Západní hranice Modravských plání

Od hraničního přechodu na Modrém sloupu hranice stoupá na Hraniční horu (1 233 m. n. m.), která je nazývána i jako Malý Špičník. Ke Hraniční hoře je situován hlavní hraniční mezník č. 29 (vrcholová hraniční plošina probíhá v úseku mezi hraničními znaky č. 28/18 až 29 – délka hraniční linie je 400 metrů). Hned u mezníku č. 29, který výrazně lomí směr hranice, se nachází historický hraniční kámen s nynějším číslem 28/23-0/1, letopočtem 1772 a ručně tesanými symboly Českého království a Bavorska. Letopočet 1772 upomíná na pochůzku, na základě níž se zpřesňovala česko-bavorská zemská hranice stanovená podle smlouvy z roku 1764. Na vrcholové plošině Hraniční hory se nachází Malá Hraniční slať. Slať je proťata hranicí u hraničních mezníků č. 28/18 a 28/19. Zhruba dvě třetiny slatě náleží k českému území. V úseku hranice od Modrého sloupu ke hraničnímu mezníku č. 29 můžeme vypozorovat pozůstatky (úvozy) obchodní cesty z Kašperských Hor do Pasova, která byla zbudována okolo roku 1572. Cesta probíhala z Kašperských Hor a Horské Kvildy dále na Modravu a Březník. Z Březníku cesta stoupala úbočím Malého Špičníku ke hranici a podél hranice pokračovala do míst dnešního Modrého sloupu.
 
Z Hraniční hory státní hranice stoupá na horu Špičník (1 351 / 1 352 m. n. m.), která je nazývána i jako Velký Špičník nebo Špičák. Při stoupání na Špičník míjíme turistické (sezónní) rozcestí u hraničního mezníku č. 28/8, ke kterému vede cesta z Březníku přes úbočí Špičníku. A pak míjíme historický hraniční kámen s nynějším číslem 28/2-0/1, letopočtem 1765 a symboly Českého království a Bavorska. Letopočet 1765 upomíná na vytyčení a omezníkování hranice po územních změnách v roce 1764. Ke Špičníku je situován hlavní hraniční mezník č. 28, který je posazen na skalku. Na straně skalky, která je přivrácena k Bavorsku, je vytesána bavorská šachovnice. Česká strana skalky je nečitelná, ale lze se domnívat, že jsou zde pozůstatky vytesaného českého lva. Špičník je dvojvrchol.  Česká vrcholová plošina je situována do nadmořské výšky 1 351 metrů a bavorská vrcholová plošina se nachází v nadmořské výšce 1 352 metrů.  Mezi oběma  vrcholovými plošinami v sedle probíhá státní hranice, děje se tak v nadmořské výšce 1 340 metrů v úseku hraničních znaků č. 27/24 až 28.
 
Ze Špičníku státní hranice klesá do mělkého sedla, do kterého je situována Špičácká (Horní) slať. Mokřad je rozdělen mezi oba státy, i když převážná část slatě zasahuje do Bavorska. Slať na státní hranici probíhá mezi hraničními znaky č. 27/14 a 27/22.
 
Z mělkého sedla se Špičáckou slatí státní hranice stoupá na Blatný vrch (1 367 / 1 376 m. n. m.), který je nazýván i jako Šumná. K Blatnému vrchu je situován hlavní hraniční mezník č. 27. Je dvojvrchol. Česká vrcholová plošina je situována do nadmořské výšky 1 367 metrů a bavorská vrcholová plošina se nachází v nadmořské výšce 1 376 metrů. Mezi oběma vrcholovými plošinami v sedle probíhá státní hranice, děje se tak v nadmořské výšce 1 370 metrů v úseku hraničních znaků č. 27 až 27/4. Nadmořská výška 1 370 metrů dělá z hraniční vrstevnice, společně s vrcholem Velké Mokrůvky, nejvyšší kótu Plzeňského kraje.
 
