„Tam, kde zklamaná černovlasá Annamirl hledala konec v korytu zpěněné řeky, protože se nedostala za mládence, který se stal lesníkem kdesi u Pürstlingu nebo v horách za Štubenbachem a slovo jí dané nedodržel, dnes se v teplých letních dnech noří do prudké vody lidé, které tam poslalo na zotavenou Revoluční odborové hnutí. Zmizely už i ty Pürstlingy a Štubenbachy, Aussergefildy a Madry. Do hor se vrátila stará jména obcí, potoků i vrchů: Modrava, Luzný, Křemelná… A tam, kde statný bavorský horal Vastl vlekl ztěžka pašeráckou stezkou pod Roklanem ranec s pašem, hledí na západní stranu bdělá záštita toho kraje – Pohraniční stráž.“
Rudolf Kalčík / V hraničních horách
Po druhé světové válce se Evropa rozdělila na východ a západ a započalo období studené války. Podél šumavské hranice se vytvořila železná opona a činnost strážců našich hranic se začala ubírat jiným směrem. Po příslušnících Sboru národní bezpečnosti, kteří sváděli boje se šumavskými králi, nastoupil na hranice vojenský sbor Pohraniční stráže. Padesátá a šedesátá léta jsou nazývána první etapou Pohraniční stráže a železné opony. Pohraničníci byli ubytováni ve dřevěných barácích v lesích u státních hranic nebo v původních domech příhraničních zaniklých osad. Služba byla náročná, zejména na začátku padesátých let se začínalo z ničeho - vojáci měli minimum zkušeností a nevalné výsledky v přípravě bojové, politické a tělesné. Podél hranice se vinul elektrifikovaný drátěný zátaras, který byl nebezpečný nejen pro narušitele, ale i pohraničníky. Na první etapu Pohraniční stráže navázala druhá, která je charakteristická obdobím sedmdesátých a osmdesátých let. Byla to doba, kdy se koncepce ochrany a ostrahy hranic stala dokonalejší prakticky po všech stránkách. Staré pohraniční jednotky se rušily a budovaly se nové kasárenské areály v blízkosti pohraničních obcí. Ve drátěném zátarasu se vypnul elektrický proud a posunul se do schůdnějšího terénu dál od státní hranice. Kvalitnější byly materiální podmínky, výstroj a výzbroj.
Období železné opony je samostatnou kapitolou historie Modravských plání. Tuto etapu můžeme vymezit od roku 1946 do roku 1990. Hned na úvod je třeba si ohraničit Modravské pláně pro potřeby výkladu o železné oponě, a to od východu k západu. Promítnuto do terénu je to lokalita probíhající od západních svahů Černé hory až k východním svahům Poledníku.