zdejších lesích už od první poloviny 19. století, aby byly k dispozici nové sazenice pro zalesňování vykácených ploch.

Od kóty V Koutě státní hranice opouští souvislý hřeben a klesá ke hlavnímu hraničnímu mezníku č. 25. Hranice v těchto místech v době předválečné turistiky spojovala zeleně značenou cestu z Podroklanské mýtiny na Roklan a Roklanské jezero. V současnosti se dá od mezníku č. 25 dojít po neznačené bavorské pěšině na oficiální turistickou trasu, která vede k Roklanu a Roklanskému jezeru. Na neznačené bavorské pěšině, mezi státní hranicí a oficiální turistickou trasou, můžeme minout 5 starých mezníků (s iniciálou KW což značí Königswald coby Královský les) - v minulosti rozhraničovaly lesy patřící Poschingerům a sklárně v Riedlhütte, v současnosti tudy vede správní hranice mezi obcemi Frauenau a Sankt Oswald-Riedlhütte. Kromě toho tato neznačená bavorská pěšina prochází bývalou horskou pastvinou Rachelschachten, v současnosti zcela porostlou smrčinou. Na opačnou stranu od hraničního mezníku č. 25 probíhá do českého vnitrozemí bývalá kamerální hranice (v podobě příkopu), která v minulosti rozhraničovala majetek Českého království a Prášilského panství. V současnosti tuto hranici kopíruje hranice katastrální - odděluje katastrální území Roklanský les a Filipova Huť, obě patřící pod obec Modravu.

Od významného topografického bodu u hraničního mezníku č. 25 hranice probíhá mírně zvlněným terénem přímočaře k výraznému lomu hranice u hlavního hraničního mezníku č. 24. Hraniční linie se zde stáčí z jihovýchodu na sever. U lomu hranice se na obě strany rozbíhají přímočaré (umělé) hraniční linie, které byly takto vymezeny při rozdělování Roklanského lesa mezi Čechy a Bavorsko v roce 1764. Dalším důkazem rozdělení lesa jsou původní tereziánské kameny s letopočtem 1765 - ještě před ohbím hranice míjíme jeden z nich - a to s číslem 24/3-0/1, letopočtem 1765 a symboly obou zemí. Od mezníku č. 24 se dá dojít po neznačené bavorské pěšině na oficiální turistickou trasu, která vede na Roklan.

Od ohbí státní hranice u hraničního mezníku č. 24 tato pozvolna klesá do svahů hornatého Roklanského lesa. Zde se nacházejí skalní útvary, do kterých jsou zaneseny hraniční znaky č. 23/6 a 23/7. A dále tady hranici protínají drobné levostranné přítoky Malé Řezné, přičemž klesání hraniční linie v Roklanském lese je zakončeno u potoka Malá Řezná u hraničního mezníku č. 22/9, který pramení na českém území a tady ho opouští.

Od Malé Řezné u hraničního mezníku č. 22/9 státní hranice stoupá nejprve k sousednímu mezníku č. 22/8, který protíná zarůstající průsek Židovské cesty. Tato stará cesta vedla z Medvědí hory až do Frauenau. Sloužila ke stahování dřeva k plavební nádrži na Malé Řezné, která byla zbudována nedaleko hranice. Komunikace je rovněž spojována s masivním sběrem lesních plodin – lidé z bavorského Zwieselu chodili do našeho Židovského lesa na lesní plody a odtud je nosili zpět na nádraží, odtud se vypravovaly vlaky s plodinami do celého Německa. Od Židovské cesty hranice dále stoupá k okraji bývalé horské pastviny Verlorener Schachten. Bavorská louka je z jihovýchodu ohraničena státní hranicí u hraničního mezníku č. 22/4. Na louce se nachází dřevěná chaloupka (Verlorener Hütte), o kterou pečuje spolek Bavorského lesa ze sekce Frauenau, jsou tady lavičky se stoly a ohniště.

Od Verlorener Schachten probíhá hranice takřka po rovině až ke Střeleckému průseku u hraničního mezníku č. 18/7. V tomto úseku míjíme dva historické hraniční kameny s čísly 22-0/1 a 20/13-0/1, letopočty 1765 a symboly obou zemí. V prostoru hlavního hraničního mezníku č. 21 se v minulosti (podle hraniční smlouvy z roku 1862) nacházel počátek VIII. úseku česko-bavorské hranice pojmenovaný jako „Začátek královského českého lesa na Roklanu“. Končil pod Luzným. Od hraničního mezníku č. 21 probíhá do českého vnitrozemí bývalá kamerální hranice (opět ve formě příkopu), která v minulosti rozhraničovala majetek Českého království a Prášilského panství. V současnosti tuto hranici kopíruje hranice katastrální - odděluje katastrální území Roklanský les a Javoří Pila, obě patřící pod obec Modravu. Střelecký průsek je pojmenování pro starou cestu, která vedla od pohraniční roty Javoří Pila až ke státní hranici. Původně to byl schwarzenberský revírní průsek. U sousedního hraničního mezníku č. 18/6, na malé bavorské louce Vordere Sulz, se nachází odbočka, od které vede neznačená pěšina na bývalou pastvinu Hochschachten, kterou prochází oficiální turistická trasa.