Z Blatného vrchu státní hranice klesá do mělkého sedla, do kterého je situována Kruhová slať. Ještě před tím ale při klesání z Blatného vrchu, u hraničního mezníku č. 26/10, míjíme na bavorské straně pomníček. Pietní místo upomíná na rok 1963, kdy v těchto končinách zahynuli dva českoslovenští piloti na svých strojích. Piloti na československém území prováděli běžný let (na letounech Mig-15), avšak vlivem ztráty orientace a nepřízně počasí v těchto místech havarovali. Kruhová slať se nachází spíše na české straně hranice, nicméně zasahuje i kousek do Bavorska. K mokřadu je osazen hlavní hraniční mezník č. 26. U něj se na bavorské straně hranice nachází historický hraniční kámen nepravidelného tvaru. Je mimo hraniční linii a tak nemá ani příslušné číslo. Z toho vyplývá i skutečnost, že již není pravidelně udržován (zejména pak nejsou barevným nátěrem zviditelněny symboly Českého království a Bavorska). Nese letopočet 1772 a původní číslici 6.
 
Z mělkého sedla s Kruhovou slatí a historickým balvanem, hranice stoupá na horu V Koutě (1 276 m. n. m.). Jméno dostala hora zřejmě od koutku-ohybu státní hranice, která zde jinak probíhá přímočaře. Vrcholová plošina kóty se nachází na společné státní hranici v úseku mezi hraničními znaky č. 25/11 až 25/13.
 
Od kóty V Koutě státní hranice opouští souvislý horský hřeben a klesá ke hraničnímu mezníku č. 25. Hranice v těchto místech, zejména v době prvorepublikové turistiky, spojovala zeleně značenou cestu z Podroklanské mýtiny na Roklan a Roklanské jezero. Nyní se od mezníku č. 25 dá dojít po bavorské pěšině na oficiální turistickou cestu, která vede k Roklanu a Roklanskému jezeru. Na této bavorské pěšině, mezi státní hranicí a oficiální turistickou cestou, lze minout několik starých mezníků – rozhraničují správní hranici mezi obcemi Frauenau (zemský okres Regen) a Spiegelau (zemský okres Freyung-Grafenau).
 
Od starého turistického rozcestí u hraničního mezníku č. 25 hranice probíhá mírně zvlněným terénem přímočaře k výraznému lomu hranice u hraničního mezníku č. 24. Hraniční linie se zde stáčí z jihovýchodu na sever. Ještě před ohbím hranice míjíme historický hraniční kámen s číslem 24/3-0/1, letopočtem 1765 a symboly obou zemí. Je třeba doplnit, že u lomu hranice se na obě strany rozbíhají (umělé) přímé hraniční linie, které byly takto vymezeny při rozdělování Roklanského lesa mezi Čechy a Bavorsko v roce 1764. Dalším důkazem rozdělení lesa jsou původní tereziánské kameny s letopočtem 1765.
 
Od ohbí státní hranice u hraničního mezníku č. 24 tato pozvolna klesá do svahů hornatého Roklanského lesa. Nejprve se zde nacházejí skalní útvary, do kterých jsou zaneseny hraniční znaky č. 23/6 a 23/7. A dále zde hranici protínají na několika místech větévky říčky Malá Řezná, která pramení na české straně hranice. Klesání hraniční linie v Roklanském lese je zakončeno u hlavního toku Malé Řezné u hraničního mezníku č. 22/9.
 
Od toku Malé Řezné u hraničního mezníku č. 22/9 státní hranice stoupá nejprve k sousednímu mezníku č. 22/8, který protíná zarůstající průsek Židovské cesty. Tato stará cesta vedla od české hranice k nedaleké plavební nádrži na bavorské straně a sloužila zejména pro stahování dřeva. Cesta je rovněž spojována s masivním sběrem lesních plodin – lidé z bavorského Zwieselu chodili do našeho Židovského lesa na lesní plody a odtud je nosili zpět na nádraží, odtud se vypravovaly tzv. jahodové rychlovlaky do celého Německa. Od Židovské cesty hranice dále stoupá k okraji bývalé horské pastviny Verlorener Schachten (Ztracená louka). Bavorská louka je z jihovýchodu ohraničena státní hranicí u hraničního mezníku č. 22/4. Na louce se nachází dřevěná chaloupka (Verlorener Hütte), o kterou pečuje spolek Bavorského lesa ze sekce Frauenau.
 
