Vchynice-Tetov

Vchynice-Tetov / Chinitz-Tettau
 
Osada Vchynice-Tetov byla založena majitelem Prášilského panství Filipem Kinským v roce 1792 jako sklářská huť. Osada se rozprostírala na stráni nad levým břehem řeky Vydry a táhla se až k Rokytě. Pod osadou procházel plavební kanál, který podle osady Vchynice-Tetov dostal jméno. S nastupující plávkou dřeva po kanále a se zánikem sklářského průmyslu je spojen další rozvoj osady.
 
O osadě Vchynice-Tetov toho moc nevíme, nicméně krásně ji ve svých dílech zmiňuje spisovatel Karel Klostermann. V románu Kam spějí děti je osada vylíčena takto: „Dědina Chynice-Tetovo leží ve východním a jihovýchodním svahu Adamsberka, chalupy vesměs stejné, dřevěné, tu a tam na kamenné podezdívce spočívající, s lomenicemi postrannými, běží podle cesty z Rehberka do Mádru vedoucí, každá stojí na příslušícím k ní lánu úzkém, ale dosti dlouhém, sbíhajícím v podobě pravidelného obdélníku s nejvyššího hřbetu jmenované hory až hluboko do údolí Vydry, kde levý břeh tvoří mez. Jednotlivé lány jsou od sebe odděleny mocnými, širokými kamennými hradbami, naházenými prvními osadníky, kteří roku 1780 koupili pralesem pokryté stráně od panství štubenbašského, náležejícího tehdá hraběti Kinskému ze Vchynic a Tetova, jemuž na počest pojmenovali nově založenou, pralesu vyrvanou osadu. Nehledíc k některým osadám povstalým při nově odkrytých uhelných báních, Chynice-Tetov jest jedna z nejmladších dědin v království Českém, dojista nejmladší z těch, jež vznikly na osnově zemědělské.“  V povídce Zmizelá osada je mimo jiné psáno:  „Přes to, že všecek kraj má vysokou polohu a více než půl roku leží pod sněhem – lány spadají s výše 1 050 metrů do 937 metrů při samé řece – daří se tu hlavně žitné jaři, ovsu, bramborům, zelí a zvláště překrásnému lnu, louky pak dávají hojnost výborného sena. Vše se ovšem pozdě sklízí, obilí z části až v září, sena koncem srpna.“
 
V roce 1840 žilo ve Vchynicích-Tetově 282 obyvatel ve 39 domech, v roce 1869 492 obyvatel v 59 domech, v roce 1910 555 obyvatel v 80 domech a v letech 1929-1930 tu bylo 498 obyvatel (489 německých) v 82 domech. V obrazové galerii na první staré fotografii si povšimněte dvou výstavních stavení - jsou jimi Fürchsův hostinec a škola. Osada byla po 2. světové válce postupně zbourána (ještě v roce 1950 zde žilo 69 obyvatel v 38 domech). I přesto několik domů přežilo do dnešních dnů, byly zrekonstruovány a dnes jsou obydleny. Při cestě z Modravy na Rokytu můžeme vypozorovat typický ráz zaniklé šumavské osady – cesta je lemována křížky, na loukách vidíme rozvaliny kamenných podezdívek chalup a tu a tam snůšky kamení oddělující hranice pozemků.
 
V roce 2018 jsem vytvořil sérii porovnávacích snímků Vchynic-Tetova, kde předlohou byly obrazy z doby tzv. staré Šumavy (od konce 19. století do 30. let 20. století).
 
Mapa Stabilního katastru z roku 1837
 
 
 
Letecká mapa z roku 1949
 
 
 
Letecká mapa ze současnosti
 
 
 
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: staré fotografie (1-7, zdroj 1: Fotobanka Seidel), současný stav (8-61), současný stav v zimním období (62-79).
04.jpg
05.jpg
06.jpg
07.jpg
08.jpg
09.jpg
10.jpg
11.jpg
12.jpg
13.jpg
14.jpg
15.jpg
16.jpg
17.jpg
18.jpg
19.jpg
20.jpg
21.jpg
22.jpg
23.jpg
24.jpg
25.jpg
26.jpg
27.jpg
28.jpg
29.jpg
30.jpg
31.jpg
32.jpg
33.jpg
34.jpg
35.jpg
36.jpg
37.jpg
38.jpg
39.jpg
40.jpg
41.jpg
42.jpg
43.jpg
44.jpg
45.jpg
46.jpg
47.jpg
48.jpg
49.jpg
50.jpg
51.jpg
52.jpg
53.jpg
54.jpg
55.jpg
56.jpg
57.jpg
58.jpg
59.jpg
60.jpg
61.jpg
62.jpg
63.jpg
64.jpg
65.jpg
66.jpg
67.jpg
68.jpg
69.jpg
70.jpg
71.jpg
72.jpg
73.jpg
74.jpg
75.jpg
76.jpg
77.jpg
78.jpg
79.jpg
80.jpg
81.jpg
82.jpg