Medvědí hora / Bärensteindl (1 224 m. n. m.)
Medvědí hora vystupuje 1 km severně od bývalé samoty na Podroklanské mýtině.
Medvědí horu obklopují ze všech světových stran vody v podobě potoků a slatí. Do severních svahů hory jsou situovány přítoky Rokytky a Roklanského potoka, a dále Roklanská slať. V jižních svazích se sbíhají přítoky Roklanského potoka a odtud směrem k západu je situována Kamerální slať s prameništěm Malé Řezné. Na východních svazích jsou to drobné přítoky Roklanského potoka.
Z geografického hlediska je Medvědí hora plochý hřbet se dvěma nevýraznými vrcholy. Severní (známější) vrchol je situován k rozsáhlým loukám s Židovskou skálou. Louky jsou promíchané borůvkovým porostem, smrčinou a místy i jeřábem. U vyhlídkové skály je umístěn geodetický bod s letopočtem osazení 1949. Na vrcholové Židovské skále je umístěn kříž. Jižní vrchol je o 3 metry vyšší (1 227 m. n. m.) a taktéž se skalkou. Terén obou vrcholových plošin je velmi plochý a místy podmáčený.
Od Podroklanské mýtiny na Medvědí horu stoupal elektrifikovaný drátěný zátaras (EZOH), který představoval do roku 1965 pomyslnou železnou oponu. Poblíž Židovské skály byla umístěna pozorovatelna Pohraniční stráže. Dráty po překonání Medvědí hory klesaly k mělkému sedýlku mezi Medvědí horou a Medvědem. Tady je vrchoviště Roklanské slatě. Drátěný zátaras tady rozpůlil jedno z vrchovištních rašelinišť - konstrukce zde zasahovala do jednoho jezírka. Dodnes můžeme na Medvědí hoře a v mělkém sedle dohledat pozůstatky po EZOH – kousky zaražených nebo do podmáčených smrčin rozptýlených dřevěných kůlů, keramické izolátory, ostnatý drát nebo pozůstatky haťové cesty po které pohraničníci chodili. Do vyhlídkové Židovské skály je zasazena pamětní tabulka. Píše se tady, že „zde zahynul při ochraně státních hranic 20. 9. 1965 vojín Baranovič Miroslav.“ Tabulka upomíná na nešťastnou událost, kdy jeden příslušník Pohraniční stráže z roty Březník neodbornou manipulací se zbraní smrtelně zranil svého kolegu.
Na Medvědí hoře můžeme dohledat pozůstatky kamerální hranice, která oddělovala Prášilské panství a zvláštní území tzv. Kamerálního lesa Roklan, které patřilo státu, tj. Koruně české. U Židovské skály lze vypozorovat snůšku kamení, která po mezeře (kde byl umístěn elektrifikovaný drátěný zátaras) probíhá severozápadním směrem dále v délce asi 50 metrů, pak hranici zviditelňuje příkop (rýha). Na opačnou jižní stranu od Židovské skály je kamenná zídka hůře viditelná a probíhá v délce také asi 50 metrů, pak je bývalá správní hranice promítnuta do příkopů. Třetím artefaktem vyznačení hranice jsou mezníky, které jsem zde objevil v počtu tří kusů. Kamenné zídky na vrcholové plošině Medvědí hory mohly sloužit k ohrazení dobytka, který zde byl spásán.
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: staré fotografie (1-2), fotografie z období železné opony (3-7, z toho odhalení pamětní tabulky vojína Baranoviče v roce 1966 3-4, pozůstatky EZOH v roce 1974 na vrcholu 5, pozůstatky EZOH v 80. a 90. letech v sedle s Roklanskou slatí 6-7, zdroj 3-4: Josef Vlček, zdroj 5: Josef Frýdl, zdroj 6: Petr Širc), fotografie z roku 1990 (8-9, zdroj: Věra Mátlová), vrcholová plošina (10-51), Židovská skála a pohledy z ní (52-70), geodetický bod (71-73), průseky a pozůstatky po EZOH (74-82, z toho v sedle s Roklanskou slatí 81-82), kamerální hranice (83-97, z toho severozápadní směr 83-89, jižní směr 90-97).