Od Verlorener Schachten probíhá hranice takřka po rovině necelé 3 kilometry až ke Střeleckému průseku u hraničního mezníku č. 18/7. V tomto úseku míjíme dva historické hraniční kameny s čísly 22-0/1 a 20/13-0/1, letopočty 1765 a symboly obou zemí. Střelecký průsek je pojmenování pro starou cestu, která vedla od pohraniční roty Javoří Pila až ke státní hranici. U sousedního hraničního mezníku č. 18/6, na malé bavorské louce Vordere Sulz, se nachází rozcestí, od kterého vede bavorská pěšina na bývalou pastvinu Hochschachten.
 
Od Střeleckého průseku státní hranice pozvolně klesá k okraji komplexu slatí Zwieselter Filz. Ze severovýchodu je bavorské rašeliniště vymezeno státní hranicí. Toto ohraničení je promítnuto do linie hraničních znaků č. 17/4 až 17/9. Nutno připomenout, že u hraničního mezníku č. 17/9 státní hranici protíná Javoří potok, který pramení na bavorské straně.
 
Od slatí Zwieselter Filz suchá hranice pokračuje až ke hraničnímu mezníku č. 16/20. Zde hranici protíná Jelení potok, který pramení na české straně. Odtud hranice probíhá podél českého toku Jeleního potoka až k turistickému (sezónnímu) hraničnímu přechodu Poledník/Buchenau, který se nachází u hraničního mezníku č. 16/14.
 
Od přechodového místa Poledník/Buchenau hranice stoupá podél českého toku Jeleního potoka až ke hlavnímu hraničnímu mezníku č. 16. V rámci obrany republiky bylo u mezníku č. 16 v roce 1938 dodatečně vybudováno zvláštní zařízení, a to dva příkopy ve vzdálenosti do 140 metrů od státní hranice. Do současnosti se dochovala část jednoho příkopu, zbytek byl zasypán německou pracovní službou dne 2. října 1938. Pochod německého vojska přes toto místo až do Prášil se uskutečnil ještě ten den.
 
