Medvědí hora / Bärensteindl (1 224 m. n. m.)
Medvědí hora vystupuje 1 km severně od bývalé samoty na Podroklanské mýtině.
Medvědí horu obklopují ze všech světových stran vody v podobě potoků a slatí. Do severních svahů hory jsou situovány pramenné přítoky Rokytky a Roklanského potoka, Rokytecká slať a Roklanská slať. V jižních svazích se sbíhají pramenné přítoky Roklanského potoka a dále jsou zde Vrchové slatě. K jihozápadu je situována Kamerální slať s prameništěm Malé Řezné. Na jihovýchodních svazích se rozprostírá Novohuťský močál s prameništěm Kamenného a Novohuťského potoka.
Z geografického hlediska je Medvědí hora plochý hřbet se dvěma nevýraznými vrcholy. Severní (známější) vrchol je situován k rozsáhlým loukám s Židovskou skálou. U vyhlídkové skály je umístěn geodetický bod. Na vrcholové skalce je posazen dřevěný kříž. Jižní vrchol je zhruba o 3 metry vyšší (1 227 m. n. m.) a taktéž se skalkou. Terén obou vrcholových plošin je velmi plochý a místy podmáčený. Kromě louky u severního vrcholu jsou zde smrčiny a jeřáby.
Od Podroklanské mýtiny na Medvědí horu v 50. a 60. letech stoupal elektrifikovaný drátěný zátaras. Poblíž Židovské skály byla umístěna pozorovatelna Pohraniční stráže (tzv. špak). Dráty po překonání Medvědí hory klesaly k mělkému sedýlku mezi Medvědí horou a Medvědem. Tady je vrchoviště Roklanské slatě. Dráty nejen, že vrchovištní rašeliniště protnuly, ale „dotýkaly“ se i jednoho z jezírek. Ostatně nyní lze na Medvědí hoře a v mělkém sedle dohledat pozůstatky po drátěném zátarasu – kousky zaražených nebo do podmáčených smrčin rozptýlených kůlů, keramické izolátory, hromádky ostnatého drátu nebo pozůstatky haťové cesty.
Do vyhlídkové Židovské skály je zasazena tabulka nebo chcete-li pomníček. Upomíná na nešťastnou událost, kdy jeden příslušník Pohraniční stráže neodbornou manipulací se zbraní smrtelně zranil svého kolegu. Událost se stala v září roku 1965.
Na Medvědí hoře lze dohledat pozůstatky kamerální hranice, která oddělovala Prášilské panství a zvláštní území tzv. Kamerálního (Roklanského lesa), které patřilo státu, tj. Koruně české. U Židovské skály lze vypozorovat snůšku kamení, která po mezeře (průsek po elektrifikovaném drátěném zátarasu) probíhá severozápadním směrem dále (i když pouze v délce cca 50 metrů). Na opačnou stranu od Židovské skály je z kamenné zídky viditelná jen nepatrná linie. Kromě těchto kamenných snosů je bývalá správní hranice promítnuta z velké části do rýh respektive odvodňovacích příkopů. Ostatně i tyto rýhy lze vypozorovat na Medvědí hoře. Třetím pozůstatkem vyznačení hranice je mezník, který jsem zde objevil.
Medvědí hora je, dle mého mínění, nejkrásnější horou ve vnitrozemí Modravských plání. Krásná louka s trsy borůvčí, místy doplněná o smrčky, jeřáby a volně rozptýlené solitéry, vyhlídková skalka - to vše činí z této hory skutečný unikát. A pokud sejdeme podél kamenných snůšek, zahlédneme mezi smrky Velký a Malý Roklan.
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: staré fotografie (1-2), vrcholová plošina (3-47), Židovská skála a pohledy z ní (48-64), geodetický bod (65-67), kamerální hranice (68-76, z toho kamenná zídka 68-72, rýha a hraniční kámen 73-76), pozůstatky po železné oponě (77-82).
