Filipova Huť / Philippshütten
Filipova Huť byla založena jako sklářská osada. Vznikla v místech, kudy procházela obchodní cesta z Kašperských Hor do Pasova. Tato konkurenční cesta kašperskohorské větve Zlaté stezky vedla dále na Modravu, Březník a hranici překračovala na Modrém sloupu. Na českém území správu obchodní cesty vykonávali měšťané z nedalekých Kašperských Hor. Tenkrát bylo soumarům dopřáno odpočinku a umožněna volná pastva těm, kteří by již toho dne nedošli po obchodní cestě do Kašperských Hor. V roce 1785 zde skláři Franz Denk a Franz Weber z Hrádku zbudovali skelnou huť na duté sklo. Stalo se tak smlouvou z 31. srpna 1785, kterou panství povolilo vystavění sklárny s jednou pecí a třemi chalupami pro skláře při potoku nad Modravou. Sklárna stála někde u nynějšího mostku přes Filipohuťský potok při turistické značce. Jméno osada nebo tenkrát spíše huť dostala podle tehdejšího majitele Prášilského panství hraběte Filipa Kinského z Vchynic a Tetova.
S příchodem nového pána ze Schwarzenberga na přelomu 18. a 19. století sklárny na panství postupně zastavují provoz – Filipova Huť tak činí už v roce 1800, mimo jiné i proto, že huť nijak významně neprosperuje. Nastupuje doba dřevařského průmyslu a tak i z Filipovy Hutě se stává typická dřevařská osada. Největšího rozmachu Filipova Huť dosáhla někdy okolo roku 1880, kdy tady žilo 1 620 obyvatel. V letech 1929-1930 zde stálo 47 domů s 337 obyvateli (336 německé národnosti), v roce 1935 tu žilo 469 obyvatel (442 německé národnosti) v 67 domech. Počet domů a obyvatel zde výrazně převyšoval osídlení na Modravě. To bylo zřejmým důvodem pro skutečnost, že správní úřad obce se nacházel v období první republiky na Filipově Huti. V obrazové galerii na první staré fotografii si povšimněte dvou stavení v okénkách - jsou jimi myslivna a škola. Do školy docházely pěšky děti z celého okolí, i z Roklanské hájenky. Po 2. světové válce byli odtud (stejně jako z ostatních pohraničních obcí) vysídleni Němci a opuštěné domy se po nedosídlení lokality zbouraly. Z dochovaných staveb byla v roce 1958 prohlášena venkovská usedlost čp. 2 jako kulturní památka, která má pozoruhodný a u nás již málokde dochovaný zvýšený nájezd do stodoly.
Plán pozemků bývalé sklárny ve Filipově Huti z roku 1804 - rozparcelované pozemky jsou určeny k osídlení dřevařskými kolonizátory (zdroj: Tereza Blažková / Zapomenuté stopy dřevařů na Šumavě)
Typické šumavské osady, které jsou již dnes z mapy Šumavy vymazány, byly tvořeny domy roztroušenými volně do krajiny. Pokud osadou procházela cesta nebo silnička, byly některé (hlavní) domy při této cestě – například škola, hostinec nebo domek představitele osady. Filipova Huť si tento charakter typické horské šumavské osady přenesla do současnosti. Stavení jsou volně roztroušena do filipohuťských luk, kterými protéká Filipohuťský potok. Při hlavní silnici je také zástavba včetně původní školy nebo obchodu. Kromě silnice spojuje Filipovu Huť a Modravu ještě naučná stezka se třemi zastaveními – o horských loukách, podmáčených smrčinách a Filipohuťském potoce.
Na okraji Filipovy Hutě se rozkládá několik domů tvořící menší osadu Korýtko. Název je odvozen od korýtek a koryt, která sloužila k napájení soumarů a jejich zvířat. Osada Korýtko (včetně penzionu Korýtko) patří administrativně k obci Horská Kvilda. Při silnici mezi Filipovou Hutí a Modravou se nacházelo několik usedlostí s kapličkou, které patřily k Filipově Huti. Drobné osadě dominoval Kortusův statek s pilou, ke které vedl náhon z Filipohuťského potoka. V letech 2022-2023 tady byla postavena nová kaple. Filipova Huť je nejvýše položenou osadou se svými 1 100 metry nadmořské výšky. Je odtud překrásný pohled na vrcholky Velkého a Malého Roklanu. Počáteční historie Filipovy Hutě je zobrazena ve znaku obce Modrava – je to sklářská píšťala.
V roce 2018 jsem vytvořil sérii porovnávacích snímků Filipovy Hutě, kde předlohou byly obrazy z doby tzv. staré Šumavy (od konce 19. století do 30. let 20. století). K dispozici jsou na tomto webu i fotografie Filipovy Hutě pořízené z nebes.
Mapa Stabilního katastru z roku 1837
Letecká mapa z roku 1949
Letecká mapa ze současnosti
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: staré fotografie (1-12, z toho škola 10, obchod 11, usedlosti s kaplí při silnici Filipova Huť-Modrava 12, zdroj 2-4, 11-12: fotobanka Seidel, zdroj 7-10: Franz Krickl), staré fotografie z 60. až 80. let (13-22, z toho usedlost čp. 2 17, zdroj 18-22: Franz Krickl), současný stav (23-95, z toho škola 62-64, usedlost čp. 2 65-66, Kortusův statek s pilou 83-92, kaple 93-95), současný stav v zimním období (96-130, z toho škola 119, usedlost čp. 2 120).