Od Střeleckého průseku státní hranice pozvolně klesá k okraji komplexu slatí Zwieselter Filz. Ze severovýchodu je bavorské rašeliniště vymezeno státní hranicí - ohraničení je promítnuto do linie hraničních znaků č. 17/4 až 17/9. Navíc u hraničního mezníku č. 17/9 státní hranici protíná Javoří potok, který pramení na bavorské straně a dále do vnitrozemí tvoří správní hranici mezi obcemi Modrava a Prášily.

Od slatí Zwieselter Filz hranice pokračuje až ke hraničnímu mezníku č. 16/20. Tady hranici protíná Jelení potok, který pramení na českém území a tady ho opouští. Odtud hranice probíhá podél českého toku Jeleního potoka až k turistickému hraničnímu přechodu Poledník/Buchenau, který se nachází u hraničního mezníku č. 16/14. Lávka u přechodu přehrazuje Jelení potok.

Od hraničního přechodu Poledník/Buchenau hranice stoupá podél českého toku Jeleního potoka až ke hlavnímu hraničnímu mezníku č. 16. V rámci obrany republiky bylo u mezníku č. 16 v roce 1938 dodatečně vybudováno zvláštní zařízení, a to dva příkopy ve vzdálenosti do 140 metrů od státní hranice. Do současnosti se dochovala část jednoho příkopu, zbytek byl zasypán Němci dne 2. října 1938. Pochod německého vojska přes toto místo až do Prášil se uskutečnil ještě ten den. Další terénní překážka pochází z doby studené války - ohbí hranice u mezníku č. 16 bylo zabezpečeno příkopem a dobře viditelná je jeho severní část. Na konci 80. let se tady dokonce položily betonové panely (v průseku od červeně značené cesty k mezníku č. 16), aby vznikla tzv. panelová cesta, která by byla k užitku pro případný postup naší vojenské těžké techniky. Za krátkou dobu však padl komunistický režim, studená válka skončila a panely byly odstraněny.

OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: Hraniční hora (1-20, z toho historický hraniční kámen č. 28/23-0/1 a jeho obnova 8-16, Malá Hraniční slať 17-20), pozůstatky obchodní cesty při hranici (21-24), bývalá odbočka u Špičníku (25-26), historický hraniční kámen č. 28/2-0/1 a jeho obnova (27-35), Špičník (36-47, z toho český vrchol 38-40, bavorský vrchol 41-43), Špičácká slať (48-51), Blatný vrch (52-61, z toho český vrchol 54-56, bavorský vrchol 57-59), pomník (62-63), kuželovité kameny (64-69, z toho u hraničního mezníku č. 26/10 64-65, č. 25/10 66-67 a č. 25/13 68-69), Kruhová slať (70-80, z toho historický hraniční kámen 76-80), V Koutě (81-87, z toho lesní školka 85-87), místo u hraničního mezníku č. 25 (88-103, z toho kamerální hranice 92-93, bavorská správní hranice 94-103), historický hraniční kámen č. 24/3-0/1 a jeho obnova (104-108), lom hranice u hraničního mezníku č. 24 (109-112), Roklanský les (113-132, z toho skály 113-127, Malá Řezná 128-130, průsek Židovské cesty 131-132), Verlorener Schachten (133-137), historický hraniční kámen č. 22-0/1 a jeho obnova (138-141), historický hraniční kámen č. 20/13-0/1 a jeho obnova (142-146), kamerální hranice u hraničního mezníku č. 21 (147-150), Střelecký průsek (151-153), Vordere Sulz (154-164), Zwieselter Filz (165-167), Javoří potok (168-169), Jelení potok (170-171), hraniční přechod Poledník (172-175), místo u hraničního mezníku č. 16 (176-185, z toho současný stav vojenského zvláštního zařízení 180-183 a překážky z doby studené války 184-185), vedení státní hranice v popisovaném úseku (186-238), ostatní hlavní hraniční mezníky v popisovaném úseku (239-250), atypické hraniční znaky v popisovaném úseku (251-272).