Vchynice-Tetov / Chinitz-Tettau
Osada Vchynice-Tetov byla založena majitelem Prášilského panství Filipem Kinským v roce 1792 jako sklářská huť. Osada se rozprostírala na stráni nad levým břehem řeky Vydry a táhla se až k Rokytě. Pod vesničkou se vinul plavební kanál, který podle ní dostal jméno. S nastupující plávkou dřeva po kanále a se zánikem sklářského průmyslu je spojen další rozvoj osady.
Osadu Vchynice-Tetov ve svých dílech zmiňuje spisovatel Karel Klostermann. V románu Kam spějí děti je vylíčena takto: „Dědina Chynice-Tetovo leží ve východním a jihovýchodním svahu Adamsberka, chalupy vesměs stejné, dřevěné, tu a tam na kamenné podezdívce spočívající, s lomenicemi postrannými, běží podle cesty z Rehberka do Mádru vedoucí, každá stojí na příslušícím k ní lánu úzkém, ale dosti dlouhém, sbíhajícím v podobě pravidelného obdélníku s nejvyššího hřbetu jmenované hory až hluboko do údolí Vydry, kde levý břeh tvoří mez. Jednotlivé lány jsou od sebe odděleny mocnými, širokými kamennými hradbami, naházenými prvními osadníky, kteří roku 1780 koupili pralesem pokryté stráně od panství štubenbašského, náležejícího tehdá hraběti Kinskému ze Vchynic a Tetova, jemuž na počest pojmenovali nově založenou, pralesu vyrvanou osadu. Nehledíc k některým osadám povstalým při nově odkrytých uhelných báních, Chynice-Tetov jest jedna z nejmladších dědin v království Českém, dojista nejmladší z těch, jež vznikly na osnově zemědělské.“ V povídce Zmizelá osada je mimo jiné psáno: „Přes to, že všecek kraj má vysokou polohu a více než půl roku leží pod sněhem – lány spadají s výše 1 050 metrů do 937 metrů při samé řece – daří se tu hlavně žitné jaři, ovsu, bramborům, zelí a zvláště překrásnému lnu, louky pak dávají hojnost výborného sena. Vše se ovšem pozdě sklízí, obilí z části až v září, sena koncem srpna.“
V roce 1840 žilo ve Vchynicích-Tetově 282 obyvatel ve 39 domech, v roce 1869 492 obyvatel v 59 domech, v roce 1910 555 obyvatel v 80 domech a v letech 1929-1930 tu bylo 498 obyvatel (489 německých) v 82 domech. V obrazové galerii na první staré fotografii si povšimněte dvou výstavních stavení - jsou jimi Fürchsův hostinec a škola. Osada byla po 2. světové válce postupně zbourána (ještě v roce 1950 zde žilo 69 obyvatel v 38 domech). I přesto několik chalup přežilo, později byly zrekonstruovány a v současnosti jsou obydleny. Při cestě z Modravy na Rokytu můžeme vypozorovat typický ráz zaniklé šumavské osady – cesta je lemována křížky, na loukách vidíme rozvaliny kamenných podezdívek chalup a tu a tam snůšky kamení oddělující hranice pozemků.
V roce 2018 jsem vytvořil sérii porovnávacích snímků Vchynic-Tetova, kde předlohou byly obrazy z doby tzv. staré Šumavy (od konce 19. století do 30. let 20. století). K dispozici jsou na tomto webu i fotografie Vchynic-Tetova pořízené z nebes.
Mapa Stabilního katastru z roku 1837
Letecká mapa z roku 1949
Letecká mapa ze současnosti
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: staré fotografie (1-7, zdroj 1: Fotobanka Seidel), současný stav (8-85), současný stav v zimním období (86-103).