 
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: Hraniční hora (1-7), pozůstatky obchodní cesty při hranici (8-11), historický hraniční kámen č. 28/23-0/1 (12-20, z toho fáze obnovy nátěru ze srpna 2013/srpna 2014/září 2014 14-19), Malá Hraniční slať (21-24), turistické hraniční rozcestí u úbočí Špičníku (25), historický hraniční kámen č. 28/2-0/1 (26-34, z toho fáze obnovy nátěru ze srpna 2013/srpna 2014/září 2014 28-33), Špičník (35-46, z toho český vrchol 37-39, bavorský vrchol 40-42), Špičácká slať (47-49), Blatný vrch (50-59, z toho český vrchol 52-54, bavorský vrchol 55-57), pomník (60-61), Kruhová slať (62-63), historický hraniční kámen u Kruhové slatě (64-69), V Koutě (70-73), historický hraniční kámen č. 24/3-0/1 (74-78), hraniční rozcestí u hraničního mezníku č. 25 (79), ohbí hranice u hraničního mezníku č. 24 (80-83), skály Roklanského lesa (84-98), údolí a tok Malé Řezné (99-101), průsek Židovské cesty (102-103), Verlorener Schachten (104-107), historický hraniční kámen č. 20/13-0/1 (108-112), historický hraniční kámen č. 22-0/1 (113-116), Střelecký průsek (117-119), hraniční rozcestí u Vordere Sulz (120-130), okraje slatě Zwieselter Filz (131-133), Javoří potok (134-135), Jelení potok (136-137), turistický hraniční přechod Poledník (138-139), hraniční mezník č. 16 (140-143), současný stav zvláštního zařízení na obranu republiky u hraničního mezníku č. 16 (144-147), vedení státní hranice v popisovaném úseku (148-207), hraniční znaky zanesené do přírodních útvarů a jejich obnova (208-213), atypické hraniční mezníky (214-215), původní hraniční znaky mimo hraniční linii (216-226).
001.jpg
002.jpg
003.jpg
004.jpg
005.jpg
006.jpg
007.jpg
008.jpg
009.jpg
010.jpg
011.jpg
012.jpg
013.jpg
014.jpg
015.jpg
016.jpg
017.jpg
018.jpg
019.jpg
020.jpg
021.jpg
022.jpg
023.jpg
024.jpg
025.jpg
026.jpg
027.jpg
028.jpg
029.jpg
030.jpg
031.jpg
032.jpg
033.jpg
034.jpg
035.jpg
036.jpg
037.jpg
038.jpg
039.jpg
040.jpg
041.jpg
042.jpg
043.jpg
044.jpg
045.jpg
046.jpg
047.jpg
048.jpg
049.jpg
050.jpg
051.jpg
052.jpg
053.jpg
054.jpg
055.jpg
056.jpg
057.jpg
058.jpg
059.jpg
060.jpg
061.jpg
062.jpg
063.jpg
064.jpg
065.jpg
066.jpg
067.jpg
068.jpg
069.jpg
070.jpg
071.jpg
072.jpg
073.jpg
074.jpg
075.jpg
076.jpg
077.jpg
078.jpg
079.jpg
080.jpg
081.jpg
082.jpg
083.jpg
084.jpg
085.jpg
086.jpg
087.jpg
088.jpg
089.jpg
090.jpg
091.jpg
092.jpg
093.jpg
094.jpg
095.jpg
096.jpg
097.jpg
098.jpg
099.jpg
100.jpg
101.jpg
102.jpg
103.jpg
104.jpg
105.jpg
106.jpg
107.jpg
108.jpg
109.jpg
110.jpg
111.jpg
112.jpg
113.jpg
114.jpg
115.jpg
116.jpg
117.jpg
118.jpg
119.jpg
120.jpg
121.jpg
122.jpg
123.jpg
124.jpg
125.jpg
126.jpg
127.jpg
128.jpg
129.jpg
130.jpg
131.jpg
132.jpg
133.jpg
134.jpg
135.jpg
136.jpg
137.jpg
138.jpg
139.jpg
140.jpg
141.jpg
142.jpg
143.jpg
144.jpg
145.jpg
146.jpg
147.jpg
148.jpg
149.jpg
150.jpg
151.jpg
152.jpg
153.jpg
154.jpg
155.jpg
156.jpg
157.jpg
158.jpg
159.jpg
160.jpg
161.jpg
162.jpg
163.jpg
164.jpg
165.jpg
166.jpg
167.jpg
168.jpg
169.jpg
170.jpg
171.jpg
172.jpg
173.jpg
174.jpg
175.jpg
176.jpg
177.jpg
178.jpg
179.jpg
180.jpg
181.jpg
182.jpg
183.jpg
184.jpg
185.jpg
186.jpg
187.jpg
188.jpg
189.jpg
190.jpg
191.jpg
192.jpg
193.jpg
194.jpg
195.jpg
196.jpg
197.jpg
198.jpg
199.jpg
200.jpg
201.jpg
202.jpg
203.jpg
204.jpg
205.jpg
206.jpg
207.jpg
208.jpg
209.jpg
210.jpg
211.jpg
212.jpg
213.jpg
214.jpg
215.jpg
216.jpg
217.jpg
218.jpg
219.jpg
220.jpg
221.jpg
222.jpg
223.jpg
224.jpg
225.jpg
226.jpg