Černá hora / Schwarzberg (1 316 m. n. m.)
Černá hora se vypíná na pomezí obcí Modrava a Kvilda. Vrcholem Černé hory prochází správní hranice obcí Modrava (okres Klatovy, Plzeňský kraj) a Kvilda (okres Prachatice, Jihočeský kraj).
Černá hora je významnou zásobárnou vody. Na jejich svazích pramení Teplá Vltava (horní tok Teplé Vltavy až ke Kvildě bývá nazýván jako Černý potok), dále Černohorský potok a množství drobných přítoků Teplé Vltavy a Ptačího potoka. Na jižních svazích pramení vody, které po překonání nedaleké státní hranice odtékají do Bavorska a vlévají se do řek Grosser Schwarzbach a Reschbach. Černá hora je zároveň rozvodnicí dvou úmoří – české potoky odtékají k Vltavě a dále do Severního moře, bavorské potoky odtékají k Dunaji a dále do Černého moře. Ze všech světových stran jsou nejnižší svahy Černé hory ohraničeny rašeliništními komplexy – Černohorským močálem, Ptačí slatí, Biskupskou slatí a rašeliništi Pramenů Vltavy.
Z geografického hlediska je Černá hora plochou kupou s nepravidelnými svahy (východní svah je prudký). Vrcholovou část tvoří poměrně rozsáhlá plošina, místy pokrytá balvany. Vrcholová část je částečně zalesněna smrčinou. Nejvyšším bodem Černé hory je osamocená skalka s nedalekým geodetickým bodem.
Vrchol Černé hory protínal elektrifikovaný drátěný zátaras (EZOH), který představoval do roku 1965 pomyslnou železnou oponu. Dráty sem stoupaly východním prudkým svahem, na vrcholku se lomily a dále z hory sestupovaly severozápadním směrem. Nadmořská výška těsně pod nejvyšším bodem (1 315 metrů) dělala od roku 1957 z Černé hory nejvýše položené místo v československém pohraničí kudy EZOH vedl (předtím to byl zátaras nad Plešným jezerem ve výšce 1 329 metrů, ale v roce 1957 byl přetrasován).
K dispozici jsou na tomto webu fotografie Černé hory pořízené z nebes, a to včetně doplnění časového sběru, který dokládá vývoj lokality postižené orkánem Kyrill a následnou kůrovcovou kalamitou.
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: hora (1), vrcholová plošina (2-15), pozůstatky po železné oponě (16-18).
